dnes je 28.11.2022

Input:

Zálohy nedaňové u poplatníků vedoucích daňovou evidenci

10.11.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zálohy nedaňové u poplatníků vedoucích daňovou evidenci

RNDr. Ivan Brychta

1. Úvod

Zálohy, které jsou daňově uznatelné, jsou řešeny v článku Zálohy u poplatníků vedoucích daňovou evidenci. Zde se budeme zabývat pouze zálohami v daňové evidenci, které nejsou z hlediska daně z příjmů daňově uznatelné. Jedná se o zaplacené zálohy na nákup hmotného majetku, zálohy placené finančnímu úřadu a zálohy placené mezi spojenými osobami.

2. Zálohy zaplacené

2.1 Zálohy zaplacené na pořízení hmotného majetku

Příklad

Pan Nováček – plátce DPH – zaplatil v prosinci zálohu na pořízení nového výrobního stroje do své truhlářské dílny, kterou používá k podnikatelské činnosti. V lednu následujícího roku mu byl stroj dodán, zkompletován a uveden do provozu. V souvislosti s těmito skutečnostmi nastaly následující operace.

1. rok

Evidence příjmů a výdajů

Datum   Popis operace   Částka v Kč   Daňová evidence  
prosinec    Zaplacení zálohy na
nákup hmotného
majetku 
 
121 000    banka nebo pokladna výdaj   
    DPH 21 %    21 000    výdaj daňově neuznatelný;
položka "DPH" 
 
  Základ daně    100 000    výdaj daňově neuznatelný;
položka "nákup hmotného
majetku" 
 

Zaplacenou zálohu zapíše pan Nováček do evidence (knihy) pohledávek, a to v plné výši 121 000 Kč.

Po obdržení daňového dokladu vystaveného dodavatelem (dodavatel má povinnost vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne přijetí platby), si může pan Nováček uplatnit odpočet DPH na vstupu ve výši 21 000 Kč (samozřejmě za podmínky, že hmotný majetek zcela využije pro svou ekonomickou činnost).

Další zápis provede na kartu pořizovaného hmotného majetku (evidence struktury pořizovací ceny). Do pořizovací ceny hmotného majetku zahrne pouze částku 100 000 Kč, tedy hodnotu bez DPH, pakliže si uplatnil ze zaplacené zálohy odpočet DPH na vstupu.

2. rok

Evidence příjmů a výdajů

Datum   Popis operace   Částka v Kč   Daňová evidence  
leden    Nákup stroje – doplatek
z toho: 
 
242 000    banka nebo pokladna výdaj   
    DPH 21 %    42 000    výdaj daňově neuznatelný;
položka "DPH" 
 
    Doplatek pořizovací
ceny 
 
200 000    výdaj daňově neuznatelný;
položka "nákup hmotného
majetku" 
 

Na daňovém dokladu musejí být náležitosti daňového dokladu podle § 29 ZDPH, mezi které patří též jednotková cena bez daně, základ daně, sazba daně a výše daně.

Jednotková cena:    300 000 Kč   
Základ daně:    200 000 Kč
[jednotková cena (300 000) – částka, ze které byla
odvedena daň při zaplacení zálohy (100 000)] 
 
Sazba daně:    21 %   
DPH    42 000 Kč   

Pan Nováček při obdržení došlé faktury (daňového dokladu) zapíše do evidence (knihy) dluhů, která slouží též jako evidence DPH, dluh ve výši 242 000 Kč, z toho základ daně je 200 000 Kč a DPH 42 000 Kč.

Z knihy pohledávek odepíše hodnotu zálohy ve výši 121 000 Kč a po úhradě celého dluhu odepíše z knihy dluhů 242 000 Kč.

V měsíci lednu bude nárokovat odpočet DPH na vstupu ve výši 42 000 Kč, opět za předpokladu plného využití majetku pro ekonomickou činnost.

Na kartu pořizovaného hmotného majetku zaznamená další část pořizovací ceny ve výši 200 000 Kč (žádné další výdaje v souvislosti s pořízením tohoto majetku již nenastanou). Možnost odpisovat majetek vzniká až v roce uvedení majetku do užívání, tj. v našem příkladu ve 2. roce.

2.2 Zálohy zaplacené finančnímu úřadu

Pro zálohy na různé druhy daní platí obecné pravidlo, že jsou zaznamenány do daňové evidence v tom období, kdy byly skutečně zaplaceny. Režimy pro jejich výpočet, platbu a zúčtování jsou dány jak daňovým řádem, tak i jednotlivými konkrétními hmotněprávními normami, jako např. zákonem o daních z příjmů atd. Vzhledem ke skutečnosti, že v praxi se často objevují problémy u záloh na daň z příjmů, je následující text věnován právě této oblasti.

Zálohy na daň z příjmů

Právní úprava

Zálohy na daň z příjmů upravují následující právní předpisy:

  • zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále DŘ), zejména § 146 DŘ – Zaokrouhlování a § 174 DŘ - Zálohy,

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP), zejména § 38a ZDP - Zálohy.

Pozor!

Níže popsaná problematika se nezabývá výpočtem a odvodem záloh ze závislé činnosti (§ 38h ZDP; k tomu více viz článek Mzdy).

Zdaňovací a zálohové období

Pro správné pochopení placení a zúčtování záloh na daň z příjmů je nezbytně nutné rozlišovat pojmy:

  • zdaňovací období a

  • zálohové období.

Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Začátek a konec zálohového období k dani z příjmů tedy souvisí s tím, zda fyzická osoba podává své daňové přiznání v neprodlouženém termínu do 3 měsíců po skončení kalendářního roku, případně v některém z prodloužených termínů (do 4 nebo 6 měsíců po skončení zdaňovacího období podle § 136 odst. 2 DŘ, nebo do termínu, který jí na základě žádosti podle § 36 DŘ stanovil správce daně).

Příklad

Zdaňovací období = rok 202X

Zálohové období = období od 2. 4. 202X+1 do 1. 4. 202X+2.

Toto zálohové období platí pro poplatníka (podnikatele), který podá přiznání k DPFO v neprodlouženém termínu, tj. do 1. 4. 202X+1. Nebude tedy využívat žádnou z možností pro prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání.

Výše a periodicita záloh

Při výpočtu výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.

Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně.

Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje příjem podle § 10 ZDP (ostatní příjmy) a částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 ZDP a započtená na celkovou daňovou povinnost.

Příklad

Při podávání daňového přiznání za předchozí rok (202X–1) v neprodlouženém termínu do 1. 4. 202X je poslední známou daňovou povinností do 1. 4. 202X daň vypočtená a uvedená na daňovém přiznání za rok 202X–2. Od 2. 4. 202X, kdy začíná nové zálohové období, se stává poslední daňovou povinností daň vypočtená a uvedená na daňovém přiznání za rok 202X–1.

Pro výši a lhůty záloh platí následující základní pravidlo:

Poslední známá
daňová povinnost
(PZDP)
 
Výše zálohy
Periodicita zálohy
 
Splatnost  
30 000 Kč a nižší    zálohy se neplatí  
vyšší než 30 000 Kč do 150 000 Kč    40 % PZDP
pololetní zálohy 
 
do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období   
vyšší než 150 000 Kč    1/4 PZDP
čtvrtletní zálohy 
 
do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období   

Pozn.: PZDP = poslední známá daňová povinnost

Pozor!

Připadne-li poslední den splatnosti zálohy na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 33 DŘ).

Při výpočtu výše zálohy nesmíme zapomenout na povinnost zaokrouhlit vypočtenou částku na stokoruny nahoru.

Příklad

Daňová povinnost pana Nováčka za rok 202X činila 165 000 Kč a byla tvořena pouze příjmy z podnikání. Daňové přiznání podal v neprodlouženém termínu do 1. 4. 202X+1. Od 2. 4. 202X+1 mu vznikla povinnost placení čtvrtletních záloh, a to ve výši 25 % z částky 165 000 Kč, tj. 41 250 Kč, zaokrouhleno na stokoruny nahoru bude výše zálohy činit 41 300 Kč. Na základě výpisu z BÚ uváděl pan Nováček zaplacenou daň a zálohy do evidence příjmů a výdajů následujícím způsobem:

Evidence příjmů a výdajů 202X+1

Datum   Popis operace   Částka
v Kč
 
Daňová evidence  
1. 4.
202X+1 
 
Daň z příjmů za rok 202X    165 000    výdaj daňově neuznatelný;
položka "platba daně z příjmů" 
 
15. 6.
202X+1 
 
Záloha na daňovou povinnost roku 202X+1    41 300    výdaj daňově neuznatelný;
položka "platba daně z příjmů" 
 
15. 9.
202X+1 
 
Záloha na daňovou povinnost roku 202X+1    41 300    výdaj daňově neuznatelný;
položka "platba daně z příjmů" 
 
15. 12.
202X+1 
 
Záloha na daňovou povinnost roku 202X+1    41 300    výdaj daňově neuznatelný;
položka "platba daně z příjmů" 
 

V průběhu zdaňovacího období roku 202X+1 zaplatil pan Nováček zálohu na daňovou povinnost roku 202X+1 celkem ve výši 123 900 Kč (termín 15. 3. se pana Nováčka netýkal, neboť vycházíme až z daňové povinnosti za rok 202X; pro pana Nováčka jsou zálohy na zdaňovací období roku 202X+1 splatné do 15. 6., 15. 9. a 15. 12. 202X+1). Zálohy zaplacené v průběhu zdaňovacího období 202X+1 v celkové výši 123 900 Kč si pan Nováček započítá na daňovou povinnost roku 202X+1 až v daňovém přiznání, které bude podávat v roce 202X+2.

Dne 15. března 202X+2 uhradí pan Nováček ještě zálohu stejnou jako v roce 202X+1 ve výši 41 300 Kč a od 2. 4. 202X+2 (bude-li také přiznání za rok 202X+1 podáno v neprodloužené lhůtě do 1. 4. 202X+2) mu začíná nové zálohové období, pro které je již rozhodná výše daně za rok 202X+1, proto výše a termíny záloh budou jiné.

Pokud bude za rok 202X+1 daňová povinnost např. 50 000 Kč, zaplatí pan Nováček do 15. 6. a 15. 12. 202X+2 zálohu ve výši 20 000 Kč. Daňová povinnost za rok 202X+2 potom bude snížena o zálohy ve výši 81 300 Kč (41 300 + 20 000 + 20 000), tedy zálohy placené do 15. 3.,15. 6. a 15. 12. 202X+2.

Pozor!

Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítávají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

Přeplatek na zálohách a žádost o vrácení

V případě, že by na základě podání daňového přiznání vznikl přeplatek na zálohách, musí si poplatník o vrácení tohoto přeplatku požádat. Správce daně mu sám tento přeplatek vrátit nemůže. Žádost o vrácení přeplatku na dani

Nahrávám...
Nahrávám...