Zrušení obchodní společnosti a její likvidace

15.7.18.1

Zrušení obchodní společnosti a její likvidace

Mgr. Pavla Krejčí

Aby mohla kterákoliv obchodní společnost zaniknout, musí být vymazána z obchodního rejstříku. Teprve výmazem společnosti z obchodního rejstříku společnost zcela přestává existovat jako subjekt práv a definitivně ztrácí způsobilost k právům a povinnostem a k právním úkonům.

 NahoruZrušení společnosti

Zániku společnosti však musí předcházet proces jejího zrušení, nevyplývá-li ze zákona, že k zániku a zrušení společnosti dochází ke stejnému okamžiku. Obchodní společnost lze zrušit buď:

• bez likvidace – v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, ale též v případech, kdy se společnost zrušuje zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek společnosti je zcela nepostačující, nebo

• s likvidací.

 NahoruPrávní úprava

Právní úprava likvidace je obsažena především v obchodním zákoníku, a to v § 70 a násl. ObchZ. Tato právní úprava se však použije nejenom na likvidaci obchodních společností a družstev, ale i na likvidaci jiných právnických osob, pokud nemají právního nástupce a z právních předpisů, jež je upravují, nevyplývá nic jiného.

 NahoruZpůsoby likvidace

Dle důvodu, pro který likvidace u společnosti nastala, rozlišujeme dva druhy likvidace:

 NahoruDobrovolná likvidace

• likvidace dobrovolná – společníci nebo jiný oprávněný orgán společnosti rozhodnou o zrušení společnosti. Společnost pak vstupuje do likvidace dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti oprávněného o zrušení rozhodnout. Pokud tento den není v rozhodnutí uveden, pak likvidace nastává dnem přijetí takového rozhodnutí.

  Zvláštním typem dobrovolné likvidace je likvidace, která nastává ze zákona – zde se společnost zrušuje a vstupuje do likvidace na základě toho, že buď uplynula doba, na kterou byla společnost zřízena, nebo bylo dosaženo účelu, pro který byla společnost založena.

  Pokud by společníci chtěli automatickému vstupu do likvidace zabránit, pak musí ještě před uplynutím doby, na kterou byla společnost založena, existenci společnosti prodloužit – tedy většinou změnit společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu nebo stanovy.

 NahoruLikvidace na základě rozhodnutí soudu

• likvidace nucená – v zákonem specifikovaných případech může soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací. V takovém případě se společnost zrušuje dnem uvedeným v rozhodnutí soudu a není-li tento den v rozhodnutí uveden, pak dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Předpoklady, za nichž může soud rozhodnout o nucené likvidaci, jsou stanoveny především v § 68 odst. 6 ObchZ a jsou jimi situace, kdy:

  1. se v uplynulých dvou letech nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost,

  2. společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti,

  3. zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky,

  4. společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond,

  5. společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3 ObchZ,

  6. společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu.

 NahoruPoskytnutí lhůty k nápravě

Před samotným zrušením společnosti musí soud poskytnout lhůtu k napravení vadného stavu, tedy k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné.

V souvislosti se zrušením společnosti na základě rozhodnutí soudu dle § 68 odst. 6 ObchZ si dovoluji upozornit na poměrně nový judikát, ze kterého plyne, že soud má nejenom právo rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací, ale též o zrušení tohoto rozhodnutí a tedy o zrušení likvidace.

 NahoruLikvidace zrušením konkurzu

Zvláštním typem nucené likvidace je vstup společnosti do likvidace zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení v případech, kdy společnost disponuje ještě nějakým majetkem. Takový případ však bude spíše výjimečný.

Důvody, pro které mohou společnosti vstoupit nebo se dostat do likvidace, jsou tedy velice rozmanité a dále se jimi nebudeme v tomto článku zabývat a spíše se zaměříme na samotný průběh likvidace.

 NahoruLikvidátor společnosti

Likvidátor společnosti se své funkce ujímá okamžikem svého jmenování, respektive okamžikem vstupu společnosti do likvidace. Zápis osoby likvidátora do obchodního rejstříku má proto také deklaratorní charakter. Pokud se tedy společníci nebo soud rozhodnou v průběhu likvidace likvidátora změnit, ujímá se nový likvidátor funkce okamžikem svého zvolení, respektive okamžikem, ke kterému byl do funkce likvidátora soudem jmenován, a nikoliv až okamžikem svého zápisu do obchodního rejstříku.

Likvidátor však nesmí vykonávat svou funkci dříve, než byl do své funkce ustanoven. Problém s tímto může nastat zejména v případech, kdy je likvidátor jmenován soudem. Likvidátor se v tomto případě ujímá funkce až okamžikem, kdy se rozhodnutí o jeho jmenování stane pravomocným.

 NahoruJmenování a odvolání likvidátora

Likvidátora společnosti jmenuje a odvolává statutární orgán společnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Zvláštní právní úpravu nalezneme u společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti, kde je jmenování a odvolání likvidátora svěřeno do působnosti valné hromady.

