dnes je 13.12.2024

Input:

Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným

29.10.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.3.5
Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným

Mgr. Jindřich Šimberský

Společník s.r.o.

Společníkem společnosti s ručením omezeným může být jak fyzická, tak i právnická osoba. S osobou společníka jsou spojena práva a povinnosti, mezi které patří např. právo rozhodovat na valné hromadě společnosti, právo na vypořádací podíl, ale i povinnost splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě.

Podrobný výčet všech práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným je upraven v § 113 a násl. ObchZ.

Společníkem se lze stát na základě společenské smlouvy či zakladatelské listiny (originárně), nebo jinými způsoby pozdějšího přistoupení k účasti na společnosti (derivativně). V této kapitole si popíšeme možné způsoby zániku účasti společníka na společnosti.

Formy zániku účasti společníka

Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným může zaniknout vícero způsoby, z vůle i bez vůle tohoto společníka, na základě právního úkonu či právní události. Jedná se vesměs o případy, kdy má společnost s ručením omezeným více společníků. Některé z těchto postupů tak nelze uplatnit za situace, kdy má společnost jediného společníka.

Úprava možných způsobů zániku účasti společníka ve společnosti není v ObchZ soustředěna na jednom místě, proto je i při posouzení podmínek každého jednotlivého případu třeba vycházet ze všech relevantních ustanovení jak ObchZ, tak i OZ.

Možné způsoby zániku účasti společníka bez ohledu na jeho vůli:

  • - smrtí společníka – fyzické osoby,
  • - zánikem společníka – právnické osoby,
  • - vyloučením společníka valnou hromadou,
  • - vyloučením společníka soudem,
  • - zpeněžením zastaveného obchodního podílu společníka,
  • - zánikem společnosti po jejím zrušení soudem bez návrhu,
  • - prohlášením konkurzu na majetek společníka, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku nebo pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti nebo vydáním exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce.

Možné způsoby zániku účasti na základě vůle společníka:

  • - převodem obchodního podílu na jiného společníka nebo třetí osobu,
  • - dohodou o ukončení účasti společníka,
  • - zrušením účasti společníka soudem na jeho návrh,
  • - zánikem společnosti po jejím zrušení na návrh společníků.

Zánik účasti smrtí nebo zánikem společníka

Pokud dojde k smrti fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, která je společníkem společnosti s ručením omezeným, jedná se o právní událost, která způsobí právem předpokládaný následek. Zde je následkem zánik účasti zemřelého nebo zaniklého společníka přímo ze zákona, ve věci tak není třeba činit žádné další právní úkony.

Způsob nakládání s obchodním podílem po smrti nebo zániku společníka je upraven v § 116 ObchZ.

Vyloučení společníka valnou hromadou

V případě, že společník poruší svoji povinnost splatit vklad do základního kapitálu společnosti dle podmínek a v termínu stanoveném ve společenské smlouvě, má valná hromada společnosti s ručením omezeným právo vyzvat společníka k doplacení vkladu v přiměřené lhůtě ne kratší než tři měsíce. Pokud společník svoji povinnost nesplní ani v dodatečné lhůtě, může valná hromada společníka bez dalšího ze společnosti vyloučit. Uvolněný podíl přechází na společnost, která ho může převést na jiného společníka, nebo na třetí osobu. Rozhodnutí o vyloučení společníka musí mít formu notářského zápisu. Vyloučený společník má nárok na vypořádací podíl, jehož výše odpovídá stávajícímu obchodnímu podílu vylučovaného společníka.

Vyloučení společníka valnou hromadou je upraveno v § 113 odst. 3–6 ObchZ.

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. dubna 1998, sp. zn. 1 Odon 132/97, stanoví tuto zásadu:

"Po splacení dlužného vkladu, společník nemůže být ze společnosti vyloučen podle ustanovení § 113 odst. 4 obch. zák.

Vyloučení společníka soudem

V ostatních případech, kdy společník závažným způsobem porušuje svoje povinnosti (tedy kromě povinnosti splatit vklad do základního kapitálu), má společnost možnost domáhat se vyloučení společníka u soudu. Návrh je k soudu možné podat až po tom, co byl společník k řádnému plnění jeho povinností písemně vyzván a na možnost vyloučení byl zároveň v této výzvě upozorněn. S podáním návrhu na vyloučení společníka k soudu musí souhlasit ti společníci, jejichž vklady představují alespoň polovinu základního kapitálu.

Vyloučení společníka soudem na návrh společnosti je upraveno v § 149 ObchZ.

Pravidelná neúčast společníka na valných hromadách není důvodem pro vyloučení společníka soudem, protože účast na valné hromadě je právem, nikoli povinností společníka.

Zpeněžení zastaveného obchodního podílu společníka

Specifickým případem zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným je případ, kdy byl zpeněžen obchodní podíl daného společníka při výkonu zástavního práva k tomuto podílu. Je třeba zdůraznit, že do pozice společníka nikdy nemůže nastoupit přímo zástavní věřitel sám, protože české právo institut propadné zástavy nezná. Obchodní podíl je tak možné zpeněžit v zásadě dvěma způsoby, jednak ve veřejné obchodní soutěži, nebo ve veřejné dražbě. Až do doby zpeněžení obchodního podílu vykonává práva a povinnosti vyplývající z obchodního podílu společník, který dal tento obchodní podíl do zástavy.

Úprava zastavení obchodního podílu a jeho zpeněžení je obsažena v § 117a ObchZ.

Zánik společnosti po jejím zrušení bez návrhu

ObchZ stanoví několik případů, kdy je možné společnost s ručením omezeným zrušit i bez návrhu společníků. Jedná se například o situaci, kdy společnost, ač k tomu byla vyzvána, nedoloží právní důvod užívání zapsaného sídla. Dalším případem zrušení společnosti s ručením omezeným soudem bez návrhu

Nahrávám...
Nahrávám...