dnes je 2.7.2022

Input:

Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob

5.5.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.1
Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob

RNDr. Ivan Brychta

Následující text v úvodu připomíná některé dřívější legislativní změny, a to vzhledem k jejich dopadům do zdanění roku 2021 v rámci zpracovávaného daňového přiznání. Poté se již věnujeme změnám, které nás ovlivní v roce 2022, a v úplném závěru zmiňujeme daňové změny v souvislosti s válkou na Ukrajině

1. Odečet daňové ztráty

Novým možnostem v odečtu daňové ztráty jsme se v aktuálních informacích (v předchozích verzích tohoto článku) věnovali poměrně hodně. Proto nyní připomeneme jen základní rysy této novinky z roku 2020 v souvislosti se zpracováním daňového přiznání za rok 2021. Konkrétně zmíníme:

- možnost zpětného uplatnění daňové ztráty v předchozích dvou kalendářních letech a

- možnost vzdání se budoucího uplatnění ztráty.

Vznik daňové ztráty

Uvedené se bude týkat těch fyzických osob, které v rámci podávaného daňového přiznání za rok 2021 vykážou daňovou ztrátu, a to v rámci dílčího základu ze samostatné činnosti (podle § 7 ZDP) nebo v rámci dílčího základu z nepodnikatelského nájmu (podle § 9 ZDP), a tuto ztrátu nedokážou v rámci daňového přiznání za rok 2021 započítat oproti ostatním dílčím základům daně (mimo závislé činnosti, oproti které to nelze).

Zpětné uplatnění ztráty

Ustanovení § 34 odst. 1 ZDP dává možnost zpětného uplatnění ztrátyza dvě předcházející zdaňovací období, ale za tato předchozí období lze uplatit maximálně v úhrnné výši 30 000 000 Kč.

Příklad

Daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou fyzické osobě za kalendářní rok 2021 lze uplatnit nejen v následujících maximálně pěti letech (tj. za roky 2022, 2023, 2024, 2025 nebo 2026), ale též v maximálně dvou předchozích letech (tj. v roce 2019 nebo 2020).

Příklad

Předpokládejme podnikající fyzickou osobu, která vykázala v přiznání za rok 2021 daňovou ztrátu ve výši 40 000 000 Kč. Takový poplatník si může uplatnit např. až 30 000 000 Kč ze ztráty v letech 2019 a 2020, neuplatněný zbytek pak v následujících až pěti letech (tj. naposledy za rok 2026).

Doplňme, že zpětné uplatnění daňové ztráty se provádí pomocí dodatečného daňového přiznání za předchozí roky, ve kterých půjde ztráta uplatnit. Není zde žádný termín, do kdy se takové dodatečné daňové přiznání musí podat, je ale zřejmé, že to nemůže být dříve, než je daňová ztráta, která má být uplatněna, vykázána. Navíc ještě platí ustanovení § 38zh ZDP, podle něhož se hledí na dodatečné daňové přiznání v případě, kdy by bylo podáno ještě před stanovením ztráty, jako na podané až v den, kdy byla daňová ztráta pravomocně stanovena, a do té doby nelze podat další dodatečné daňové přiznání za stejné období.

Příklad

Podnikající fyzická osoba dosáhla v roce 2021 ztrátu z podnikání ve výši 15 000 Kč. Protože v roce 2020 skončilo podnikání ziskem 20 000 Kč, rozhodla se, že celou ztrátu uplatní v roce 2020. Přiznání za rok 2021 bylo podáno 15. 2. 2022 a zároveň týž den bylo podáno dodatečné daňové přiznání za rok 2020, kde byla ztráta 15 000 Kč uplatněna. Podle zmíněného ustanovení § 38zh ZDP se hledí na dodatečné daňové přiznání jako na podané až 1. 4. 2022, což je obvykle poslední den lhůty pro podání přiznání za rok 2021 (k tomuto dni se podle daňového řádu konkludentně vyměřuje daňová ztráta v něm vykázaná, pokud správce daně přiznání nerozporuje).

Možnost "vzdání se ztráty"

Fyzická osoba má možnost vzdát se uplatnění daňové ztráty, ale jen pro budoucí zdaňovací období, nikoliv pro zdaňovací období minulá, a navíc pro všechna, ne pouze pro vybraná.

Příklad

Předpokládejme, že poplatník dosáhne za rok 2021 ztráty. Svým rozhodnutím se může vzdát uplatnění ztráty jen do budoucna, tedy na roky 2022 až 2026. Zákon neumožňuje postup, kdy by se vzdal např. jen možnosti uplatnit ztrátu pro roky 2024 až 2026 nebo pro jinou podmnožinu pěti budoucích let. Uplatnění ztráty v předchozích obdobích (tedy v roce 2019 a 2020) se poplatník vzdát nemůže.

