dnes je 18.8.2022

Input:

Změna žaloby, zpětvzetí žaloby, vstup vedlejšího účastníka do řízení

28.4.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.6.1.2
Změna žaloby, zpětvzetí žaloby, vstup vedlejšího účastníka do řízení

Jak se podává žaloba, již známe z předchozích kapitol, ovšem jak se zachovat a co učinit v případech, kdy dojde ke změně právních vztahů, ze kterých se dožadujeme svého nároku právě prostřednictvím podané žaloby, či co dělat, pokud chceme vstoupit do již probíhajícího řízení, si podrobněji vysvětlíme v následující publikaci. Seznámíme se tak s procesními instituty, které nám pomohou překonat složitost a nevyzpytatelnost právních vztahů.

Změna žaloby

Vymezení

Právní institut změny žaloby nám umožňuje, pokud jsme v pozici žalobce, měnit či upravovat předmět řízení (disponovat s ním) se souhlasem soudu, a to kdykoli v průběhu sporného řízení. Změnu můžeme učinit několika způsoby:

  • ústně do protokolu při soudním jednání

  • ústně do protokolu mimo soudní jednání

  • písemným návrhem na změnu žaloby, který podáme k soudu, jenž rozhoduje o našem původně podaném návrhu.

Za změnu žaloby považujeme především takovou změnu, kterou se po žalovaném domáháme něčeho jiného, nebo požadujeme na základě stejného vylíčení skutkového děje více, než jsme požadovali v původní žalobě. Zjednodušeně řečeno se tedy může jednat o tzv. kvantitativní změnu, kdy žádáme více než v původní žalobě, nebo kvalitativní změnu, kdy žádáme něco jiného než v původní žalobě, a tím měníme náš žalobní petit.

Taktéž se jedná o změnu žaloby, pokud požadujeme stále stejné plnění o stejné kvalitě a stejném rozsahu, jen na základě jiného skutkového stavu, než jaký jsme soudu vylíčili v původní žalobě. V takovém případě necháme žalobní petit beze změny a změníme pouze vylíčení skutkového stavu v žalobě.

V praxi dochází velice často k chybným podáním, která jsou vydávána za návrh na změnu žaloby. Namísto toho se jedná o podání, kterými se účastníci řízení snaží napravit nedostatky v již podané žalobě, např. se snaží doplnit či upřesnit žalobní petit, změnit účastníky řízení, navrhnout jiné důkazy, nebo doplňují neúplně podanou žalobu o stanovené náležitosti. Taktéž se v praxi velice často setkáváme s případy, kdy je zaměňován institut změny žaloby s tzv. částečným zpětvzetím žaloby, tedy se stavem, kdy omezujeme své dosavadní žalobní požadavky.

Právní úprava změny žaloby je provedena zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ("OSŘ“), a to v § 95.

Rozhodnutí o změně žaloby

Pro změnu žaloby je nutný souhlas soudu, který rozhoduje o našem návrhu na změnu žaloby usnesením, proti kterému není přípustné odvolání. Před svým rozhodnutím musí soud přezkoumat vliv změny žaloby na celý další průběh řízení, přičemž musí dát žalovanému možnost se k navrhované změně vyjádřit. Pokud soud našemu návrhu na změnu žaloby vyhoví, doručí jej spolu se svým usnesením, připouštějícím změnu žaloby, ostatním účastníkům řízení do vlastních rukou. Do vlastních rukou nemusí být návrh doručován, pokud došlo ke změně žaloby při jednání, při němž byli všichni účastníci přítomni.

Otázka přípustnosti změny žaloby je spojena s otázkou hospodárnosti řízení. Pokud tedy soud dojde k názoru, že připuštění změny žaloby bude znamenat zbytečné neekonomické prodloužení řízení, při němž nebude možné použít dosavadní výsledky řízení a bude se muset provádět nové rozsáhlé dokazování, raději svým usnesením změnu žaloby nepřipustí a bude pokračovat v řízení o původní žalobě. V takovém případě by nám nezbylo nic jiného, než podat zcela novou žalobu.

