15.7.3.2.2
Zastavení obchodního podílu
NahoruZástavní smlouva
Obchodní podíl může být předmětem zástavního práva. Zástavní právo
k obchodnímu podílu může být zřízeno pouze na základě písemné smlouvy,
přičemž podpisy na zástavní smlouvě musí být úředně ověřeny. Zástavní
smlouva vždy musí obsahovat označení zástavy (tedy obchodního podílu, který je
zastavován) a označení pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Smlouvu uzavírá
zástavce – to je majitel obchodního podílu a zástavní věřitel. Zástavce přitom
může být i osobou odlišnou od dlužníka.
Zastavením obchodního podílu lze zajistit pohledávky uvedené v § 155 ObčZ; tedy jak pohledávky peněžité,
tak i pohledávky nepeněžité, pohledávky existující, případně i pohledávku,
která má v budoucnu teprve vzniknout. V případě, že je zástavním právem
zajištěna nepeněžitá pohledávka, pak je zajištěna do výše její obvyklé ceny v
době vzniku zástavního práva.
NahoruSouhlas valné hromady
V případě, že je obchodní podíl možné převádět pouze se souhlasem
valné hromady, pak se vyžaduje souhlas valné hromady i k zastavení obchodního
podílu. Pokud souhlas valné hromady k převodu obchodního podílu zapotřebí není,
pak není třeba souhlasu valné hromady ani k zastavení obchodního podílu.
Souhlas se zastavením obchodního podílu na jiného společníka by měla – z důvodu
právní jistoty účastníků – dát valná hromada před uzavřením zástavní
smlouvy. Následné schválení smlouvy valnou hromadou je ale také možné,
nicméně uzavřená smlouva až do okamžiku schválení bude sice platná, avšak
neúčinná.
Obchodní podíl během trvání zástavního práva není možné zastavit
opakovaně.
NahoruVznik zástavního práva
Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká až zápisem zástavního
práva do obchodního rejstříku. Zápis zástavního práva do obchodního rejstříku
tedy má konstitutivní účinek. Při podávání návrhu na zápis zástavního práva je
třeba si dát pozor na to, že návrh na obchodní rejstřík nepodává společnost,
ale buď zástavní věřitel nebo zástavce. Návrh na zápis se podává na
příslušném formuláři, který lze najít na www.justice.cz v sekci Obchodní
rejstřík. Přílohou návrhu je smlouva o zastavení obchodního podílu, případně
také notářský zápis o rozhodnutí valné hromady, kterým se uděluje souhlas ke
vzniku zástavního práva. Návrh na zápis lze podat buď osobně do podatelny
příslušného rejstříkového soudu, poštou nebo prostřednictvím e-mailu
podepsaného zaručeným elektronickým podpisem či prostřednictvím datové
schránky. Podpis na návrhu musí být úředně ověřen. Za podání návrhu se hradí
soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který lze uhradit formou kolkových známek
vylepených na první straně návrhu, pokud se návrh podává v listinné
podobě.
V praxi jsem se setkala s dotazem, zda lze zastavit jen část
obchodního podílu. Domnívám se, že toto není možné. Aby bylo možné část
obchodního podílu zastavit, museli by nejprve společníci na valné hromadě
odsouhlasit rozdělení takového podílu (pro případ budoucí realizace takové
zástavy). To ale není možné, neboť obchodní zákoník připouští rozhodnout o
rozdělení obchodního podílu jen v souvislosti s jeho převodem (či přechodem při
dědění), nikoliv ale v souvislosti se zastavením (§ 117 ObchZ).
NahoruVýmaz zástavního práva
V případě, že je pohledávka řádně uhrazena nebo zástavní právo
zanikne z jiného důvodu, pak opět zástavní věřitel nebo zástavce podává návrh
na výmaz zástavního práva z obchodního rejstříku. Postup je shodný jako v
případě zápisu, k návrhu je třeba přiložit listinu prokazující zánik zástavního
práva.
NahoruRealizace zástavy
V případě, že pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu
podílu není splněna řádně a včas, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem
obchodní podíl zástavce na náklady dlužníka prodat buď v obchodní veřejné
soutěži nebo ve veřejné dražbě, pokud to umožňují zvláštní právní předpisy. K
takovému prodeji není třeba souhlasu valné hromady. Zástavní věřitel z
výtěžku prodeje obchodního podílu uhradí svou pohledávku a náklady, které
účelně vynaložil na prodej obchodního podílu, a zbytek je povinen vydat
zástavci, a to bez…