Vzdání se budoucího uplatnění ztráty má svou logiku v případech, kdy víme, že ztrátu v budoucnu uplatňovat nebudeme (třeba proto, že jsme ji celou uplatnili v předchozích obdobích), protože si tím zkrátíme lhůtu, do kdy může ještě správce daně stanovit daň za ztrátové období. Podle § 148 DŘ platí obecná lhůta daná 3 roky od termínu pro podání řádného daňového přiznání. Ale ustanovení § 38r ZDP obsahuje speciální úpravu, podle níž lhůta pro stanovení daně jak za období dosažení ztráty, tak za všechna následující období, ve kterých lze ztrátu uplatnit, končí spolu se lhůtou, která je dána pro poslední období, za které lze ještě daňovou ztrátu uplatnit. Vzdání se budoucího nároku na uplatnění ztráty proto umožní úpravu v § 38r ZDP neaplikovat.

K možnosti vzdát se uplatnění daňové ztráty v budoucích obdobích doplňme, že ji poplatník musí učinit oznámením správci daně, které je nutné podat ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví. Oznámení nemá předepsaný tvar a formulář pro podání daňového přiznání (pro rok 2021 nový formulář MFin 5405 vzor č. 27) neobsahuje žádnou kolonku, do které bychom oznámení poznamenali. Proto stačí jednoduchá věta typu "vzdávám se práva na uplatnění daňové ztráty vzniklé za rok 2021 v budoucích obdobích", kterou napíšeme na "kus papíru", podepíšeme a přiložíme jako další přílohu k přiznání anebo podáme samostatně. Ještě zdůrazněme, že lhůtu pro vzdání se budoucího uplatnění ztráty nelze navrátit v předešlý stav.

Příklad

Podnikající fyzická osoba dosáhla v roce 2021 ztrátu z podnikání ve výši 15 000 Kč. Protože v roce 2020 skončilo podnikání ziskem 20 000 Kč, rozhodla se, že celou ztrátu uplatní v roce 2020. Přiznání za rok 2021 podala elektronicky 15. 4. 2022 a jako jednu z jeho příloh podala oznámení o tom, že se vzdává uplatnění ztráty v budoucích obdobích.

Oznámení o vzdání se práva na uplatnění ztráty v budoucích obdobích nemuselo být součástí přiznání podaného 15. 4. 2022, mohlo být učiněno i samostatně kdykoliv do 2. 5. 2022 (tedy do posledního dne lhůty pro podání přiznání za rok 2021 v případě, kdy je přiznání podáváno elektronicky).

Pokud by vzdání se daňové ztráty nebylo učiněno, končila by lhůta pro stanovení daně (§ 148 DŘ) za rok 2021 současně se lhůtou pro stanovení daně za rok 2026 (tj. za poslední období, kdy by ztráta mohla být uplatněna), tedy až někdy na jaře 2030. Při podání oznámení lhůta pro stanovení daně za rok 2021 skončí již 5. 5. 2025 (tedy 3 roky po uplynutí lhůty pro podání, tedy počítáno od 3. 5. 2022 s tím, že 3. 5. 2025 je sobota a poslední den se tak posouvá na nejbližší pracovní den).

2. Paušální daň fyzických osob

Paušální daň pro zdanění fyzických osob s příjmy podle § 7 ZDP (tedy ze samostatné činnosti) je umožněna od roku 2021, ale pouze pro fyzické osoby, které jsou v tzv. paušálním režimu. Ten je upraven v § 2a ZDP, kde jsou zároveň vymezeny podmínky pro vstup, a také datum 10. 1. daného kalendářního roku (pro již podnikající fyzické osoby) nebo datum zahájení podnikání (pro začínající podnikatele) jako nejzazší mez, kdy lze v daném roce do paušálního režimu vstoupit. Protože v době čtení tohoto textu je již datum 10. 1. 2022 minulostí, je další povídání určeno jen těm, kteří do 10. 1. 2022 do paušálního režimu vstoupili anebo v něm jsou již z předchozího roku (protože oznámení o vstupu se nemusí opakovat každoročně).

Pokud tedy v paušálním režimu jste, nezapomeňte na změněnou výši paušálních záloh, které jsou splatné měsíčně vždy do 20. dne daného kalendářního měsíce. V roce 2022 se záloha zvýšila z částky 5 469 Kč na částku 5 994 Kč.

Paušální daň

Paušální daň není automaticky vyměřena všem poplatníkům v paušálním režimu, ale pouze těm, kteří na konci daného roku, za který má být daň rovna paušální dani, plní podmínky § 7a odst. 1 ZDP (dosti podobné těm, které umožnily vstup do paušálního režimu, jen testované ve vztahu k roku, kdy má být daň rovna paušální dani). V případě paušální daně se nepodává ani daňové přiznání a ani přehledy na sociální a zdravotní pojištění.

