Účetní závěrka a výroční zpráva

8.4.6

Účetní závěrka a výroční zpráva

Ing. Ivan Macháček

 NahoruDruhy účetních závěrek

Podle toho, kdy se účetní závěrka sestavuje, rozeznáváme čtyři typy účetní závěrky:

• řádná účetní závěrka – sestavuje se k poslednímu dni účetního období, kterým je nejčastěji kalendářní rok,

• mimořádná účetní závěrka – sestavuje se k jinému než poslednímu dni účetního období, např. ke dni zániku povinnosti vést účetnictví před vstupem společnosti do likvidace nebo do konkursu,

• mezitímní účetní závěrka – sestavuje se v průběhu účetního období tehdy, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne (například při změně právní formy, výplatě podílu na zisku, stanovení vypořádacího podílu společníka při zániku účasti společníka ve společnosti s r. o. za jejího trvání bez právního nástupce). Na rozdíl od předchozích dvou druhů účetních závěrek mezitímní účetní závěrce předchází obvykle jen omezená inventarizace a mezitímní účetní závěrka nevede k uzavření účetních knih,

• konsolidovaná účetní závěrka – sestavuje se za celý konsolidační celek, pokud existuje mateřská společnost a dceřiné společnosti.

 NahoruObsah účetní závěrky

Zákon o účetnictví stanoví vymezení a postup sestavení účetní závěrky v § 18 až § 23b ZoÚ. Účetní závěrka je nedílný celek a dle § 18 odst. 1 ZoÚ ji tvoří:

a) rozvaha (bilance),

b) výkaz zisku a ztráty,

c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b).

V § 18 odst. 2 ZoÚ se uvádí, že účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, přičemž malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky (jejich vymezení nalezneme v  § 1b odst. 1 ZoÚ – mikro účetní jednotky a § 1b odst. 2 – malé účetní jednotky) nejsou povinny tento přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu sestavovat.

Účetní závěrka musí dle § 18 odst. 3 ZoÚ obsahovat základní identifikační údaje, kterými v případě společnosti s r. o. jsou:

a) obchodní firma nebo název a sídlo,

b) identifikační číslo a informace o zápisu do veřejného rejstříku,

c) právní forma účetní jednotky, tj. uvedení, že se jedná o společnost s ručením omezeným, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,

d) předmět podnikání,

e) rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,

f) okamžik sestavení účetní závěrky.

K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky (u společnosti s r. o. se dle § 194 ZOK jedná o jednoho nebo více jednatelů, přičemž určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán). Připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle § 18 odst. 3 písm. f) ZoÚ.

Účetní jednotky sestavují dle § 18 odst. 4 ZoÚ účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky (společnosti s ručením omezeným), které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Prováděcí právní předpis (vyhláška č. 500/2002 Sb.) stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu a rovněž vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.

 NahoruRozvahový den

Vymezením rozvahového dne se zabývá § 19 ZoÚ. Uvádí se zde, že:

• Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy.

• Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.

• Rozvahu jako zahajovací sestavují účetní jednotky v případech uvedených v § 17 odst. 1 ZoÚ s výjimkou k prvnímu dni účetního období.

• Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

• Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (rozvahové účty), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.

• V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

• Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 ZoÚ a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5 ZoÚ. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5 ZoÚ.

• Dle § 19 odst. 8 ZoÚ se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva mohou členit na stálá a oběžná. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

 NahoruVyhláška č. 500/2002 Sb. k účetní závěrce

Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, nalezneme bližší postup k sestavení účetní závěrky v ustanoveních § 3 až § 44 vyhlášky č. 500/2022 Sb. (konsolidovaná účetní závěrka v § 62 až § 67). Ustanovení vyhlášky k účetní závěrce jsou členěny následovně:

• rozsah a způsob sestavování účetní závěrky v § 3 až § 4,

• obsahové vymezení některých položek rozvahy v § 5 až § 19,

• obsahové vymezení některých položek výkazu zisku a ztráty v § 20 až § 38,

• uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce v § 39 až § 39c,

• uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích v § 40 až 43,

• uspořádání a obsahové vymezení přehledu o změnách vlastního kapitálu v § 44.

 NahoruVýroční zpráva

Společnosti s ručením omezeným, kterým zákon ukládá povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem (viz § 20 ZoÚ), musí sestavit a nechat auditorem ověřit výroční zprávu.

Náplní výroční zprávy se zabývá § 21 ZoÚ. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně…