15.7.3.5
Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením
omezeným
Mgr. Jindřich Šimberský
NahoruSpolečník s.r.o.
Společníkem společnosti s ručením omezeným může být jak fyzická, tak
i právnická osoba. S osobou společníka jsou spojena práva a povinnosti, mezi
které patří např. právo rozhodovat na valné hromadě společnosti, právo na
vypořádací podíl, ale i povinnost splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené
ve společenské smlouvě.
Podrobný výčet všech práv a povinností společníka společnosti s
ručením omezeným je upraven v § 113 a násl. ObchZ.
Společníkem se lze stát na základě společenské smlouvy či
zakladatelské listiny (originárně), nebo jinými způsoby pozdějšího přistoupení
k účasti na společnosti (derivativně). V této kapitole si popíšeme možné
způsoby zániku účasti společníka na společnosti.
NahoruFormy zániku účasti společníka
Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným může zaniknout
vícero způsoby, z vůle i bez vůle tohoto společníka, na základě právního úkonu
či právní události. Jedná se vesměs o případy, kdy má společnost s ručením
omezeným více společníků. Některé z těchto postupů tak nelze uplatnit za
situace, kdy má společnost jediného společníka.
Úprava možných způsobů zániku účasti společníka ve společnosti
není v ObchZ soustředěna na jednom místě, proto je i při posouzení podmínek
každého jednotlivého případu třeba vycházet ze všech relevantních ustanovení
jak ObchZ, tak i OZ.
Možné způsoby zániku účasti společníka bez ohledu na jeho vůli:
- -
smrtí společníka – fyzické osoby,
- -
zánikem společníka – právnické osoby,
- -
vyloučením společníka valnou hromadou,
- -
vyloučením společníka soudem,
- -
zpeněžením zastaveného obchodního podílu společníka,
- -
zánikem společnosti po jejím zrušení soudem bez návrhu,
- -
prohlášením konkurzu na majetek společníka, zamítnutím
insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku nebo pravomocným nařízením výkonu
rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti nebo vydáním
exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti po
právní moci usnesení o nařízení exekuce.
Možné způsoby zániku účasti na základě vůle společníka:
- -
převodem obchodního podílu na jiného společníka nebo třetí
osobu,
- -
dohodou o ukončení účasti společníka,
- -
zrušením účasti společníka soudem na jeho návrh,
- -
zánikem společnosti po jejím zrušení na návrh společníků.
NahoruZánik účasti smrtí nebo zánikem společníka
Pokud dojde k smrti fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, která
je společníkem společnosti s ručením omezeným, jedná se o právní událost, která
způsobí právem předpokládaný následek. Zde je následkem zánik účasti zemřelého
nebo zaniklého společníka přímo ze zákona, ve věci tak není třeba činit žádné
další právní úkony.
Způsob nakládání s obchodním podílem po smrti nebo zániku
společníka je upraven v § 116 ObchZ.
NahoruVyloučení společníka valnou hromadou
V případě, že společník poruší svoji povinnost splatit vklad do
základního kapitálu společnosti dle podmínek a v termínu stanoveném ve
společenské smlouvě, má valná hromada společnosti s ručením omezeným právo
vyzvat společníka k doplacení vkladu v přiměřené lhůtě ne kratší než tři
měsíce. Pokud společník svoji povinnost nesplní ani v dodatečné lhůtě, může
valná hromada společníka bez dalšího ze společnosti vyloučit. Uvolněný podíl
přechází na společnost, která ho může převést na jiného společníka, nebo na
třetí osobu. Rozhodnutí o vyloučení společníka musí mít formu notářského
zápisu. Vyloučený společník má nárok na vypořádací podíl, jehož výše odpovídá
stávajícímu obchodnímu podílu vylučovaného společníka.
Vyloučení společníka valnou hromadou je upraveno v § 113 odst. 3–6 ObchZ.
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. dubna
1998, sp. zn. 1 Odon 132/97, stanoví tuto zásadu:
"Po splacení dlužného vkladu, společník nemůže být ze
společnosti vyloučen podle ustanovení § 113 odst. 4 obch.
zák.“
NahoruVyloučení společníka soudem
V ostatních případech, kdy společník závažným způsobem porušuje
svoje povinnosti (tedy kromě povinnosti splatit vklad do základního kapitálu),
má společnost možnost domáhat se vyloučení společníka u soudu. Návrh je k soudu
možné podat až po tom, co byl společník k řádnému plnění jeho povinností
písemně vyzván a na možnost vyloučení byl zároveň v této výzvě upozorněn. S
podáním návrhu na vyloučení společníka k soudu musí souhlasit ti společníci,
jejichž vklady představují alespoň polovinu základního kapitálu.
Vyloučení společníka soudem na návrh společnosti je upraveno v § 149 ObchZ.
Pravidelná neúčast společníka na valných hromadách není důvodem
pro vyloučení společníka soudem, protože účast na valné hromadě je právem,
nikoli povinností společníka.
NahoruZpeněžení zastaveného obchodního podílu společníka
Specifickým případem zániku účasti společníka ve společnosti s
ručením omezeným je případ, kdy byl zpeněžen obchodní podíl daného společníka
při výkonu zástavního práva k tomuto podílu. Je třeba zdůraznit, že do pozice
společníka nikdy nemůže nastoupit přímo zástavní věřitel sám, protože české
právo institut propadné zástavy nezná. Obchodní podíl je tak možné zpeněžit v
zásadě dvěma způsoby, jednak ve veřejné obchodní soutěži, nebo ve veřejné
dražbě. Až do doby zpeněžení obchodního podílu vykonává práva a povinnosti
vyplývající z obchodního podílu společník, který dal tento obchodní podíl do
zástavy.
Úprava zastavení obchodního podílu a jeho zpeněžení je obsažena v § 117a ObchZ.
NahoruZánik společnosti po jejím zrušení bez návrhu
ObchZ stanoví několik případů, kdy je možné společnost s ručením
omezeným zrušit i bez návrhu společníků. Jedná se například o situaci, kdy
společnost, ač k tomu byla vyzvána, nedoloží právní důvod užívání zapsaného
sídla. Dalším případem zrušení společnosti s ručením omezeným soudem bez návrhu
…