dnes je 17.10.2019
Input:

Změny v zákoně o DPH

16.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.2
Změny v zákoně o DPH

RNDr. Ivan Brychta

Z oblasti DPH připomeneme v následujícím textu změny zákona o DPH platné od 1. 1. 2019 či později, upozorníme na výklady správce daně a zmíníme i změny velkým daňovým balíčkem od 1. 4. 2019. Věnujeme se i změnám v DPH v souvislosti se schválenou novelou zákona o evidenci tržeb a v závěru se budeme věnovat rovněž dalším plánovaným novinkám pro rok 2020.

1. Změny novelami č. 283/2018 Sb. a 6/2019 Sb.

Zákon č. 283/2018 Sb. (sněmovní tisk č. 161)

Zákonem č. 283/2018 Sb. (dle sněmovního tisku č. 161) se s účinností od 1. 1. 2019 mění § 21 odst. 8 ZDPH, tedy stanovení okamžiku, kdy se považuje za uskutečněné plnění s místem plnění v tuzemsku poskytované na základě smlouvy po dobu delší než 12 měsíců (je to nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato).

Změna spočívá v tom, že se tento postup nepoužije pro službu, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát (tj. např. odměny advokátů ex offo).

Zákon č. 6/2019 Sb. (sněmovní tisk č. 140)

Druhou – do konce roku 2018 – schválenou změnou je novela zákonem č. 6/2019 Sb. na základě sněmovního tisku č. 140. Změna spočívá v přeřazení pravidelné hromadné dopravy cestujících a jejich zavazadel z 15% první snížené sazby DPH do 10% druhé snížené sazby DPH. Z tohoto důvodu se do ZDPH dostává nová příloha č. 2a:

CZ-CPA2)   Popis služby1)  
49   pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky  
50   vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel  

1) Druhé snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA a výslovně uvedenému slovnímu popisu služby v tabulce.

2) Kódy klasifikace produkce CZ-CPA platné k 1. 1. 2008.

I když se změny podařilo schválit a zákon byl podepsán ještě v roce 2018, ke zveřejnění ve Sbírce zákonů došlo až 17. 1. 2019, a proto je změna účinná od 15. dne po vyhlášení ve Sbírce, tj. od 1. 2. 2019. A ještě doplňme, že již první týdny platnosti ukázaly určité výkladové problémy v souvislosti s aplikací 10% sazby na lanovky. Proto i v této souvislosti byla zveřejněna 30. 1. 2019 Informace GFŘ k uplatňování sazeb DPH u dopravy osob lanovými dráhami od 1. 2. 2019 (čj. 7484/19/7100-20116-050822).

2. Změny daňovým balíčkem

Zákon č. 80/2019 Sb. (sněmovní tisk č. 206)

Daňovým balíčkem označujeme novelizaci zákonem č. 80/2019 Sb. (dle sněmovního tisku č. 206), která přinesla změny nejen v ZDPH. I když je novela účinná od 1. 4. 2019, přechodná ustanovení obsahují v některých případech účinnost odlišnou (toto zmíníme při připomenutí nejdůležitějších změn v následujícím textu).

Změny v pojmosloví

  • Do definice úplaty (§ 4 odst. 1 písm. a) ZDPH) se dostává i dotace k ceně (ta byla dosud trochu „opomenutá” v § 36 ZDPH). Jde zatím spíše o formální úpravu, dotace k ceně totiž představuje specifický druh plnění.

  • Ve spoustě ustanovení bylo v souvislosti s uskutečněním plnění doplněno k osobě povinné, že je to za situace, kdy tato osoba jedná jako taková. To má umožnit lépe odlišit situaci, kdy např. podnikající fyzická osoba plátce DPH jedná v rámci podnikání a kdy jde o mimopodnikatelskou aktivitu osobního charakteru, která nemá být s DPH spojována (např. pokud je této osobě doma opravena prasklá stoupačka vody, nemůže se jednat o přenesenou daňovou povinnost).