Úprava předchozího roku

Pozor však na to, že máte-li paušální daň stanovenu poprvé, musíte řešit případnou úpravu základu daně za předcházející rok, pokud jsou k tomu dány předpoklady uvedené v § 23 odst. 8 ZDP. Pokud tedy např. již za rok 2021 máte daň rovnou paušální dani, tak se případná úprava základu daně může týkat roku 2020, a to v následujících situacích:

  • Pokud jste v roce 2020 vykazovali výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje) a evidovali jste k 31. 12. 2020 pohledávky, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou těch, které by byly "zralé na odpis" podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP v případě, kdybyste vedli účetnictví], musíte o takové pohledávky zvýšit v roce 2020 základ daně.

  • Pokud jste v roce 2020 vykazovali výdaje podle daňové evidence, zapůsobí neuhrazené pohledávky stejným způsobem jako u těch, kteří vykazovali výdaje procentem z příjmů. Navíc se vás úprava základu daně roku 2020 dotkne i v situaci, kdy jste evidovali k 31. 12. 2020 zásoby anebo jste měli vytvořené daňové rezervy (např. na opravu majetku podle § 7 ZoR). V těchto případech se základ daně roku 2020 zvýší. Pokud jste evidovali k 31. 12. 2020 závazky, které by při úhradě byly daňovým výdajem, tak si o ně základ daně naopak snížíte. Pozor na závazky z finančního leasingu, které takto sníží základ daně jen v poměru, v jakém připadají na období do 31. 12. 2020.

  • Úpravu v případě, kdy v roce 2020 bylo vedeno účetnictví, nerozebíráme, naleznete ji v bodu 1 § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.

Pozor!

Pokud povinnost podat dodatečné daňové přiznání za rok 2020 vznikla, je třeba takové přiznání podat do 1. 4. 2022, tedy do termínu, kdy by se podávalo přiznání za rok 2021 v neprodloužené lhůtě za situace, kdyby nebyla daň ve výši paušální daně. V tom samém termínu je třeba také provést případný doplatek vyplývající z dodatečného daňového přiznání. Stihnete-li tento termín, pak podle § 23 odst. 8 ZDP vás nečekají v souvislosti s dodatečným daňovým přiznáním žádné sankce!

Opravné přehledy

Podání dodatečného daňového přiznání za rok 2020 může způsobit též povinnost podat přehledy. V případě přehledu na sociální zabezpečení je povinnost podat opravný přehled vždy, když se změní dílčí základ daně podle § 7 ZDP, a to do 8 dnů od podání dodatečného daňového přiznání (resp. ode dne, kdy jste se dozvěděli o změně vyměřovacího základu).

Opravný přehled na zdravotní pojištění za rok 2020 byste museli podat pouze v situaci, kdybyste vedli účetnictví. Pokud jste vedli daňovou evidenci nebo vykazovali výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje), opravný přehled by se nepodával. Je to z důvodu odlišného znění § 3a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, který platil až do 31. 12. 2020. Podle tohoto ustanovení nebyly úpravy podle § 23 odst. 8 ZDP chápány jako změna výše příjmů a výdajů. Pokud by obdobná situace nastala za rok, už by se opravný přehled na zdravotní pojištění podával, protože od 1. 1. 2021 došlo k novelizaci a sjednocení s postupem u sociálního zabezpečení.

3. Daňový balíček 2021

Zákon č. 609/2020 Sb.

Zákon č. 609/2020 Sb., který do ZDP přinesl změny od 1. 1. 2021 a který byl v médiích označován jako daňový balíček 2021, jsme podrobně probrali v předchozí verzi tohoto článku. Některé ze změn ale připomeneme, neboť byly buď dočasné (a v roce 2022 již nejdou použít), anebo jsou pro jejich použití dány jiné parametry.

Stravenkový paušál

Zajímavou novinkou v oblasti zaměstnaneckých benefitů byl tzv. stravenkový paušál neboli peněžní příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na stravování zabezpečované jinými subjekty. U zaměstnance jde o osvobozený příjem podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, ale jen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Jde o limit svázaný s ustanovením § 176 odst. 1 písm. a) ZP, podle kterého zaměstnanec může obdržet při takové cestě určitou maximální částku. Ta byla v roce 2021 ve výši 108 Kč, proto stravenkový paušál byl do výše 75,60 Kč za směnu. Jelikož pro rok 2022 došlo k navýšení horní hranice stravného na 118 Kč (blíže viz článek Ostatní vybrané změny 2022), dá se v roce 2022 poskytnout stravenkový paušál až do výše 82,60 Kč za směnu.

