dnes je 20.4.2024
Input:

Zajišťovací převod práva

28.10.2008, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.5.4
Zajišťovací převod práva

Podstata zajišťovacího převodu práva

Podstata zajišťovacího převodu práva spočívá v převodu práva, jež svědčí dlužníkovi, na věřitele, přičemž věřitel se stává pouze podmíněným držitelem tohoto práva – věřitel drží toto právo pouze za účelem zajištění své existující pohledávky a tedy dočasně.

Právě dočasnost je základní vlastností zajišťovacího práva – účelem zajišťovacího převodu práva totiž není, aby se věřitel stal trvalým držitelem práva, nýbrž má především motivovat dlužníka k řádné úhradě pohledávky, popřípadě může též plnit uhrazovací funkci, pokud k uspokojení zajištěné pohledávky nedojde.

Společnost CBA s.r.o. dluží společnosti ABC s.r.o. za dodávku nafukovacích balónků částku 100 000 Kč. Dluh je splatný za 2 měsíce. Za účelem zajištění pohledávky převede společnost CBA s.r.o. na společnost ABC s.r.o. vlastnické právo k obráběcímu stroji. Společnost CBA s.r.o. dluh společnosti ABC s.r.o. řádně a včas uhradí.

Vysvětlení k příkladu:

Společnost ABC s.r.o. nabyla vlastnické právo k obráběcímu stroji pouze dočasně – po uhrazení zajištěné pohledávky dochází ke zpětnému převodu či přechodu vlastnického práva k obráběcímu stroji na společnost CBA s.r.o. O režimu zpětného převodu či přechodu viz dále.

Základní zákonnou právní úpravu zajišťovacího převodu práva naleznete v § 553 ObčZ. Ta se do našeho právního řádu dostala až novelou občanského zákoníku č. 509/1991 Sb. účinnou od 1. 1. 1992. Do té doby byl institut zajišťovacího převodu práva obsažen pouze v tehdy platném zákoníku mezinárodního obchodu, ze kterého byla úprava vložená do občanského zákoníku prakticky doslovně převzata. Obsah zákonné úpravy lze označit za velice skromný a nedostatečný, což v praxi vyvolává mnoho výkladových problémů. Odpověď na některé výkladové problémy je v současné době již možné nalézt v rozsudcích Nejvyššího soudu ČR, který se otázkou zajišťovacího převodu práva několikrát zabýval. Některé výkladové problémy však zůstávají i nadále nedořešeny. Podle mého názoru je to jedním z důvodů, proč je zajišťovací převod práva v praxi poměrně málo využíván, a to i přes to, že ho lze označit za jeden z nejsilnějších zajišťovacích prostředků. Nejčastější využití nachází v rámci takzvaných repooperací s cennými papíry a při zajištění úvěrů (především převod vlastnického práva k movitým věcem). V poslední době, snad pod vlivem jednoho z rozsudků Nejvyššího soudu ČR, dochází i k převodům obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným.

Pozitiva právní úpravy

Ve skromné právní úpravě však nelze spatřovat pouze negativa. Naopak díky ní lze režim zajišťovacího převodu více přizpůsobit vůli smluvních stran, což naopak u jiných zajišťovacích prostředků (např. ručení nebo zástavní právo) lze pouze velmi obtížně nebo je odchýlení od právní úpravy přímo vyloučeno. Tato situace ovšem klade zvýšené nároky na znění smluv o zajišťovacím právu, zejména pak v otázkách řešení případné realizace jeho uhrazovací funkce. Pokud si zajišťovací převod práva k zajištění své pohledávky zvolíte a podaří se Vám překonat úskalí, která jsou spojena s nedostatečnou právní úpravou, získáte tím velmi silného pomocníka k tomu, abyste dosáhli skutečného uhrazení pohledávky. Nezapomeňte však, že je třeba dbát veškerých důsledků se smlouvou o zajišťovacím převodu práva spojených – a tedy i důsledků daňových, které ne vždy budou v případě zajišťovacího převodu vlastnického práva pro smluvní strany příznivé. To se týká především zajišťovacího převodu vlastnického práva k nemovitostem, který je z tohoto důvodu využíván pouze zřídka.

