dnes je 30.9.2022

Input:

Úroky z prodlení

11.8.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.5.13
Úroky z prodlení

Úroky z prodlení jsou zákonným majetkovým postihem dlužníka za to, že se vůči věřiteli nachází v prodlení s plněním svého peněžitého závazku.

Pan J. dluží společnosti Z s.r.o. za montáž satelitu částku 10 000 Kč, která byla splatná dne 11. 1. 2010. Pan J. tuto částku uhradil společnosti Z s.r.o. po několika výzvách až dne 11. 4. 2010.

Vysvětlení k příkladu

Pan J. se od 12. 1. 2010 do dne 11. 4. 2010 nacházel s úhradou ceny díla v prodlení. Společnosti Z s.r.o. vzniká za toto období právo na úhradu úroku z prodlení, a to v zákonem stanovené výši.

Právní úprava

Základní právní úpravu úroku z prodlení naleznete pro občanskoprávní vztahy v § 517 odst. 2 ObčZ a pro vztahy obchodněprávní v § 369 odst. 1 ObchZ. Obě právní úpravy jsou si velice blízké. Na případné rozdíly obou právních úprav upozorníme. V souvislosti s obchodněprávní úpravou je však třeba zmínit dvě důležitá ustanovení, která do úpravy úroků z prodlení zasahují, a to § 369a ObchZ a § 262 odst. 4 ObchZ.

Podle právní úpravy obsažené v občanském zákoníku se postupuje též v případě úroků z prodlení z pohledávek vzniklých dle zákona č. 94/1963 Sb., zákon o rodině (§ 104 zákona o rodině) a v případě úroků z prodlení u pohledávek z pracovněprávních vztahů (§ 326 odst. 2 ZP).

Funkce úroků z prodlení

Úrok z prodlení má především preventivní účinek – je jakousi hrozbou, jež má nutit dlužníka k řádnému a včasnému splnění hlavního závazku. Svou povahou se trochu blíží smluvní pokutě, kterou však řadíme mezi zajišťovací prostředky. Z tohoto důvodu je právní režim smluvní pokuty odlišný od právního režimu úroků z prodlení. Přesto jsme se kapitolu ohledně úroků z prodlení rozhodli zařadit pro komplexnost a přehlednost do kapitoly týkající se zajištění závazků.

Peněžitý x nepeněžitý závazek

Úroky z prodlení je možné požadovat pouze u plnění peněžitého. U nepeněžitého závazku nepřichází úrok z prodlení v úvahu. V případě prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu je dlužník povinen plnit úrok z prodlení vždy. Jedinou výjimku tvoří případy, kdy zákon výslovně určuje, že namísto úroků z prodlení je dlužník povinen hradit takzvaný poplatek z prodlení.

Poplatek z prodlení

Jedinými případy, kdy tak zákon činí a dlužníkovi, který se dostal do prodlení, ukládá povinnost hradit poplatek z prodlení, jsou případy, kdy se nájemce bytu dostane do prodlení s hrazením nájmu či plateb za služby (§ 697 občanského zákoníku) a dále případ prodlení nájemce s vrácením věci při podnikatelském nájmu věcí movitých (§ 723 občanského zákoníku). V žádném dalším případě zákon s hrazením poplatku z prodlení nepočítá.

Nemožnost vzdát se nároků na úrok z prodlení

V případě prodlení dlužníka s úhradou peněžitého závazku vzniká věřiteli právo na úhradu úroků z prodlení vždy. Tohoto nároku se nemůže věřitel předem vzdát, takové ujednání by bylo v rozporu s ustanovením § 574 odst. 2 ObčZ, ve kterém je vyjádřena zásada, že se nikdo nemůže předem vzdát svých práv. Pokud by tedy smlouva ve vztahu k úrokům z prodlení obsahovala ustanovení, že se věřitel vzdává nároku na úrok z prodlení předem, a to i částečně, jednalo by se o ujednání neplatné. Věřitel se však může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává práva na úhradu úroku z prodlení, na nějž mu již nárok vznikl (§ 574 odst. 1 ObčZ). Toto ujednání bývá typicky součástí dohod o narovnání či dohod o splátkách dluhu.