  • V návaznosti na judikaturu EU dochází ke změně vymezení ekonomické činnosti, když nová definice zdůrazňuje vazbu na podmínku vykonávání činnosti s cílem získávat z ní pravidelný příjem (dřívější úprava zdůrazňovala soustavnost, ale ta je až důsledkem cíle získat pravidelný příjem).

  • Dochází k rozšíření pojmu nájem o věcná břemena k nemovité věci.

  • Pod pojmem nájem se dosud zahrnoval i podnájem, pacht a podpacht. Nově se jím rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu.

Pozor na definici obratu

Ve vymezení obratu dochází k zásadní změně, podle níž se do obratu zahrnuje i úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, bude-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Příkladem může být odprodej firemního automobilu z obchodního majetku u firmy provozující autobazar.

Registrační povinnost plátce

Novela mění pravidla registrace plátce v § 6b ZDPH, kdy povinnost stát se plátcem měly při přeměnách jen obchodní korporace, které přebíraly jmění zanikajícího nebo rozdělovaného plátce. Nově se tato povinnost rozšíří i na neziskové subjekty. Plátcem je právní nástupce ode dne zápisu do veřejného rejstříku.

Místo plnění podle § 10i ZDPH

V § 10i ZDPH, upravujícím místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani, byla doplněna výjimka. K základnímu pravidlu, podle kterého je místem plnění místo příjemce, je doplněno (a to s účinností již od 27. 3., tj. od vyhlášení zákona ve Sbírce), že do nepřekročení limitu 10 000 EUR nebo ekvivalentu dle kurzu ECB z 5. 12. 2017 (256 530 Kč) lze místo plnění určit podle základního pravidla (v § 9 ZDPH), tj. dle místa poskytovatele. Ten ale musí být usazen jen v jednom členském státě.

Přefakturace služeb

Do § 21 odst. 4 ZDPH se doplňuje písmeno c), podle něhož se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata.

To je určitě skvělá věc (např. při vyúčtování odvozu odpadu, úklidu a dalších služeb nájemcům), neboť dříve byl (a stále je) tento postup možný jen u písmene b) (tj. při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny).

Poukazy

Novela přináší zcela nová pravidla pro uplatňování DPH na různé typy poukazu. Poukaz je vymezen (viz nový § 15 ZDPH) jako listina,

a) se kterou je spojena povinnost ji přijmout jako úplatu nebo část úplaty za dodání zboží nebo poskytnutí služby a

b) na níž nebo v jejíž související dokumentaci jsou uvedeny tyto údaje:

1. zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, nebo

2. osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.

Rozdělení na jednoúčelové, u nichž jsou v okamžiku vydání známy alespoň místo plnění a sazba daně, příp. skutečnost, že půjde o osvobozené plnění, a víceúčelové (tj. ostatní) pak předurčuje daňový režim.

Pro jednoúčelové poukazy (§ 15a ZDPH) platí, že:

  • - převod poukazu se pro účely DPH považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, uskutečněné osobou povinnou k dani, jejímž jménem je převod proveden, a
  • - skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě jednoúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz vlastním jménem:

a) vydala a přijme jej jako úplatu, se nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, nebo

b) nevydala a přijme jej jako úplatu, se považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, touto osobou osobě, která poukaz vlastním jménem vydala.

Pro víceúčelové poukazy (§ 15b ZDPH) platí, že:

  • - převod poukazu se pro účely DPH nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje,
  • - skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz přijme jako úplatu nebo část úplaty, se považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.

I tato novinka se aplikuje již od dne vyhlášení novely ve Sbírce (tj. od 27. 3. 2019) a je možné vše aplikovat i na poukazy vydané od 1. 1. 2019 do dne předcházejícího nabytí účinnosti.

Pravidla vystavování daňových dokladů

  • Do ustanovení § 28 ZDPH řešícího pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku je doplněna povinnost plátce vynaložit ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu úsilí (které po něm lze rozumně požadovat) na doručení dokladu, tj. k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění. To znamená do 15 dnů nejen doklad vystavit, ale i zajistit jeho odeslání příjemci (např. poštou). Určitě to povede ke zvýšení počtu elektronicky doručovaných daňových dokladů.

