dnes je 5.12.2022

Input:

Zadržovací právo

17.10.2005, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.5.3
Zadržovací právo

Zadržovací (retenční) právo může uplatnit svým jednostranným úkonem vůči dlužníkovi takový věřitel, který má u sebe dlužníkovu movitou věc, již by byl jinak povinen dlužníkovi vydat.

Zvláštností zadržovacího práva je jeho vznik výlučně na základě jednostranného úkonu věřitele, kterým vyjadřuje svou vůli věc zadržet (§ 176 odst. 1 ObčZ). Smluvní vznik zadržovacího práva nepřichází v úvahu.

Pozitivní podmínky zadržení

Zadržovací právo lze uplatnit zásadně k zajištění splatné pohledávky, tedy pohledávky, na niž má v okamžiku zadržení věřitel již nárok. K zajištění dosud nesplatné pohledávky je možno movitost zadržet jedině tehdy, pokud byl proti dlužníkovi podán návrh na konkurz. Pokud však navrhovatelem konkurzu nebude sám věřitel, je velmi těžko představitelné, že se o jeho podání dozví.

Oznamovací povinnost

Věřitel, který movitost dlužníka zadržel, je povinen vyrozumět ho o zadržení a jeho důvodech, a to bez zbytečného odkladu. Jestliže smlouva, na jejímž základě má věc u sebe, byla uzavřena písemně, musí být i vyrozumění písemné.

Zvláštní situace nastává u zadržovacího práva, které vzniká podle § 672 odst. 2

Nahrávám...
Nahrávám...