Okamžik vzniku práva na úrok z prodlení

Jak jsme již uvedli, tak úrok z prodlení je trestem pro dlužníka, pokud nesplatí svůj závazek řádně a včas. Platí se od prvního dne prodlení. Dlužník se dostává do prodlení tím, že nesplní řádně a včas svůj dluh (závazek). O prodlení dlužníka a jeho důsledcích bude pojednávat samostatná kapitola. 1

Velmi často se ve své praxi setkávám se žalobami, kdy je úrok z prodlení požadován až ode dne podání žaloby, ačkoliv splatnost pohledávky nastala již dříve. Tím se však věřitelé zkracují o své oprávněné nároky. Do prodlení se dlužník totiž většinou nedostává až v okamžiku, kdy je proti němu podána žaloba. Z tohoto pravidla však existují u některých nároků výjimky, například pokud věřitel nevyzval dlužníka k úhradě náhrady škody a rovnou proti němu podal žalobu, považuje se žaloba za kvalifikovanou výzvu. V takovém případě se ovšem dlužník dostává do prodlení nikoliv v okamžiku podání žaloby, ale den následující po dni, kdy mu bude žaloba doručena.

Vázanost soudu návrhem

K výše uvedenému je třeba podotknout, že soud nemůže rozhodnout o přiznání úroků z prodlení za jiné období, než je věřitelem požadováno, a to ani v případech, kdy na tento úrok vzniká věřiteli nárok, neboť by "v tomto rozsahu tedy nebyla splněna podmínka řízení ve smyslu ust. § 103 o.s.ř. spočívající v existenci žaloby (příp. jejího rozšíření) podle § 79 o.s.ř. (§ 95 o.s.ř.)“. 2

§ 369a ObchZ

Pro obchodní závazkové vztahy obsahuje obchodní zákoník v § 369a zvláštní úpravu, podle které se posuzuje splatnost ceny a úrok z prodlení u úplatných dodávek zboží a služeb. Tato právní úprava se vztahuje na vztah mezi podnikateli navzájem, či na vztah mezi podnikateli a veřejnoprávními korporacemi nebo státními příspěvkovými organizacemi, a to při dodávce zboží či služeb. Formulace tohoto ustanovení je poněkud nešťastná. Do obchodního zákoníku byla vložena na ochranu malých a středních podniků. Obsahuje však řadu nejasností. K této právní úpravě ještě poznámky u výše úroků z prodlení.

Lhůty splatnosti u úplatných dodávek zboží a služeb

Tato právní úprava směrem k okamžiku určení splatnosti určuje, že pokud není den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění, v následujících lhůtách:

  1. po uplynutí uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení,

  2. není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,

  3. obdrží-li fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, nebo

  4. jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže obdrží fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu.

Věřiteli vzniká právo požadovat úroky z prodlení jenom v míře, v jaké splnil své zákonné a smluvní povinnosti a jestliže neobdržel dlužnou částku v době její splatnosti.

Neplatnost odchylných dohod

Odchylná dohoda stran a dohoda o výši úroku odchylná od výše stanovené předpisy práva občanského, která je i s ohledem na konkrétní okolnosti případu, praxi zavedenou mezi stranami a na obchodní zvyklosti zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli, je neplatná. Velmi důležité je zdůraznit, že toto ustanovení bylo do zákona implementováno ne na ochranu dlužníků, ale věřitelů. Zejména pak na ochranu dodavatelů spotřebního zboží do obchodních řetězců.

Jestliže soud zjistí, že dohoda je zneužívající a neexistuje objektivní důvod pro odchylnou úpravu splatnosti, použije pro určení splatnosti výše uvedenou úpravu.

Žalobu z důvodu, že smluvní podmínky určené pro obecné používání jsou zřejmě zneužívající, může podat a účastníkem řízení být i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy středních a malých podniků.