Samostatný základ daně

Pásmové zdanění příjmů fyzických osob od roku 2021 rovněž donutilo zákonodárce zavést do § 16a ZDP pro fyzické osoby zdanění v tzv. samostatném základu daně, tak jako to známe od právnických osob (viz § 20b ZDP). V samostatném základu daně je aplikována 15% sazba daně s cílem zamezit u vybraných příjmů ze zahraničí, aby bylo zdaňováno 23% sazbou jenom proto, že jde o příjem ze zahraničí, na který nelze aplikovat srážkovou daň.

Samostatný základ daně se aplikuje na určité příjmy ze zdrojů v zahraničí, které patří mezi příjmy ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku anebo mezi ostatní příjmy. V případě příjmů ze samostatné činnosti (vymezených v § 7 odst. 14 ZDP) je povinnost aplikovat samostatný základ daně na takové příjmy vždy, aby se zabránilo odvodům sociálního a zdravotního pojištění z takových příjmů. Naopak u příjmů patřících do příjmů z kapitálového majetku (vymezených v § 8 odst. 9 ZDP) a u ostatních příjmů (vymezených v § 10 odst. 10 ZDP) se poplatník může rozhodnout zdanění v samostatném základu daně nepoužít (musí to ale dělat jednotně pro všechny příjmy daného dílčího základu daně). Důvodem pro nezdanění v samostatném základu daně může být např. to, že celkové příjmy jsou tak nízké, že zdanění v druhém pásmu nehrozí (více v textu Sazby daně z příjmů u FO). A ještě doplňme, že pro výpočet samostatného základu daně obsahuje daňové přiznání staronovou přílohu č. 4 (formulář 25 5405/P4 vzor č. 8).

Mimořádné odpisy končí

Zmíněná novela ZDP zákonem č. 609/2020 Sb. oprášila § 30a ZDP upravující tzv. mimořádné odpisy pro nový majetek, který je zařazen v 1. nebo 2. odpisové skupině.

Hmotný majetek zařazený v 1. odpisové skupině podle přílohy č. 1 ZDP lze takto odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců.

Hmotný majetek zařazený ve 2. odpisové skupině podle přílohy č. 1 ZDP lze takto odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců (přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % jeho vstupní ceny a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny).

Nezapomeňme ale na to, že podmínkou mimořádných odpisů je pořízení nového majetku v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021. Na majetek pořízený v roce 2022 tak již mimořádné odpisy aplikovat nelze.

Přesto doplníme ještě jednu informaci, o které se příliš neví. Pokud provedete na mimořádně odpisovaném majetku technické zhodnocení, je toto technické zhodnocení odpisováno samostatně (v příslušné odpisové skupině, ve které je zařazen majetek, na kterém bylo TZ provedeno), a to "klasicky" rovnoměrně (podle § 31 ZDP) nebo zrychleně (podle § 32 ZDP); blíže viz článek Technické zhodnocení.

4. Další novely s účinností v průběhu roku 2021

Zákon č. 39/2021 Sb.

Dne 3. 2. 2021 byla zveřejněna ve Sbírce zákonů novela ZDP (zákon č. 39/2021 Sb., účinný od 4. 2. 2021), která novelizovala ustanovení týkající se odpočtu darů u fyzických i právnických osob, konkrétně tedy § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP. Fyzickým osobám novela umožňuje na dva roky – tj. rok 2020 a 2021 za splnění podmínek daných ZDP snížit základ daně až o 30 %. Pro rok 2022 však již vyšší odpočet darů možný není.

Zákon č. 588/2020 Sb.

Dne 1. 7. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě. Předmětem úpravy je poskytnutí náhradního výživného státem v situaci, kdy fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, tuto svou povinnost neplní. Toto náhradní výživné může dosáhnout až 3 000 Kč měsíčně. Zákon o náhradním výživném v této souvislosti přinesl také drobnou změnu do ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) ZDP, kterým se osvobozují některé sociální dávky. Osvobození bylo rozšířeno o náhradní výživné pro nezaopatřené dítě, takže příjemce tuto novou dávku nebude muset danit.

Zákon č. 285/2021 Sb.

Další změnu přinesl zákon č. 285/2021 Sb., který byl schválen na základě sněmovního tisku 1116 a který měl řešit primárně změny v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a to v části upravující příspěvek na dítě (novela přinesla zvýšení přídavků na dítě).

V průběhu jeho projednávání ale poslanci rozhodli podpořit péči o dítě také daňově, a to tím, že schválili:

  • - zvýšení daňové zvýhodnění na dítě, a to v případě druhého a dalšího
Nahrávám...
Nahrávám...