Právní účinky změny žaloby

Hmotněprávní účinky změněné žaloby nastávají již dnem, kdy jsme změnu žaloby uplatnili, resp. učinili podání do protokolu na soudu přímo při jednání, nebo dnem, kdy jsme učinili doporučené podání na poště, tedy nikoli až dnem, kdy soud změnu žaloby svým rozhodnutím připustil.

Náklady řízení

Na tomto místě bychom chtěli upozornit na již zmiňovanou problematiku záměny částečného zpětvzetí žaloby s nesprávně provedenou změnou žaloby, neboť zaměnění těchto dvou procesních institutů má dopad zejména na přiznání náhrady nákladů řízení. Pokud nesprávně podáme návrh na změnu žaloby, namísto jejího částečného zpětvzetí, ve kterém požadujeme po žalovaném přiznání nižší než původně žalované částky, bude soud při rozhodování o nákladech řízení muset rozhodnout dle § 142 OSŘ o náhradě nákladů řízení, tedy vyjít ze situace, že jsme nebyli ve věci zcela úspěšní, a rozhodnout tak o jen částečné náhradě nákladů řízení. Samozřejmě, zde nelze vyloučit možnost, že by soud mohl rozhodnout dle ustanovení § 150 OSŘ, tzn., že by vyšel ze situace, že zde byly důvody zvláštního zřetele hodné, a mohl by nám náhradu nákladů přiznat zcela.

Zpětvzetí žaloby

Vymezení

Právní institut zpětvzetí žaloby nám jako žalobcům dává možnost požádat soud, aby o naší žalobě již dále nejednal a nerozhodoval. Samozřejmě nám tímto provedeným procesním úkonem nezaniká naše právo uplatnit náš nárok někdy později případnou novou žalobou. Naši již dříve podanou žalobu můžeme vzít zpět zčásti nebo zcela, a to pomocí jednoduchého podání na soud, čemuž se níže budeme věnovat podrobněji.

Právní úprava zpětvzetí žaloby je obsažena v § 96 OSŘ.

Úplné zpětvzetí žaloby

Pokud se rozhodneme vzít naši žalobu zpět zcela, záleží na okamžiku, kdy tak učiníme. Pokud vezmeme žalobu zpět před tím, než začalo jednání u soudu prvního stupně, jedná se o okamžitě účinné zpětvzetí, a soud řízení o naší žalobě zastaví, aniž by k tomu vyžadoval souhlas žalovaného. Případný nesouhlas žalovaného nemá v těchto případech na účinné zpětvzetí žaloby žádný vliv a soud rozhodne o našem zpětvzetí usnesením, proti kterému je přípustné odvolání.

V praxi takové usnesení obsahuje několik výroků, jimiž soud zkonstatuje, že se řízení zastavuje, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalobci bude po právní moci usnesení o zastavení řízení vrácen z účtu soudu zaplacený soudní poplatek.

O trochu složitější je situace, vezmeme-li naši žalobu zpět až při jednání, ovšem před tím, než je ve věci rozhodnuto rozsudkem. V tomto případě je zpětvzetí účinné, pouze pokud žalovaný neuplatní svůj nesouhlas nebo neprokáže, že má ke svému nesouhlasu se zpětvzetím vážný důvod. Pokud ovšem žalovaný svůj vážný důvod prokáže, soud našemu návrhu na zpětvzetí žaloby nevyhoví, a svým usnesením rozhodne, že řízení nezastaví. Proti tomuto usnesení se lze taktéž odvolat, přičemž po nabytí právní moci usnesení soud nadále pokračuje v řízení o našem žalobním návrhu.

Žalobu můžeme vzít zpět i v případě, kdy

Nahrávám...
Nahrávám...