Okamžik zániku práva na úrok z prodlení

Úrok z prodlení je akcesorickým závazkem. Povinnost platit úrok z prodlení trvá po celou dobu prodlení – tedy od prvního dne prodlení až do jeho ukončení. K ukončení prodlení většinou dochází tím, že dojde k zániku pohledávky; většinou jejím zaplacením. Pohledávka však může zaniknout i jiným zákonem předpokládaným způsobem, např. započtením:

Společnost EMA s.r.o. dlužila společnosti NÁFUKA a.s. za dodávku nafukovacích matrací částku 50 tis. Kč, pohledávka byla splatná 20. 2. 2010. Naopak společnost NÁFUKA a.s. dlužila společnosti EMA s.r.o. za dodávku materiálu částku 20 tis. Kč, která se stala splatnou dne 30. 3. 2010.

Společnost EMA s.r.o. zaslala společnosti NÁFUKA a.s. jednostranný zápočet, který byl doručen dne 30. 4. 2010. Zároveň se zápočtem doplatila společnost EMA s.r.o. společnosti NÁFUKA a.s. částku rozdílu obou pohledávek, tj. 30 tis. Kč.

Vysvětlení k příkladu

K zániku pohledávky společnosti EMA s.r.o. za dodávku materiálu ale došlo v souladu s ustanoveními občanského zákoníku zpětně ke dni 30. 3. 2010, tj. ke dni, kdy se obě pohledávky střetly. K zániku části pohledávky společnosti NÁFUKA a.s. za dodávku nafukovacích matrací došlo na dvakrát – do částky 20 tis. Kč pohledávka zanikla zápočtem zpětně ke dni 30. 3. 2008, do částky 30 tis. Kč pak pohledávka zanikla jejím zaplacením – částka byla na účet připsána dne 2. 5. 2010.

Společnost NÁFUKA a.s. může po společnosti EMA s.r.o. vymáhat ještě za následující období úrok z prodlení:

  • z částky 20 tis Kč za dobu od 21. 2. 2010 do 30. 3. 2010 (část pohledávky za dodávku materiálu, která zanikla vzájemným zápočtem),

  • z částky 30 tis. Kč za dobu od 21. 2. 2010 do 2. 5. 2010 (část pohledávky za dodávku materiálu, která zanikla uhrazením).

K ukončení prodlení dlužníka však může dojít i tím, že se do prodlení dostane věřitel.

Pan Alois si půjčil od pana Fouska částku ve výši 100 000 Kč. Částka byla splatná dne 31. 1. 2010. Pan Alois se dostal do prodlení a půjčku chtěl panu Fouskovi vrátit až dne 31. 3. 2010, a to tak, že donesl celou částku včetně úroků z prodlení panu Fouskovi domů. Pan Fousek se však s panem Aloisem pohádal a odmítl od něj dlužnou částku převzít. Vyhrožoval mu, že nechá prodat jeho osobní automobil, který měl v zástavě.

Vysvětlení k příkladu

Okamžikem, kdy pan Fousek odmítl převzít od pana Aloise nabídnuté plnění, se pan Fousek dostal jako věřitel do prodlení a ukončil tak prodlení pana Aloise. Z tohoto důvodu nemůže od 1. 4. 2010 žádat pan Fousek od pana Aloise úrok z prodlení, a to i přesto, že předmětná pohledávka nezanikla.

Úrok z prodlení a dědické řízení

Na povinnost hradit úrok z prodlení nemá vliv ani případná smrt dlužníka. Prodlení trvá po celou dobu, kdy probíhá u soudu dědické řízení, a právní nástupce dlužníka je povinen hradit i úroky z prodlení, a to i za dobu po smrti dlužníka. 3

Výše úroku z prodlení

Jak již bylo uvedeno výše, tak se v některých ohledech liší právní úprava úroků z prodlení dle práva občanského a dle práva obchodního. Jejich princip je stejný. Základním rozdílem mezi úroky z prodlení dle občanského zákoníku a dle zákoníku obchodního je, že v obchodněprávních vztazích je většinou dána možnost si výši úroku z prodlení smluvit. Pokud není výše úroku z prodlení u obchodněprávního vztahu smluvně upravena, platí, že se výše úroku z prodlení řídí předpisy občanského zákoníku.

