dnes je 31.3.2023

Input:

Zvyšování kvalifikace

2.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.11.2.2
Zvyšování kvalifikace

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Zvyšování kvalifikace je upraveno v § 231 ZP. Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace, jakož i její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Při zvyšování kvalifikace tedy zaměstnanec teprve získává předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky stanovené zaměstnavatelem, které jsou nutné k řádnému výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. V praxi může mít zaměstnavatel zájem přijmout zaměstnance, který zatím nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výkon práce, a dohodnout se s ním, že do určité doby potřebnou kvalifikaci získá. V takovém případě ale určitě doporučujeme si toto ujednat v pracovní smlouvě. Pokud zaměstnanec kvalifikaci ve sjednané době nezíská, může mu být dána výpověď z pracovního poměru.

V praxi jsou poměrně časté také případy, kdy zaměstnanci splňují kvalifikační předpoklady pro výkon práce, ale nad rámec toho mají zájem si ještě např. doplnit vzdělání.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1293/2000

O zvýšení kvalifikace se jedná zpravidla tehdy, jestliže z porovnání druhu práce, kterou zaměstnanec vykonává podle pracovní smlouvy, s druhem práce, kterou by podle své kvalifikace mohl vykonávat, vyplývá rozdíl, spočívající v tom, že zaměstnanec může vykonávat práce významnější.

Na umožnění zvýšení kvalifikace není právní nárok

Považujeme za nutné uvést, že na umožnění zvýšení kvalifikace nemá zaměstnanec právní nárok. Nemůže se tedy domáhat na zaměstnavateli, aby mu umožnil při zaměstnání dálkově studovat vysokou školu a poskytoval mu související úlevy. Bude vždy záležet pouze na zaměstnavateli, zda se rozhodne, že zvýšení kvalifikace zaměstnance je v souladu s jeho potřebou a na zvýšení kvalifikace se se zaměstnancem dohodne. To samozřejmě neznamená, že by zaměstnanec bez souhlasu zaměstnavatele nemohl vedle zaměstnání studovat, ale nemůže požadovat čerpání pracovních úlev, jak jsou uvedeny zejména v § 232 ZP.

Zvýšení kvalifikace nelze nařídit

Na rozdíl od prohlubování kvalifikace zaměstnanec nemá povinnost zvyšovat si svoji kvalifikaci (ledaže by si to ujednal v pracovní smlouvě) a zaměstnavatel mu nemůže zvýšení kvalifikace nařídit.

Pokud by se zaměstnanec účastnil školení za účelem zvýšení kvalifikace v pracovní době, jde o překážku na straně zaměstnance, a zaměstnanci náleží pracovní volno s náhradou mzdy či platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci nenáleží cestovní náhrady v případě účasti na školení či studiu mimo obec pracoviště či bydliště, neboť nejde v takovém případě o pracovní cestu.

Pracovní úlevy

Zákoník práce stanoví v § 232 základní pracovní úlevy, které zaměstnanci přísluší při zvyšování kvalifikace. Tyto úlevy jsou koncipovány jako minimální, a zaměstnavatel se zaměstnancem se mohou dohodnout na vyšších nebo dalších právech nebo tato vyšší práva či další práva mohou být stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele. Opět na tomto místě zdůrazníme, protože v praxi ohledně toho vznikají pochybnosti, že nárok na pracovní úlevy nevzniká automaticky tím, že zaměstnanec nastoupí na vysokou školu. Aby mu vznikl nárok na pracovní úlevy, musí se se zaměstnavatelem dohodnout, že takové zvýšení kvalifikace je v zájmu zaměstnavatele a zaměstnavatel s tím musí souhlasit. Zpravidla si toto strany ujednají v kvalifikační dohodě.

Zaměstnanci při zvyšování kvalifikace (nedohodne-li se se zaměstnavatelem na vyšších či dalších právech) náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku:

  • v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,

  • 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,

  • 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,

  • 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,

  • 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

K účasti na přijímací zkoušce přísluší zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, za které ale zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy nebo platu. Totéž platí pro pracovní volno, které poskytne zaměstnavatel k vykonání opravné zkoušky nebo k účasti na promoci či jiném obdobném ceremoniálu.

Náklady na zvýšení kvalifikace nese zaměstnanec

Zaměstnanec nemá nárok na to, aby mu zaměstnavatel hradil náklady na zvýšení kvalifikace v podobě školného, cestovních náhrad apod. V praxi si ale zpravidla strany ujednají v kvalifikační dohodě, že zaměstnavatel tyto náklady za zaměstnance uhradí, a to buď v plné výši či částečně a zaměstnanec se zaváže u něj po určitou dobu po dosažení kvalifikace setrvat.

Zastavení poskytování pracovních úlev

Zaměstnavatel je oprávněn (nikoliv povinen) sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace a poskytování pracovních úlev může v případech stanovených v § 233 ZP zastavit. Jde o kogentní ustanovení a v jiných případech poskytování pracovních úlev zastavit nemůže. Jde o následující případy:

  • zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci,

  • zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.

Zaměstnavatel může za účelem sledování průběhu zvyšování kvalifikace vyžadovat od zaměstnance potřebné podklady a informace prokazující

Nahrávám...
Nahrávám...