Právní úprava veřejných dražeb je obsažena v zákoně č. 26/2000 Sb.,
o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně je tak
obsažena kompletní úprava mimosoudních dražeb, přičemž úprava zahrnuje jak tzv. dražby dobrovolné, tak i dražby nedobrovolné. Použitý pojem
"veřejná“ dražba vystihuje skutečnost, že jde o veřejnoprávní akt –
licitátorovi je zákonem svěřena pravomoc udělit příklep tomu, kdo učinil
nejvyšší podání, čímž dochází (za předpokladu, že byla uhrazena cena dosažená
vydražením) k přechodu vlastnického práva k předmětu dražby na vydražitele k
okamžiku udělení příklepu. Zároveň pojem "veřejná“ vystihuje i princip
veřejnosti dražby, kdy konání dražby musí být řádně zveřejněno, musí být všem
účastníkům dražby i veřejnosti umožněn přístup do prostor, kde se koná dražba
apod.
Dražbu lze napadnout žalobou na určení neplatnosti dražby u
příslušného soudu pouze ve lhůtě 3 měsíců ode dne konání dražby – pokud
v tomto termínu právo na určení neplatnosti dražby uplatněno není, zaniká a
již se nelze domáhat vyslovení její neplatnosti. Zákon tedy upřednostňuje
princip dobré víry nabyvatele, což v případě smluvního převodu věci na třetí
osobu zpravidla neplatí s ohledem na zásadu, že nikdo nemůže převést na jiného
více práv, než sám má.
Pan Novák se rozhodl, že prodá starý obraz, který našel na půdě
pronajatého domu. Nevěděl, jak na takový obraz vyhledat vhodného kupce, a tak
se rozhodl jej prodat ve veřejné dražbě. Oslovil společnost provádějící dražby
a uzavřel s ní smlouvu o provedení dražby s tím, že tvrdil, že obraz je jeho a
zdědil jej po svém tatínkovi. Obraz byl vydražen za částku 1 000 000 Kč. Po půl
roce si pronajímatel pro obraz přijel, ale obraz na půdě již nenašel. Když
zjistil, co se stalo, chtěl získat obraz zpět, ale to už není možné, ledaže by
jej zpět koupil od vydražitele. Pronajímatel se mohl domáhat vyslovení
neplatnosti dražby pouze do tří měsíců ode dne konání dražby. Nyní se tedy
pronajímatel může domáhat po panu Novákovi náhrady škody, která mu vznikla
neoprávněným prodejem obrazu. Navíc by v daném případě bylo možné uvažovat i o
případném trestněprávním postihu pana Nováka.
Jiná situace by byla, pokud by pan Novák prodal obraz panu Homolkovi
na základě uzavřené kupní smlouvy podle občanského zákoníku. V takovém případě
by se pronajímatel mohl domáhat po panu Homolkovi vydání obrazu, neboť
vlastnické právo na pana Homolku nemohlo uzavřením kupní smlouvy přejít. Pan
Homolka by se pak po panu Novákovi musel domáhat vrácení uhrazené kupní ceny z
titulu bezdůvodného obohacení a případné náhrady škody, která mu protiprávním
jednáním pana Nováka vznikla.
NahoruDražba dobrovolná
Dobrovolnou dražbou se rozumí dražba, která je prováděna na
návrh vlastníka. Návrh přitom může podat i více osob, a to i v případě, že
nejsou spoluvlastníky předmětu dražby.
Předmětem dražby může být věc (movitá či nemovitá), podnik nebo
jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor ve
vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů a převoditelné majetkové právo. Pro
některé předměty stanoví zákon o veřejných dražbách určité podmínky, které musí
být splněny, aby je bylo možné dražit, a některé předměty dražit nelze. Tak
např. předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie lze dražit pouze tehdy,
jsou-li opatřeny osvědčením k trvalému vývozu. Dražit v dobrovolné dražbě
zásadně nelze nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem
zapsaným v katastru nemovitostí, ledaže by s takovou dražbou vyslovily souhlas
všechny oprávněné osoby, a to formou písemného prohlášení s úředně ověřenými
podpisy takových osob, a takové prohlášení předložily dražebníkovi nejpozději
před podpisem dražební vyhlášky. K tomu blíže viz § 17 zákona o veřejných
dražbách.