Zajišťovací prostředek a jeho vlastnosti

Zajišťovací převod práva je typickým zajišťovacím prostředkem a je pro něj charakteristická jeho akcesorická a částečně též subsidiární povaha.

Akcesorickou povahou je třeba rozumět to, že smluvní zajištění přistupuje jako vedlejší vztah k hlavnímu vztahu a podmínkou jeho vzniku a trvání je existence zajišťované pohledávky.

Pan Konipásek koupil od pana Koziny motorku. Kupní cenu ve výši 100 000 Kč se pan Konipásek zavázal uhradit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně. Za účelem zajištění úhrady kupní ceny převedl na základě písemné smlouvy o zajišťovacím převodu práva pan Konipásek na pana Kozinu vlastnické právo k bagříku zn. Bobcat. Následně pan Konipásek zjistil, že motorka má skryté vady a od kupní smlouvy odstoupil.

Vysvětlení k příkladu:

Zajišťovaným závazkem je v tomto případě závazek k úhradě kupní ceny – tento závazek označujeme jako závazek hlavní. Tento závazek hlavní byl zajištěn zajišťovacím převodem práva – tedy závazkem vedlejším. Pokud dojde k zániku hlavního závazku (v našem případě odstoupením), dochází automaticky i k zániku všech závazků vedlejších – tedy i závazků plynoucích ze zajištění (v našem případě zajišťovacího převodu vlastnického práva k bagříku).

Jednoduše řečeno – zajišťovací převod práva nemůže existovat bez existence platného závazku, který je jím zajištěn. Proto také soud musí v případě, že je předmětem sporu zajišťovací převod práva, zkoumat jako předběžnou otázku, zda je závazkový vztah, jež je zajišťovacím převodem práva zajišťován, sjednán platně a zda závazkový vztah v době sporu stále trvá. Pokud by soud dospěl k závěru, že závazek hlavní je neplatný nebo že zanikl, musí logicky dospět k závěru, že je neplatný i závazek vedlejší (závazek ze zajištění) nebo že takový závazek zánikem závazku hlavního zanikl (přešlo zpět právo na dlužníka nebo vzniklo dlužníkovi právo na takový zpětný převod).

Charakter zajišťovaného závazku

Soud bude také zkoumat, zda závazkový vztah lze vůbec zajišťovacím převodem vlastnického práva zajistit.

Na rozdíl od ručení nebo od zástavní smlouvy nelze zajišťovacím převodem práva zajistit závazek, který by měl vzniknout teprve v budoucnu.

Papírna Větrní a.s. uzavřela se svým odběratelem, společností Konika s.r.o., rámcovou kupní smlouvu na odběr papírenského zboží v roce 2008. Na základě této rámcové smlouvy budou uskutečňovány jednotlivé dodávky papírenského zboží, a to na základě objednávek odběratele. Na základě objednávek budou vznikat jednotlivé kupní smlouvy.

Vysvětlení k příkladu:

Závazky, které vzniknou společnosti Konika s.r.o. k úhradám kupní ceny za objednané zboží, nelze zajistit zajišťovacím převodem práva, neboť se jedná o závazky budoucí – tedy o závazky, jež teprve v budoucnu vzniknou. Pro zajištění takových závazků je třeba vybírat z jiného druhu zajištění – zajištění budoucích závazků je možné například prostřednictvím zástavního práva, ručení nebo i zajišťovací směnky.

