Krajskému soudu v
Brně
prostřednictvím
Okresního soudu v
Hodoníně
Velkomoravská 4
695 46 Hodonín
k č.j. 9 C 1544/2008-10
V Praze dne 10. 9. 2008
o zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím
odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v
Hodoníně
č.j. 9 C 1544/2008-10, ze dne 15. 8. 2008
DVOJMO
Doporučeně
Soudní poplatek bude uhrazen na výzvu soudu
I.
Okresní soud v Hodoníně rozhodl svým rozsudkem č.j. 9 C
1544/2008-10, ze dne 15. 8. 2008 tak, že:
- zamítl žalobu ze dne 15. 12. 2007, kterou se žalobce po
žalované domáhal zaplacení částky ve výši 45 000 Kč s příslušenstvím, a
-
uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení
ve výši 10 000 Kč,
(dále jen "napadené rozhodnutí“),
přičemž napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 31. 8.
2008.
II.
Žalobce podává tímto v zákonné lhůtě odvolání proti napadenému
rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně (dále jen "soud I. stupně“), kterým
napadá napadené rozhodnutí v celém jeho rozsahu, tedy oba jeho výroky.
Důvody odvolání jsou následující:
Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném
právním posouzení věci a zároveň soud I. stupně dospěl na základě provedených
důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř.). Žalobce též namítá, že
řízení před soudem I. stupně bylo stiženo jinou vadou, která mohla mít a také
měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé (§ 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř.).
III.
Žalobce dále předesílá, že napadené rozhodnutí je pro
nedostatek důvodů a nesrozumitelnost též nepřezkoumatelné a že proto nejsou
dány podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu napadeného rozhodnutí.
Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí vyplývá mimo jiné z toho, že soud I.
stupně učinil několikerá tzv. "souhrnná zjištění“.
K tomu žalobce cituje z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29
Odo 177/2002 ze dne 3. 5. 2003: "Nejvyšší soud také vysvětlil, že
nepřezkoumatelný je rozsudek, jehož skutkové a právní závěry vycházejí z tzv.
souhrnného zjištění, jímž se zjišťuje rozhodný skutkový stav současně na
základě všech provedených důkazů, aniž se uvede, na základě kterých důkazů se
to které zjištění činí, a z jakých důvodů, jakož i bez vysvětlení rozporů mezi
nimi.“
Soud I. stupně totiž na počátku druhého odstavce třetí strany
napadeného rozhodnutí uvedl, že "všechny výše uvedené důkazy zhodnotil podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující:..“. Ačkoli soud I.
stupně posléze uvádí některé konkrétní důkazy a důkazní prostředky, jichž pro
svá skutková zjištění použil, činí tak ovšem takovým způsobem, že není zřejmé,
kdy reprodukuje kupř. výpovědi vyslechnutých svědků, kdy sděluje, co z takových
výpovědí zjistil, a kdy z případných skutkových zjištění vyvozuje vlastní
právní závěry.
Žalobce podotýká, že prakticky celé, velmi stručné odůvodnění
napadeného rozhodnutí je koncipováno velice nepřehledně, nelogicky a
nesrozumitelně, a tak v rozporu s požadavky kladenými na odůvodnění rozsudku
ustanovením § 157 o.s.ř.
IV.
Vzhledem k výše uvedené…
