dnes je 18.8.2022

Input:

Veřejná dražba

22.10.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.15
Veřejná dražba

Právní úprava veřejných dražeb je obsažena v zákoně č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně je tak obsažena kompletní úprava mimosoudních dražeb, přičemž úprava zahrnuje jak tzv. dražby dobrovolné, tak i dražby nedobrovolné. Použitý pojem "veřejná“ dražba vystihuje skutečnost, že jde o veřejnoprávní akt – licitátorovi je zákonem svěřena pravomoc udělit příklep tomu, kdo učinil nejvyšší podání, čímž dochází (za předpokladu, že byla uhrazena cena dosažená vydražením) k přechodu vlastnického práva k předmětu dražby na vydražitele k okamžiku udělení příklepu. Zároveň pojem "veřejná“ vystihuje i princip veřejnosti dražby, kdy konání dražby musí být řádně zveřejněno, musí být všem účastníkům dražby i veřejnosti umožněn přístup do prostor, kde se koná dražba apod.

Dražbu lze napadnout žalobou na určení neplatnosti dražby u příslušného soudu pouze ve lhůtě 3 měsíců ode dne konání dražby – pokud v tomto termínu právo na určení neplatnosti dražby uplatněno není, zaniká a již se nelze domáhat vyslovení její neplatnosti. Zákon tedy upřednostňuje princip dobré víry nabyvatele, což v případě smluvního převodu věci na třetí osobu zpravidla neplatí s ohledem na zásadu, že nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám má.

Pan Novák se rozhodl, že prodá starý obraz, který našel na půdě pronajatého domu. Nevěděl, jak na takový obraz vyhledat vhodného kupce, a tak se rozhodl jej prodat ve veřejné dražbě. Oslovil společnost provádějící dražby a uzavřel s ní smlouvu o provedení dražby s tím, že tvrdil, že obraz je jeho a zdědil jej po svém tatínkovi. Obraz byl vydražen za částku 1 000 000 Kč. Po půl roce si pronajímatel pro obraz přijel, ale obraz na půdě již nenašel. Když zjistil, co se stalo, chtěl získat obraz zpět, ale to už není možné, ledaže by jej zpět koupil od vydražitele. Pronajímatel se mohl domáhat vyslovení neplatnosti dražby pouze do tří měsíců ode dne konání dražby. Nyní se tedy pronajímatel může domáhat po panu Novákovi náhrady škody, která mu vznikla neoprávněným prodejem obrazu. Navíc by v daném případě bylo možné uvažovat i o případném trestněprávním postihu pana Nováka.

Jiná situace by byla, pokud by pan Novák prodal obraz panu Homolkovi na základě uzavřené kupní smlouvy podle občanského zákoníku. V takovém případě by se pronajímatel mohl domáhat po panu Homolkovi vydání obrazu, neboť vlastnické právo na pana Homolku nemohlo uzavřením kupní smlouvy přejít. Pan Homolka by se pak po panu Novákovi musel domáhat vrácení uhrazené kupní ceny z titulu bezdůvodného obohacení a případné náhrady škody, která mu protiprávním jednáním pana Nováka vznikla.

Dražba dobrovolná

Dobrovolnou dražbou se rozumí dražba, která je prováděna na návrh vlastníka. Návrh přitom může podat i více osob, a to i v případě, že nejsou spoluvlastníky předmětu dražby.

Předmětem dražby může být věc (movitá či nemovitá), podnik nebo jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů a převoditelné majetkové právo. Pro některé předměty stanoví zákon o veřejných dražbách určité podmínky, které musí být splněny, aby je bylo možné dražit, a některé předměty dražit nelze. Tak např. předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie lze dražit pouze tehdy, jsou-li opatřeny osvědčením k trvalému vývozu. Dražit v dobrovolné dražbě zásadně nelze nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitostí, ledaže by s takovou dražbou vyslovily souhlas všechny oprávněné osoby, a to formou písemného prohlášení s úředně ověřenými podpisy takových osob, a takové prohlášení předložily dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební vyhlášky. K tomu blíže viz § 17 zákona o veřejných dražbách.

Smlouva o provedení dražby

Pokud se vlastník rozhodne prodat určitou věc či majetkové právo v dražbě, pak musí s dražebníkem, který je oprávněn takovou dražbu provést, uzavřít smlouvu o provedení dražby. Ta musí být písemná a musí obsahovat následující náležitosti:

  • označení, že jde o dražbu dobrovolnou,

  • označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby,

  • nejnižší podání,

  • lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč

  • výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně,

  • ujednání, o jakou částku lze snížit nejnižší podání, pokud je k tomu licitátor oprávněn.

Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být přílohou této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a jejích výsledků.

Podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby musí být úředně ověřeny v případě, že je předmětem dražby nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka. V ostatních případech být ověřeny nemusí.

V případě, že by smlouva neobsahovala výše uvedené náležitosti, stanoví zákon o veřejných dražbách výslovně, že je neplatná.

Dražební vyhláška

Dražebník vyhlašuje konání dražby dražební vyhláškou. I dražební vyhláška musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, které jsou následující:

  • označení, že jde o dražbu dobrovolnou, a jde-li o opakovanou dražbu, i tuto skutečnost,

  • označení dražebníka,

  • místo, datum a čas zahájení dražby,

  • označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost,

  • nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit,

  • požaduje-li se složení dražební jistoty, pak způsob a lhůta pro její složení, číslo účtu a adresa místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výše dražební jistoty a způsob jejího vrácení; popřípadě lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo šekem,

  • je-li přípustný i jiný způsob úhrady ceny dosažené vydražením než úhrada v hotovosti; způsob úhrady ceny dosažené vydražením nesmí být pro vydražitele spojen s nadbytečnými obtížemi,

  • datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky,

  • u společné dražby pořadí, ve kterém budou jednotlivé předměty dražby draženy,

  • podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli,

  • případné upozornění, že údaje o předmětu dražby v dražební vyhlášce nebo jejich část, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze podle dostupných informací, případně že navrhovatel zaručuje vlastnosti předmětu dražby nebo odpovídá za jeho vady pouze v rozsahu stanoveném dražební vyhláškou,

  • lhůta pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč,

  • výše odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení, její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele bezúplatně.

Dražební vyhlášku je dražebník povinen uveřejnit způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým, a to nejméně 15 dnů před zahájením dražby. Pokud je ale předmětem dražby nemovitost, podnik nebo jeho organizační složka nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým (zpravidla na úřední desce obecního úřadu) i na centrální adrese ( www.centralniadresa.cz ), a to nejméně 30 dnů před zahájením dražby. V týchž lhůtách je dražebník povinen dražební vyhlášku zaslat vlastníkovi, osobám, které mají k předmětu dražby právo zapsané v katastru nemovitostí, a dalším osobám uvedeným v § 20 odst. 5 zákona o veřejných dražbách. Dražební vyhlášku musí dražebník rovněž spolu se všemi jejími dodatky vyvěsit ve veřejně přístupné části objektu, v němž se dražba koná, a to před zahájením dražby. Jeden stejnopis dražební vyhlášky, který je uložen u dražebníka, musí být navíc podepsán navrhovatelem a pokud je předmětem dražby nemovitost, pak musí být podpis navrhovatele úředně ověřen.

Zákon o veřejných dražbách dále stanoví, v jakých případech je dražebník povinen upustit od dražby (na základě písemné žádosti vlastníka, je-li mu doloženo, že navrhovatel není

Nahrávám...
Nahrávám...