15.4.6.1.2
Změna žaloby, zpětvzetí žaloby, vstup vedlejšího účastníka do
řízení
Jak se podává žaloba, již známe z předchozích kapitol, ovšem jak
se zachovat a co učinit v případech, kdy dojde ke změně právních vztahů, ze
kterých se dožadujeme svého nároku právě prostřednictvím podané žaloby, či co
dělat, pokud chceme vstoupit do již probíhajícího řízení, si podrobněji
vysvětlíme v následující publikaci. Seznámíme se tak s procesními instituty,
které nám pomohou překonat složitost a nevyzpytatelnost právních vztahů.
NahoruZměna žaloby
NahoruVymezení
Právní institut změny žaloby nám umožňuje, pokud jsme v pozici
žalobce, měnit či upravovat předmět řízení (disponovat s ním) se souhlasem
soudu, a to kdykoli v průběhu sporného řízení. Změnu můžeme učinit několika
způsoby:
-
ústně do protokolu při soudním jednání
-
ústně do protokolu mimo soudní jednání
-
písemným návrhem na změnu žaloby, který podáme k soudu, jenž
rozhoduje o našem původně podaném návrhu.
Za změnu žaloby považujeme především takovou změnu, kterou se po
žalovaném domáháme něčeho jiného, nebo požadujeme na základě stejného vylíčení
skutkového děje více, než jsme požadovali v původní žalobě. Zjednodušeně řečeno
se tedy může jednat o tzv. kvantitativní změnu, kdy žádáme více než v původní
žalobě, nebo kvalitativní změnu, kdy žádáme něco jiného než v původní žalobě, a
tím měníme náš žalobní petit.
Taktéž se jedná o změnu žaloby, pokud požadujeme stále stejné
plnění o stejné kvalitě a stejném rozsahu, jen na základě jiného skutkového
stavu, než jaký jsme soudu vylíčili v původní žalobě. V takovém případě necháme
žalobní petit beze změny a změníme pouze vylíčení skutkového stavu v
žalobě.
V praxi dochází velice často k chybným podáním, která jsou
vydávána za návrh na změnu žaloby. Namísto toho se jedná o podání, kterými se
účastníci řízení snaží napravit nedostatky v již podané žalobě, např. se snaží
doplnit či upřesnit žalobní petit, změnit účastníky řízení, navrhnout jiné
důkazy, nebo doplňují neúplně podanou žalobu o stanovené náležitosti. Taktéž se
v praxi velice často setkáváme s případy, kdy je zaměňován institut změny
žaloby s tzv. částečným zpětvzetím žaloby, tedy se stavem, kdy omezujeme své
dosavadní žalobní požadavky.
Právní úprava změny žaloby je provedena zákonem č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ("OSŘ“), a to v § 95.
NahoruRozhodnutí o změně žaloby
Pro změnu žaloby je nutný souhlas soudu, který rozhoduje o našem
návrhu na změnu žaloby usnesením, proti kterému není přípustné odvolání. Před
svým rozhodnutím musí soud přezkoumat vliv změny žaloby na celý další průběh
řízení, přičemž musí dát žalovanému možnost se k navrhované změně vyjádřit.
Pokud soud našemu návrhu na změnu žaloby vyhoví, doručí jej spolu se svým
usnesením, připouštějícím změnu žaloby, ostatním účastníkům řízení do vlastních
rukou. Do vlastních rukou nemusí být návrh doručován, pokud došlo ke změně
žaloby při jednání, při němž byli všichni účastníci přítomni.
Otázka přípustnosti změny žaloby je spojena s otázkou
hospodárnosti řízení. Pokud tedy soud dojde k názoru, že připuštění změny
žaloby bude znamenat zbytečné neekonomické prodloužení řízení, při němž nebude
možné použít dosavadní výsledky řízení a bude se muset provádět nové rozsáhlé
dokazování, raději svým usnesením změnu žaloby nepřipustí a bude pokračovat v
řízení o původní žalobě. V takovém případě by nám nezbylo nic jiného, než podat
zcela novou žalobu.