Možnost zajištění půjčky

Podle mého názoru je proto vyloučeno, aby byl zajišťovacím převodem práva zajištěn závazek k vrácení půjčky v okamžiku, kdy půjčka nebyla ještě fakticky poskytnuta. Půjčka má totiž charakter takzvaného reálného právního vztahu. To znamená, že smlouva o půjčce vzniká (je uzavřena) až okamžikem faktického poskytnutí věci, jež je předmětem půjčky – tedy okamžikem, kdy věřitel věc, jež je předmětem půjčky, dlužníkovi předá a dlužník věc převezme. K tomuto předání může dojít i bezhotovostním převodem finančních prostředků na účet dlužníka.

Pan Josef uzavře s panem Václavem dohodu, že mu poskytne půjčku ve výši 100 000 Kč. Půjčka má být převedena na účet pana Václava bezhotovostně do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy o půjčce. Za účelem zajištění vrácení půjčky uzavře pan Josef s panem Václavem smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k motorce zn. Honda, která je ve vlastnictví pana Václava.

Vysvětlení k příkladu:

Smlouva o půjčce jako reálný právní vztah vznikne až okamžikem, kdy budou připsány finanční prostředky na účet pana Václava. Písemná dohoda o poskytnutí půjčky je vlastně budoucím závazkem pana Josefa k tomu, že půjčku poskytne – je to jakási forma smlouvy o smlouvě budoucí. Z tohoto důvodu v době, kdy byla uzavírána dohoda o zajišťovacím převodu vlastnického práva k motorce, neexistoval závazek, který by měl být smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajištěn – takzvaný závazek hlavní. Proto bylo zajištění sjednáno neplatně.

Pokud by však byla smlouva o zajišťovacím převodu sjednána až poté, co byla půjčka poskytnuta, jednalo by se o platně sjednaný závazek.

Možnost zajištění úvěru

To, co je uvedeno o půjčce, však neplatí pro smlouvu o úvěru – smlouva o úvěru totiž není reálným právním vztahem, ale vztahem konsenzuálním. To znamená, že na základě smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost finanční prostředky poskytnout a dlužníkovi povinnost finanční prostředky přijmout a vrátit spolu s dohodnutými úroky v čase smlouvou sjednaném. Z tohoto důvodu lze závazek k vrácení jistiny úvěru a dohodnutých úroků zajistit zajišťovacím převodem práva ještě v okamžiku, kdy nebyly finanční prostředky dlužníkovi ze smlouvy o úvěru poskytnuty.

Požadavek na platnost zajišťovaného závazku

Jak už jsem uvedla výše, musí být zajišťovaný závazek sjednán platně; proto například nelze zajistit závazky, které by byly v rozporu s dobrými mravy (např. závazek ke spáchání trestného činu). V případě, že by zajišťovaný závazek platný nebyl, nemůže být platná ani smlouva o zajišťovacím převodu práva.

Ačkoliv jsou většinou zajišťovány závazky peněžitého charakteru, není vyloučeno zajistit smlouvou o zajišťovacím převodu závazek nepeněžitý.

Písemná forma

V souladu s § 533 odst. 2 ObčZ musí být smlouva o zajišťovacím převodu práva uzavřena v písemné formě. V případě, že by v písemné formě smlouva nebyla uzavřena, způsobovalo by to v souladu s § 40 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního úkonu. K neplatnosti takového úkonu je soud povinen přihlížet ze své úřední povinnosti. Zákon požadavek písemné formy vznáší především kvůli právní jistotě obou stran. Také veškeré změny a dodatky smlouvy o zajišťovacím převodu práva musí být učiněny v písemné formě. V případě, že by tomu tak nebylo, způsobilo by to neplatnost takové změny nebo dodatku; jinými slovy řečeno – smlouva by platila ve znění předcházejícím takto neplatně "uzavřený“ dodatek či změnu.

