15.7.4.9.1
Způsoby snížení základního kapitálu
Mgr. Jindřich Šimberský
Právní úprava snížení základního kapitálu
akciové společnosti je obsažena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, a
to zejména v ustanovení § 211 a následujících. V rámci pasáže
upravující snížení základního kapitálu však obchodní zákoník odkazuje též na
řadu obecných ustanovení upravujících akciovou společnost (např. ustanovení § 162 odst. 3 obchodního
zákoníku o povinné minimální výši základního kapitálu společnosti či
ustanovení § 187 odst. 1 písm. b) obchodního
zákoníku upravující výlučnou působnost valné hromady k rozhodnutí o
snížení základního kapitálu), která se při snižování základního kapitálu
společnosti také použijí, a ve specifických případech (zejména u vymezených
akciových společností jako jsou banky, pojišťovny či kótované akciové
společnosti) se uplatní též právní úprava obsažená ve zvláštních právních
předpisech.
NahoruZákladní kapitál a jeho změny
Základní kapitál akciové společnosti je
charakterizován jako peněžní vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů
všech akcionářů do základního kapitálu společnosti. Základní kapitál musí být
vždy vyjádřen v jednotkách české měny. Nejedná se tedy přímo o majetek (např.
peníze, movité či nemovité věci) vnesený zakladateli při založení akciové
společnosti, resp. akcionáři během její existence, nýbrž toliko o částku
vyjadřující hodnotu tohoto majetku, který se stává vlastnictvím
společnosti.
Obchodní zákoník vyžaduje, aby akciová
společnost při svém založení a následně během své existence vždy respektovala
minimální zákonem požadovanou výši základního kapitálu. U akciových společností
založených bez veřejné nabídky akcií (v praxi půjde o převážnou většinu
akciových společností) musí základní kapitál dosahovat minimální výše 2 000 000
Kč. U akciových společností založených s veřejnou nabídkou akcií činí minimální
výše základního kapitálu 20 000 000 Kč. Horní hranice stanovena není. Obchodní
zákoník nevylučuje, aby za trvání společnosti docházelo ke změnám výše
základního kapitálu v důsledku jeho zvyšování nebo snižování. Striktně však
zákon trvá na tom, aby výše základního kapitálu v případě jeho snížení nikdy
neklesla pod výše uvedenou minimální hranici.
Výše základního kapitálu společnosti včetně
způsobu a lhůty splácení emisního kursu akcií je obligatorní náležitostí každé
zakladatelské smlouvy akciové společnosti a posléze též stanov společnosti.
Proto také změny základního kapitálu společnosti zároveň představují změnu
stanov společnosti. Rozhodování o snížení základního kapitálu společnosti je v
rámci její organizační struktury svěřeno do výlučné působnosti valné
hromady, valná hromada jej tedy nemůže přenést na představenstvo, jako
je tomu u zvyšování základního kapitálu.
Snížení základního kapitálu představuje
závažný krok v životě každé společnosti, který se dotkne nejen společnosti jako
takové a jejích akcionářů, ale především třetích osob – věřitelů společnosti.
Proto by ke snižování základního kapitálu mělo docházet pouze v odůvodněných
případech a při zachování zákonem stanoveného postupu.
NahoruKdy je společnost povinna snížit základní kapitál
Obecně lze rozlišovat mezi povinným a
nepovinným snížením základního kapitálu akciové společnosti. V případě
povinného snížení základního kapitálu společnosti ukládá tuto povinnost zákon,
a to především obchodní zákoník. Není však vyloučeno, aby u specifických druhů
akciových společností tuto povinnost stanovil zvláštní právní předpis. Naproti
tomu snížení základního kapitálu z jakéhokoli jiného důvodu lze označit jako
nepovinné.
Obchodní zákoník ukládá společnosti povinnost
snížit základní kapitál ve dvou případech:
a) nabude-li vlastní akcie či zatímní listy a
k jejich zcizení nedojde ve lhůtách stanovených zákonem (např. § 161a a § 161b obchodního zákoníku),
nebo
b) vykáže-li v rozvaze vlastní akcie a součet
výše základního kapitálu a upsané jmenovité hodnoty akcií (pokud byly upsány na
zvýšení základního kapitálu a zvýšený základní kapitál nebyl ke dni sestavení
řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v obchodním rejstříku) a té části
rezervního fondu nebo těch rezervních fondů, které podle zákona a stanov nesmí
společnost použít k plnění akcionářům, přesáhne hodnotu vlastního kapitálu, a
to nejméně o částku, která se rovná tomuto rozdílu.