NahoruPrávní účinky změny žaloby
Hmotněprávní účinky změněné žaloby nastávají již dnem, kdy jsme
změnu žaloby uplatnili, resp. učinili podání do protokolu na soudu přímo při
jednání, nebo dnem, kdy jsme učinili doporučené podání na poště, tedy nikoli až
dnem, kdy soud změnu žaloby svým rozhodnutím připustil.
NahoruNáklady řízení
Na tomto místě bychom chtěli upozornit na již zmiňovanou
problematiku záměny částečného zpětvzetí žaloby s nesprávně provedenou změnou
žaloby, neboť zaměnění těchto dvou procesních institutů má dopad zejména na
přiznání náhrady nákladů řízení. Pokud nesprávně podáme návrh na změnu žaloby,
namísto jejího částečného zpětvzetí, ve kterém požadujeme po žalovaném přiznání
nižší než původně žalované částky, bude soud při rozhodování o nákladech řízení
muset rozhodnout dle § 142 OSŘ o náhradě nákladů řízení, tedy vyjít ze situace,
že jsme nebyli ve věci zcela úspěšní, a rozhodnout tak o jen částečné náhradě
nákladů řízení. Samozřejmě, zde nelze vyloučit možnost, že by soud mohl
rozhodnout dle ustanovení § 150 OSŘ, tzn., že by vyšel ze situace, že zde byly důvody
zvláštního zřetele hodné, a mohl by nám náhradu nákladů přiznat zcela.
NahoruZpětvzetí žaloby
NahoruVymezení
Právní institut zpětvzetí žaloby nám jako žalobcům dává možnost
požádat soud, aby o naší žalobě již dále nejednal a nerozhodoval. Samozřejmě
nám tímto provedeným procesním úkonem nezaniká naše právo uplatnit náš nárok
někdy později případnou novou žalobou. Naši již dříve podanou žalobu můžeme
vzít zpět zčásti nebo zcela, a to pomocí jednoduchého podání na soud, čemuž se
níže budeme věnovat podrobněji.
Právní úprava zpětvzetí žaloby je obsažena v § 96 OSŘ.
NahoruÚplné zpětvzetí žaloby
Pokud se rozhodneme vzít naši žalobu zpět zcela, záleží na
okamžiku, kdy tak učiníme. Pokud vezmeme žalobu zpět před tím, než začalo
jednání u soudu prvního stupně, jedná se o okamžitě účinné zpětvzetí, a soud
řízení o naší žalobě zastaví, aniž by k tomu vyžadoval souhlas žalovaného.
Případný nesouhlas žalovaného nemá v těchto případech na účinné zpětvzetí
žaloby žádný vliv a soud rozhodne o našem zpětvzetí usnesením, proti kterému je
přípustné odvolání.
V praxi takové usnesení obsahuje několik výroků, jimiž soud
zkonstatuje, že se řízení zastavuje, žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení a žalobci bude po právní moci usnesení o zastavení řízení vrácen
z účtu soudu zaplacený soudní poplatek.
O trochu složitější je situace, vezmeme-li naši žalobu zpět až při
jednání, ovšem před tím, než je ve věci rozhodnuto rozsudkem. V tomto případě
je zpětvzetí účinné, pouze pokud žalovaný neuplatní svůj nesouhlas nebo
neprokáže, že má ke svému nesouhlasu se zpětvzetím vážný důvod. Pokud ovšem
žalovaný svůj vážný důvod prokáže, soud našemu návrhu na zpětvzetí žaloby
nevyhoví, a svým usnesením rozhodne, že řízení nezastaví. Proti tomuto usnesení
se lze taktéž odvolat, přičemž po nabytí právní moci usnesení soud nadále
pokračuje v řízení o našem žalobním návrhu.
Žalobu můžeme vzít zpět i v případě, kdy…