Zastoupení zákonné

15.4.3.3

Zastoupení zákonné

Podle § 13 ObchZ je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. V této kapitole a následující kapitole se budeme blíže zabývat situacemi, kdy za podnikatelský subjekt (lhostejno zda fyzickou nebo právnickou osobu) jedná zástupce.

Kdo je ze zákona oprávněn jednat jako zástupce podnikatele, stanoví ust. § 14–16 ObchZ. Ačkoli v odborné literatuře se vedou spory o povaze jednání, ke kterému dochází dle shora citovaných ustanovení obchodního zákoníku, zde je pro zjednodušení budeme považovat za tzv. zastoupení zákonné. Konkrétně může jít o úkony, které činí:

1. prokurista,

2. osoba pověřená,

3. osoba jednající v provozovně.

 NahoruProkura

Prokura je zvláštní zmocnění, které může podnikatel (jak fyzická, tak právnická osoba) udělit jen fyzické osobě (prokuristovi). Na jejím základě je prokurista oprávněn činit veškeré právní úkony, ke kterým dochází při provozu podniku, a to i tehdy, pokud by pro takový úkon byla stanovena povinnost zástupce vykázat se zvláštní plnou mocí.

Oprávnění prokuristy však není bezbřehé. Pokud není v plné moci stanoveno výslovně něco jiného, nesmí prokurista zcizovat nemovitosti ani je zatěžovat, tedy zřizovat k nim např. věcná břemena, zástavní práva nebo předkupní práva věcná.

Údaje o prokuristovi se obligatorně zapisují do obchodního rejstříku (§ 28 odst. 1 písm. g) ObchZ). Zatímco statutární orgán je oprávněn jednat za společnost od okamžiku svého zvolení (ustanovení), oprávnění prokuristy je účinné teprve od okamžiku jeho zápisu do obchodního rejstříku (§ 14 odst. 6 ObchZ), takový zápis má konstitutivní účinky.

Obdobně jako u statutárního orgánu jakákoli omezení prokury vnitřními pokyny nemají účinky vůči třetím osobám.

Prokurista podepisuje tím způsobem, že k firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. V praxi je nejčastěji užívaným dodatkem zkratka "p.p.a“ (per procuram).

Podnikatel může prokuru udělit zároveň i více osobám. V takovém případě je možno stanovit, že jsou k zastupování a podepisování oprávněny každá samostatně, nebo že je třeba souhlasného projevu vůle alespoň dvou či více z nich, případně všech.

 NahoruProkura

Nejen osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, mohou platně činit právní úkony za podnikatele. Takový restriktivní výklad by byl pro obchodní styk naprosto zničující. Právními úkony nejsou jen podpisy obřích kontraktů za desítky miliard, ale jakékoli projevy vůle, které směřují převážně ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností. Například prodej zboží v obchodě. Prodavačky se nikdo nemusí ptát, zda je zapsána v obchodním rejstříku, a přece nikdo nepochybuje o tom, že když jí zaplatí zboží vybrané v prodejně, stává se jeho vlastníkem. V obchodních vztazích totiž ten, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází (§ 15 odst. 1 ObchZ).

Obvyklost je nutno posuzovat vždy podle konkrétního případu. Kritériem není pouze povaha právního úkonu (ačkoli bude převážně určující). Přihlédnout je nutno i k velikosti subjektu nebo k předmětu jeho podnikání.

V praxi mohou nastat situace, kdy osoba, která činí právní úkon za podnikatele, jej může platně zavazovat z více zákonných důvodů. Tak např. pokud prokurista podepíše listinu za podnikatele a nepřipojí požadovanou doložku, jde sice o podpis z hlediska ustanovení o prokuře nedostatečný, právní úkon však může být přesto platný, pokud prokurista je oprávněn za podnikatele jednat i z jiného důvodu (např. zastává pozici…