dnes je 8.12.2022

Input:

Zástavní právo

17.10.2005, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.5.2
Zástavní právo

Zástavní právo je jedním z věcných práv k věci cizí, které vždy slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn. V takovém případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

O věřiteli zajišťované pohledávky se u zástavního práva hovoří jako o "zástavním věřiteli“, dlužník zajišťované pohledávky se označuje jako "zástavní dlužník“, termín "zástavce“ náleží vlastníku zástavy.

Zástava

Zástavou se může stát téměř vše – jako předmět zástavy se připouští nejen samostatné movité nebo nemovité věci, ale i věci hromadné jako např. podnik, soubory věcí, ale i jiná majetková práva, pokud to jejich povaha připouští, dále jednotky dle zákona o vlastnictví bytů, obchodní podíl, cenné papíry či předměty průmyslového vlastnictví. U posledně jmenovaných komodit je však vždy nutno vzít v úvahu i zvláštní právní předpisy, které režim takových zástav modifikují (např. zákon o cenných papírech apod.). Předmětem zástavního práva může být i pohledávka.

Zástava nemusí být ve vlastnictví zástavního dlužníka. Zástavcem může být i třetí osoba.

Negativní vymezení

Hned na počátku nutno podtrhnout, že vznik zástavního práva nemá za následek přechod vlastnictví. Pro zástavního věřitele je zástava stále věcí cizí a jako s takovou s ní musí nakládat (nemůže ji např. prodat z volné ruky). Rovněž nelze připustit ujednání, podle kterého by v případě prodlení s úhradou zajištěné pohledávky přešlo vlastnické právo k zástavě na zástavního věřitele, který by se z něj uspokojil (tzv. propadná zástava). V praxi se občas objevují pokusy propadnou zástavu "zamaskovat“, když dochází například k podpisu dvou smluv – jedné zástavní a druhé "kupní“ s odkládací podmínkou prodlení dlužníka. Ačkoli se takové smlouvy objevují i ve vztahu k nemovitým zástavám a katastrální úřady tu a tam podle nich vlastnické právo zástavnímu věřiteli vkládají, jedná se o smlouvy od počátku neplatné!

Vznik zástavního práva

Nejčastějším důvodem vzniku zástavního práva je zástavní smlouva. Musí být písemná a jejím obsahem musí být označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje.

Nejjednodušším případem zástavy je tzv. zástava ruční (pignus). Zástavní právo k movité věci vzniká jejím odevzdáním zástavnímu věřiteli. Odevzdání může být nahrazeno jejím předáním do úschovy nebo ke skladování pro zástavního věřitele nebo pro zástavního dlužníka u třetí osoby, je-li to dohodnuto v zástavní smlouvě.

V případě, že zástavou má být věc nemovitá, byt nebo nebytový prostor (jednotky dle zákona o vlastnictví bytů) – tedy jde o hypotéku – vzniká smluvní zástavní právo vkladem do katastru nemovitostí.

V případě zástavního práva k nemovitostem, jež se neevidují v katastru nemovitostí, dále k věci hromadné, souboru věcí a zástavní právo k movitým věcem, k nimž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdány (viz výše), vzniká zástavní právo zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky. Rovněž smlouvy, na jejichž základě má dojít k zápisu do rejstříku zástav, je nutno uzavřít ve formě notářského zápisu. Zápis do rejstříku zástav provede notář, který sepsal zástavní smlouvu ve formě notářského zápisu, bezodkladně po uzavření zástavní smlouvy.

Práva a povinnosti zástavního věřitele

Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávněn ji držet po celou dobu trvání zástavního práva. Užívat ji a přisvojovat si její přírůstky, plody a užitky však může jen se souhlasem zástavce.

O zástavu se musí zástavní věřitel řádně starat, opatrovat ji a chránit před poškozením, ztrátou nebo zničením.

Povinnosti zástavního dlužníka

Dlužník je obecně povinen zdržet se všeho, čím se zástava zhoršuje. I bez zásahu dlužníka však může dojít k situaci, že zástava ztratí na své hodnotě takovou měrou, že již není pro věřitele dostatečným zajištěním. Zástavní věřitel má potom právo žádat od dlužníka, aby zástavu přiměřeně doplnil. Pokud jeho žádosti dlužník nevyhoví, stane se nezajištěná část pohledávky splatnou.

Vyplacení zástavy

Chce-li dlužník docílit zániku zástavního práva, je vždy oprávněn složit zástavnímu věřiteli obvyklou

Nahrávám...
Nahrávám...