ČEPS vydává letošní Hodnocení zdrojové přiměřenosti výrobních kapacit elektrizační soustavy ČR do roku 2040 (MAF CZ 2020). Dokument analyzuje různé směry vývoje energetického mixu ČR, včetně variantních scénářů odklonu od uhlí nebo vývoje obnovitelných zdrojů. Navazuje na hodnocení přiměřenosti zdrojové základny na evropské úrovni, zpracované asociací ENTSO-E.
Unijní legislativa stanoví členským státům povinnost hodnotit přiměřenost výrobních zdrojů na evropské úrovni a zároveň jim dává možnost doplnit tuto analýzu o vnitrostátní hodnocení. MAF CZ 2020 navazuje na evropskou analýzu asociace ENTSO-E, sdružující provozovatele přenosových soustav v Evropě, a rozšiřuje ji o scénáře možného vývoje energetického mixu v ČR (Referenční, Koncepční a Progresivní scénář). Data pro evropské hodnocení přiměřenosti poskytuje ČEPS již od roku 2011. Vnitrostátní hodnocení zdrojové přiměřenosti publikuje ČEPS od roku 2016, v loňském roce bylo rozšířeno o výhled až do roku 2040.
V analýzách ČEPS přednostně používá rozvojové scénáře a metodiky, které jsou definovány jednotně v rámci Evropské unie (ENTSO-E) a koordinované s plynárenským sektorem (např. ENTSO-G). Data použitá při výpočtech vychází jak z dotazníkového šetření s provozovateli elektráren, tak z českých a evropských veřejných informačních zdrojů. Výpočty jsou provedeny v souladu s metodikou ENTSO-E, což umožňuje srovnávání s výsledky obdobných zahraničních analýz.
Při zpracování variantních scénářů vývoje energetického mixu je důraz kladen na několik aspektů:
- spolehlivost (udržení spolehlivostních standardů dodávky elektřiny);
- soběstačnost (zachování výroby elektřiny na území ČR alespoň na úrovni 90 % poptávky po elektřině - požadavek Státní energetické koncepce);
- ekonomická oprávněnost (uvažování ekonomicky opodstatnitelného rozvoje zdrojové základny);
- emisní stopa (snižování emisí skleníkových plynů se zohledněním závazků vůči EU v energetickém sektoru).
Společným předpokladem Referenčního, Koncepčního a Progresivního scénáře je mimo jiné transformace teplárenství a závodních energetik z uhlí na zemní plyn, biomasu, energetické využití odpadů, popřípadě jiná paliva nebo spoluspalování.
Dalším předpokladem je zprovoznění nového jaderného bloku v Dukovanech v roce 2036 (v souladu s přípravnými kroky mezi MPO a ČEZ, a.s.) a souběh provozu s původními bloky do období 2045 - 47.
Vedle vyhodnocení dopadů na spolehlivost a bezpečnost provozu soustavy přináší analýza i zhodnocení potřeby dozdrojování při útlumu uhelných zdrojů, předpokládanou úsporu emisí CO2, srovnání ekonomických dopadů i vyhodnocení efektivity investic do nových zdrojů ve vztahu k dosažené úspoře emisí u jednotlivých scénářů.
Detailní výsledky všech zpracovaných scénářů jsou k dispozici zde.