Pokud by společnost ignorovala tuto svou
zákonnou povinnost a nerozhodla by o snížení základního kapitálu stanoveným
způsobem bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy jí tato povinnost vznikla, může ji soud, a to i z moci úřední, zrušit a nařídit její likvidaci.
NahoruNejčastější důvody snížení základního kapitálu
Vedle plnění zákonné povinnosti mohou být
důvody, pro které se společnost rozhodne snížit základní kapitál, různého
druhu. Ačkoli se na první pohled může jevit, že jde o dobrovolné rozhodnutí
společnosti, neboť jí v konkrétním případě povinnost snížit základní kapitál
zákon neukládá, bude zpravidla společnost tlačena ekonomickou situací.
Nejčastějšími důvody, pro které se společnost
rozhodne snížit základní kapitál, jsou (i) vyrovnání ztrátového hospodaření
společnosti a celkové ozdravení společnosti, (ii) vytvoření rezervních fondů
společnosti, (iii) rozdělení přebytku provozního kapitálu mezi akcionáře nebo
(iv) prominutí nesplacené části emisního kurzu akcií akcionářů, kteří dosud
společnosti emisní kurz nesplatili, resp. jsou v prodlení s jeho splacením.
NahoruZpůsoby snížení základního kapitálu
Akciová společnost může snížit základní
kapitál některým z následujících způsobů, přičemž výběr způsobu bude vždy
spoluurčován důvody, pro které společnost ke snížení základního kapitálu
přistoupila.
1. Snížení základního kapitálu zničením nebo zrušením vlastních
akcií či zatímních listů
Snížení zničením nebo zrušením vlastních akcií či zatímních
listů
V případech, kdy je společnosti zákonem
uložena povinnost snížit základní kapitál, musí k jeho snížení společnost
použít vždy akcie či zatímní listy, které má ve svém majetku. Takový postup je
odůvodněný, neboť povinné snížení základního kapitálu zpravidla nastupuje coby
sankce za nesplnění povinnosti společnosti zcizit vlastní akcie či zatímní
listy ve stanovené lhůtě. V těchto případech zákon nepřipouští, aby si
společnost zvolila jiný způsob snížení základního kapitálu. K jinému způsobu
snížení základního kapitálu by mohla společnost v případě povinného snížení
základního kapitálu přistoupit pouze tehdy, pokud ve svém majetku vlastní akcie
či zatímní listy vůbec nemá, případně má, nicméně vlastní akcie či zatímní
listy nepostačují ke snížení základního kapitálu v povinném rozsahu, anebo
pokud jí jiný způsob snížení základního kapitálu ukládá zákon.
Přistupuje-li společnost ke snížení základního
kapitálu z vlastní iniciativy (tedy dobrovolně), pak i v takovém případě je
povinna použít ke snížení základního kapitálu přednostně vlastní akcie či
zatímní listy. Teprve za předpokladu, že použití vlastních akcií či zatímních
listů nepostačuje ke snížení základního kapitálu ve stanoveném rozsahu nebo
tento způsob snížení nesplňuje účel snížení základního kapitálu, je společnost
oprávněna zvolit jiný způsob snížení základního kapitálu.
Postup snížení základního kapitálu se liší v
závislosti na podobě akcií společnosti. Má-li společnost akcie v listinné
podobě, k jejich použití ke snížení základního kapitálu dochází tím, že
společnost akcie zničí (např. skartuje). Naproti tomu, má-li společnost
zaknihované akcie, podá příkaz osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných
papírů, k jejich zrušení. K oběma těmto krokům však může dojít nejdříve
po zápisu snížení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku.
2. Snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií
či zatímních listů
Snížení snížením jmenovité hodnoty akcií či zatímních
listů
Snížení základního kapitálu snížením
jmenovité hodnoty akcií či zatímních listů je nejčastějším způsobem snížení
základního kapitálu. Obecně platí, že dochází-li ke snížení základního
kapitálu snížením jmenovité hodnoty akcií, pak se snižuje jmenovitá hodnota
poměrně u všech akcií, ledaže důvodem snížení je prominout akcionářům dosud
nesplacenou část emisního kurzu…