  • Jistě potěší změna pravidel pro vystavení souhrnného daňového dokladu, který již může kromě více samostatných zdanitelných plnění zahrnovat i více přijatých úplat, z nichž vznikla povinnost přiznat DPH v daném měsíci.

Zaokrouhlení na daňových dokladech

Zásadní je i změna zaokrouhlovacího pravidla (§ 36 odst. 5 ZDPH), kdy do základu daně se nezahrne částka vzniklá zaokrouhlením jen při platbě v hotovosti.

Navíc § 37 ZDPH nově uvádí pro výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby, že:

  • - u výpočtu DPH shora se již nepoužije koeficient zaokrouhlovaný na 4 desetinná místa (např. pro 21% DPH se již nebude používat koeficient 0,1736, ale výpočet přes 21/121),
  • - zaokrouhlovat DPH již není možné na celé koruny (jen matematicky na haléře).

Tyto změny jsou natolik závažné (předpokládají např. úpravu pokladního softwaru), že přechodné ustanovení umožňuje dřívější postup používat ještě 6 měsíců od nabytí účinnosti novely.

Změna ale je pozitivní v tom směru, že sjednocuje výpočet shora a zdola a že odpadnou nesrovnalosti při podávání daňových přiznání, kdy i systém správce daně mnohdy chybně upozorňuje na problém ve výpočtu, přestože nejde o chybu, ale jen důsledek dřívějšího postupu výpočtu DPH.

Základ daně z ceny obvyklé

Do nového § 36 odst. 14 ZDPH byla vložena definice ceny obvyklé pro účely ZDPH, nicméně její vymezení není až tak „neobvyklé”, v podstatě se opírá o cenu mezi nezávislými osobami na stejném stupni dodavatelsko-odběratelských vztahů, a jen pro situace, kdy takové srovnání nelze nalézt, uvažuje se ve výši určené ze souvisejících nákladů.

Obvyklá cena se i nadále používá jen ve spojení s vybranými situacemi (viz § 36, § 36a, § 108a a § 109 ZDPH), navíc přibyly dvě nové situace povinné aplikace ceny obvyklé:

  • - byla-li při dodání zboží nebo poskytnutí služby úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění a
  • - byla-li při dodání zboží nebo poskytnutí služby úplata poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou.

Opravy základu daně

Velké změny jsou v ustanoveních pro opravu základu daně a daně. Dřívější postup v případě dlužníků v insolvenčním řízení (dříve § 44 ZDPH) byl nahrazen a rozšířen několika novými ustanoveními (§§ 46 až 46g) označenými jako základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky.

Nedobytná pohledávka je pro tento účel vymezena pro několik situací:

  • - je-li vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynuly nejméně 2 roky,
  • - byla-li vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,
  • - je-li dlužník v insolvenčním řízení, věřitel přihlásil svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud:
    1. rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs,
    2. schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo
    3. zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,
  • - došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůstalosti musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek, a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna,
  • - bylo zahájeno a dosud neskončilo řízení podle předchozích odrážek, věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

V návaznosti na změny při opravě daně jsou doplněna ustanovení i u opravy odpočtu (nový § 74a ZDPH pro případ nedobytné pohledávky).

Dodání nemovité věci

Novelizace § 56 ZDPH řešícího dodání nemovité věci se v posledních letech stala „tradicí”, a proto i novela přináší změnu, tentokrát v podobě navrácení vazby osvobození po uplynutí 5 let od započetí užívání (prvního nebo po podstatné změně), a to v situaci, když daná úprava nepodléhá kolaudačnímu souhlasu ani kolaudačnímu rozhodnutí.

Úprava odpočtu při významné opravě

Úpravy odpočtu se rozšiřují (nový § 78da ZDPH) i na opravy, jde-li o významnou opravu nemovité