 NahoruPrávo soudu jmenovat a odvolat likvidátora

V případě nucené likvidace jmenuje a odvolává likvidátora soud. Soud také může zasáhnout do procesu odvolání a jmenování likvidátora i v následujících případech:

• v případech nucené i dobrovolné likvidace tehdy, pokud likvidátor porušuje své povinnosti vyplývající z jeho funkce – soud může likvidátora odvolat a nahradit jej jinou osobou. To však pouze za předpokladu, že to soudu navrhne osoba, která na tom osvědčí právní zájem.

• v případech, kdy zemře likvidátor, je-li odvolán nebo vzdá-li se své funkce nebo nemůže-li ji vykonávat a příslušný orgán nového likvidátora nejmenuje.

 NahoruNucený výkon funkce likvidátora

Výkon funkce likvidátora je zásadně dobrovolný – žádná osoba nemůže být do výkonu této funkce nucena. Z tohoto pravidla však existuje výjimka, jedná se o případ, kdy při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu se soud rozhodne jmenovat likvidátorem společnosti některého ze společníků nebo statutární orgán společnosti nebo člena statutárního orgánu. Tyto osoby se nemohou funkce likvidátora vzdát. Mohou pouze požádat soud o odvolání z funkce likvidátora, pokud na nich nelze požadovat, aby takovou funkci vykonávaly.

Pokud soud nemůže jmenovat likvidátorem společnosti jejího společníka, statutární orgán nebo člena tohoto orgánu, může jmenovat některou z osob, které jsou zapsány v seznamu insolvenčních správců, nebo fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu insolvenčních správců a se svým ustanovením souhlasí.

 NahoruVíce likvidátorů

Jmenováním likvidátora přechází na likvidátora působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Do funkce může být zároveň jmenováno i více likvidátorů. To je praktické zejména u složitějších likvidací. V takovém případě přechází působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti na každého z těchto likvidátorů, pokud ovšem ze jmenování nevyplývá nic jiného. Orgán (nebo soud), který likvidátory do funkce jmenuje, totiž může v případech, kdy je jmenováno více likvidátorů, zároveň například určit, že likvidátoři mohou jednat pouze společně, nebo i jiným způsobem jejich jednatelské oprávnění modifikovat (např. společné jednání vztáhnout pouze na určité druhy jednání apod.).

 NahoruRozsah jednatelského oprávnění

Likvidátor může jménem společnosti činit právní úkony jen v rozsahu potřebném pro provedení likvidace. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práva a závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Jedná také za společnost ve věcech zápisu do obchodního rejstříku.

V případě nucené likvidace, pokud není likvidátorovi poskytnuta dostatečná součinnost od statutárních orgánů nebo od společníků likvidované společnosti, či případně od jiných osob, a likvidátor nebude mít dostatek podkladů pro plnění svých daňových povinností, pak tuto skutečnost likvidátor musí oznámit soudu a správci daně. V takovém případě poskytne likvidátor správci daně součinnost a správce daně může stanovit daň podle pomůcek.

 NahoruStatutární orgán a jeho činnost

V souvislosti s tím je třeba upozornit na to, že statutární orgán (např. u s.r.o. jednatel) se zápisem likvidátora do obchodního rejstříku z obchodního rejstříku nevymazává, a jeho funkce nezaniká. Může však jednat pouze v těch záležitostech, které nespadají do výše uvedené působnosti likvidátora. Typicky to může být například svolávání valné hromady společnosti. Statutární orgán je důležitý také v případech, kdy z jakéhokoliv důvodu zanikne funkce likvidátora společnosti, tedy v případech, kdy likvidátor zemře, je odvolán nebo se vzdá funkce nebo ji nemůže dlouhodobě vykonávat, a nový likvidátor není dosud do své funkce jmenován. V takovém případě totiž do jmenování nového likvidátora jedná jménem společnosti opět statutární orgán, který však může činit pouze úkony potřebné pro provedení likvidace.

 NahoruLikvidátor právnická osoba

Likvidátorem společnosti s ručením omezeným může být zásadně pouze fyzická osoba. To neplatí, pokud jmenuje likvidátora soud. Ten může ustanovit likvidátorem i osobu právnickou. Pokud je ustanovena likvidátorem právnická osoba, musí určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem vykonávat funkci likvidátora. Tato osoba se zapisuje do obchodního rejstříku. Pokud právnická osoba takovou osobu neurčí do 10 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí o jmenování likvidátora stanevykonatelným, bude funkci likvidátora vykonávat jejím jménem statutární orgán, popřípadě jeho členové.

 NahoruOdpovědnost likvidátora

Likvidátor za výkon své působnosti odpovídá stejným způsobem jako jednatel. V souvislosti s odpovědností likvidátora je rozhodným okamžikem pro posouzení, zda vznikla škoda, okamžik skončení likvidace společnosti.

 NahoruOdměna likvidátora

Likvidátor má právo za výkon své funkce na poskytnutí…