Pan Konipásek koupil od pana Koziny motorku. Kupní cenu ve výši 100 000 Kč se pan Konipásek zavázal uhradit ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně. Za účelem zajištění úhrady kupní ceny převedl na základě písemné smlouvy o zajišťovacím převodu práva pan Konipásek na pana Kozinu vlastnické právo ke kolekci zlatých medailí. V této smlouvě si smluvili způsob prodeje kolekce medailí v případě, že by pan Konipásek panu Kozinovi dluh včas a řádně nesplatil. Po 14 dnech se oba pánové telefonicky dohodli na tom, že pro případ prodeje medailí nepoužijí původně ve smlouvě dohodnutý způsob prodeje prostřednictvím nepovinné veřejné dražby, ale že výhodnější bude použít způsob prodeje prostřednictvím specializované aukční síně. O této dohodě však neuzavřeli písemný dodatek. Takovou telefonickou dohodu je třeba považovat za neplatnou. V případě, že by tedy došlo k prodeji kolekce zlatých medailí, musel by pan Kozina tuto kolekci prodat prostřednictvím nepovinné veřejné dražby. Pokud by tak neučinil a dodržel by dodatečnou telefonickou ústní dohodu, tedy prodal by kolekci prostřednictvím specializované aukční síně, mohl by se pan Konipásek teoreticky domáhat náhrady způsobené škody (pokud by mu vznikla) nebo jiných sankcí, pokud by byly smlouvou sjednány.

Obligatorní požadavek na písemnou formu smlouvy o zajišťovacím převodu práva však nedopadá na závazek, který je touto smlouvou zajišťován – tedy na závazek hlavní. To znamená, že tento závazek nemusí být v písemné formě podchycen, pokud se ovšem nejedná o takový druh závazku, u nějž je opět obligatorně zákonem písemná forma vyžadována. Pokud se tedy vrátím k výše uvedenému případu prodeje motorky, je možné, aby kupní smlouva na motorku byla uzavřena ústní formou a vedle toho byla uzavřena dohoda o zajišťovacím převodu práva ve formě písemné. Takový postup zcela odpovídá zákonným požadavkům, neboť pro kupní smlouvu není zákonem písemná forma vyžadována.

Pokud se týká formy smlouvy, je nezbytné formu smlouvy navíc přizpůsobit charakteru převáděného práva – bude-li např. předmětem zajišťovacího práva vlastnické právo k nemovitosti, platí pro uzavření smlouvy ještě přísnější pravidla – v takovém případě je nezbytné v souladu s § 46 odst. 2 ObčZ, aby byl projev vůle účastníků smlouvy na téže listině. Na smlouvu uzavřenou v rozporu s tímto požadavkem by bylo opět pohlíženo jako na smlouvu absolutně neplatnou. Pokud tedy bude zákon vyžadovat pro běžný převod práva splnění určité formy, je nezbytné tuto formu dodržet i pro zajišťovací převod práva. Podobné je to i s podstatnými náležitostmi smlouvy.

Podstatné náležitosti

Podstatnými náležitostmi smlouvy o zajišťovacím převodu práva jsou:

  • vymezení smluvních stran

  • vymezení zajišťovaného závazku

  • určení práva, které dlužník převádí ve prospěch věřitele

Pokud by smlouva tyto náležitosti neobsahovala nebo by nebyly náležitosti vyjádřeny dostatečně určitě (např. by nebyl dostatečně určitě popsán zajišťovaný závazek), jednalo by se o smlouvu neplatnou. K podstatným náležitostem smlouvy viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR č.j. 30 Cdo 294/2004 ze dne 30. 8. 2005.

Vedle obligatorních náležitostí může smlouva o zajišťovacím převodu práva obsahovat i další náležitosti, např. způsob uspokojení věřitele z převedeného práva (viz též dále).

Náležitosti vyplývající z charakteru převáděného práva

Výše uvedené podstatné náležitosti lze označit jako náležitosti obecné. Další obligatorní požadavky na náležitosti smlouvy nebo její formu mohou vyplývat z charakteru převáděného práva, jež je předmětem zajištění – pro převod některých práv zákon stanoví přísnější podmínky nebo speciální náležitosti. Při sepisu smlouvy o zajišťovacím převodu práva je třeba mít navíc na zřeteli, že některá práva jsou již svou podstatou ze zajišťovacího převodu vyloučena.