NahoruSmlouva o provedení dražby
Pokud se vlastník rozhodne prodat určitou věc či majetkové právo v
dražbě, pak musí s dražebníkem, který je oprávněn takovou dražbu provést,
uzavřít smlouvu o provedení dražby. Ta musí být písemná a musí
obsahovat následující náležitosti:
-
označení, že jde o dražbu dobrovolnou,
-
označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby,
-
nejnižší podání,
-
lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000
Kč
-
výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že
dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně,
-
ujednání, o jakou částku lze snížit nejnižší podání, pokud je k
tomu licitátor oprávněn.
Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více
navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být přílohou
této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a
jejích výsledků.
Podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby musí
být úředně ověřeny v případě, že je předmětem dražby nemovitost, podnik nebo
jeho organizační složka. V ostatních případech být ověřeny nemusí.
V případě, že by smlouva neobsahovala výše uvedené náležitosti,
stanoví zákon o veřejných dražbách výslovně, že je neplatná.
NahoruDražební vyhláška
Dražebník vyhlašuje konání dražby dražební vyhláškou. I
dražební vyhláška musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti, které jsou
následující:
-
označení, že jde o dražbu dobrovolnou, a jde-li o opakovanou
dražbu, i tuto skutečnost,
-
označení dražebníka,
-
místo, datum a čas zahájení dražby,
-
označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a
závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným
způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět
dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby
kulturní památka, i tuto skutečnost,
-
nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník
dražby učinit,
-
požaduje-li se složení dražební jistoty, pak způsob a lhůta pro
její složení, číslo účtu a adresa místa, kde má být dražební jistota složena,
co je dokladem o složení dražební jistoty, výše dražební jistoty a způsob
jejího vrácení; popřípadě lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo
šekem,
-
je-li přípustný i jiný způsob úhrady ceny dosažené vydražením než
úhrada v hotovosti; způsob úhrady ceny dosažené vydražením nesmí být pro
vydražitele spojen s nadbytečnými obtížemi,
-
datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též
místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky,
-
u společné dražby pořadí, ve kterém budou jednotlivé předměty
dražby draženy,
-
podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli,
-
případné upozornění, že údaje o předmětu dražby v dražební
vyhlášce nebo jejich část, zejména pak o popisu stavu předmětu dražby a o
právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích, jsou uvedeny pouze podle
dostupných informací, případně že navrhovatel zaručuje vlastnosti předmětu
dražby nebo odpovídá za jeho vady pouze v rozsahu stanoveném dražební
vyhláškou,
-
lhůta pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000
Kč,
-
výše odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení,
její splatnost či ujednání o tom, že dražba bude provedena pro vydražitele
bezúplatně.
Dražební vyhlášku je dražebník povinen uveřejnit způsobem vzhledem k
předmětu dražby v místě obvyklým, a to nejméně 15 dnů před zahájením
dražby. Pokud je ale předmětem dražby nemovitost, podnik nebo jeho
organizační složka nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní
dražebník dražební vyhlášku způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě
obvyklým (zpravidla na úřední desce obecního úřadu) i na centrální
adrese ( www.centralniadresa.cz ), a to nejméně 30 dnů před zahájením dražby. V týchž lhůtách je dražebník
povinen dražební vyhlášku zaslat vlastníkovi, osobám, které mají k předmětu
dražby právo zapsané v katastru nemovitostí, a dalším osobám uvedeným v § 20
odst. 5 zákona o veřejných dražbách. Dražební vyhlášku musí dražebník rovněž
spolu se všemi jejími dodatky vyvěsit ve veřejně přístupné části objektu, v
němž se dražba koná, a to před zahájením dražby. Jeden stejnopis dražební
vyhlášky, který je uložen u dražebníka, musí být navíc podepsán navrhovatelem a
pokud je předmětem dražby nemovitost, pak musí být podpis navrhovatele úředně
ověřen.
Zákon o veřejných dražbách dále stanoví, v jakých případech je
dražebník povinen upustit od dražby (na základě písemné žádosti vlastníka,
je-li mu doloženo, že navrhovatel není…