Požadavky na převáděné právo

Základním požadavkem na převáděné právo je, že musí platně existovat a musí mít soukromoprávní charakter. Převod práva veřejnoprávního (například koncese) není na základě občanského zákoníku možný. Občanský zákoník je ryze soukromoprávní normou a není možné na jeho základě převádět práva, jejichž podstata je založena na normách veřejnoprávních.

Ze soukromoprávních práv se nebude § 553 ObčZ řídit zajištění formou postoupení pohledávky, neboť se na něj vztahuje zvláštní úprava daná § 554 ObčZ.

Dalším požadavkem je, že právo musí svědčit dlužníkovi – musí být dána takzvaná identita na straně dlužníka a převodce. Jinými slovy řečeno – do vztahu nesmí vstoupit žádná třetí osoba, která by zajištění za dlužníka nabídla. To je rozdíl od některých zajišťovacích práv, kde být identita dlužníka a věřitele dána nemusí – např. právo zástavní, které může být ve prospěch dlužníka sjednáno třetí osobou. Identita dlužníka a převodce není též vyžadována v případě zajištění postoupením pohledávky dle § 554 ObčZ.

Příklad platného použití: Pokud se opět vrátím k výše uvedenému příkladu pana Konipáska s panem Kozinou, v tomto případě je pan Kozina věřitelem z kupní smlouvy a zároveň příjemcem na něj převáděného vlastnického práva ke kolekci zlatých medailí. Naopak pan Konipásek je dlužníkem z kupní smlouvy a převodcem převáděného vlastnického práva ke kolekci medailí. V tomto případě je splněna identita obou účastníků.

Příklad neplatného použití: Stejně jako ve výše uvedeném příkladě pan Konipásek s panem Kozinou uzavřou kupní smlouvu na koupi motorky. Za účelem zajištění závazku pana Koziny k úhradě kupní smlouvy pan Konipásek uzavře smlouvu o zajišťovacím převodu práva k motorové pile s panem Vokurkou. Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva mezi panem Konipáskem a Vokurkou je absolutně neplatnápan Vokurka totiž není dlužníkem ze zajišťovaného vztahu.

Identita musí být dána nejenom na straně dlužníka, ale též na straně věřitele jako nabyvatele předmětu zajištění. Pokud by tedy například z daňových důvodů věřitel nechtěl převést právo na svou osobu a dohodl by se s dlužníkem, že dlužník uzavře smlouvu o zajišťovacím převodu s třetí osobou, jednalo by se opět o neplatně uzavřený právní úkon.

Dalším požadavkem je převoditelnost práva – jeho převoditelnost tedy nesmí být zákonem vyloučena, respektive nesmí být vyloučena za účelem zajištění. Takovým příkladem zákonného vyloučení jsou práva, která jsou vázána na určitou osobu – například doživotní věcné břemeno osobního užívání místností v určité nemovitosti. Takové právo v žádném případě převést nelze. Naopak po poměrně dlouhých právních diskusích se došlo závěru, že předmětem zajišťovacího práva může být právo vlastnické, a to jak k věcem movitým, tak věcem nemovitým. Dokonce může být předmětem převodu i jen některá složka vlastnického práva (například právo na plody).

Zvláštní podmínky pro převod některých práv

Jak už jsem uvedla výše, pro převod některých práv musí být splněny zvláštní zákonem stanovené podmínky. Je-li tedy například předmětem převodu vlastnické právo – musí být pro jeho převod splněny podmínky stanovené v § 132 a násl. ObčZ.

Dále uvádím příkladný výčet práv, u nichž musí být splněny podmínky stanovené zvláštními předpisy:

1. Cenné papíry

Cenné papíry

Předmětem zajišťovacího převodu vlastnického práva mohou být cenné…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
      Nahrávám...