Naproti tomu výši úroků z prodlení u občanskoprávních vztahů není možno smluvně modifikovat a její výši stanoví vždy prováděcí předpis. K takovému právnímu závěru dospěl Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí 33 Odo 1117/2003 ze dne 17. března 2005. Nejvyšší soud k této úvaze dospěl na základě gramatického výkladu § 517 odst. 2 ObčZ a na základě rozboru funkce, kterou úrok z prodlení plní, přičemž dovodil, že § 517 odst. 2 ObčZ je kogentním ustanovením. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu vyvolalo řadu nesouhlasných stanovisek ze strany odborné veřejnosti, která neshledávala důvody pro to, aby bylo takto na § 517 odst. 2 ObčZ nahlíženo.

Nemožnost odchýlit se od právní úpravy

Výše uvedený výklad totiž tak, jak byl Nejvyšším soudem zaujat, nejenom že neumožňuje, aby si strany sjednaly úrok z prodlení vyšší, než kolik činí jeho právním předpisem stanovená sazba, ale neumožňuje ani se dohodnout na nižší úrokové sazbě. Bohužel dosud Nejvyšší soud na svém stanovisku setrvává.

Pokud by ve smlouvě sjednané dle občanského zákoníku byl úrok z prodlení uveden ve výši odlišné, než jak je stanoveno výše uvedeným nařízením, bylo by takové ujednání neplatné. Tím by však věřitel nebyl o úrok z prodlení zkrácen, protože mu je nárok na něj garantován zákonem.

Nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

Prováděcím předpisem, který stanovuje výši úroku z prodlení je nařízení vlády České republiky č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády České republiky č. 163/2005 Sb. Od 1. 7. 2010 nabývá účinnosti nařízení vlády České republiky č. 33/2010 Sb., kterým došlo k opětovné novelizaci výše uvedeného předpisu a nové úpravě výše úroku z prodlení.

Vývoj zákonné výše úroků z prodlení v občanskoprávních vztazích

Právní úprava od 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005

Od 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005 platilo, že výše úroku z prodlení se rovná dvojnásobku diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Diskontní sazba je úroková míra, za kterou Česká národní banka umožňuje bankám uložit u ní bez zajištění svou přebytečnou likviditu. Její výši si můžete ověřit na internetových stránkách České národní banky – www.cnb.cz .

Právní úprava od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010

Od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010 platilo, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, která je platná pro první den příslušného kalendářního pololetí. Repo sazba je limitní sazba pro dvoutýdenní repo operace České národní banky. Její výši si můžete ověřit na internetových stránkách České národní banky. Výše úroků z prodlení byla tedy proměnlivá. Ke změně jejich výše docházelo vždy k začátku kalendářního pololetí. Kalendářním pololetím rozumíme dobu od 1. 1. do 30. 6. každého kalendářního roku a od 1. 7. do 31. 12. každého kalendářního roku.

Právní úprava od 1. 7. 2010

Od 1. 7. 2010 platí, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení. Tato sazba se dále navyšuje o 7 procentních bodů. Výše úroku z prodlení tedy nadále nebude proměnlivá, ale konstantní po celou dobu trvání prodlení.

Přechodné ustanovení

Velmi důležitý je § 3 vládního nařízení č. 165/2006 Sb., ve kterém se stanoví, že:

"Došlo-li k prodlení s plněním peněžitého dluhu před nabytím účinnosti tohoto nařízení, řídí se výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení ode dne účinnosti tohoto nařízení tímto nařízením.“

Podle tohoto ustanovení se budou řídit případy, kdy prodlení dlužníka přesáhne období platnosti jednoho výpočtového mechanismu. To bude zejména aktuální v současné době, kdy se u dluhů, u nichž se dlužníci dostali do prodlení před 1. 7. 2010, bude počítat úrok z prodlení dle stále stejných pravidel. Pro tento případ platí tedy základní pravidlo – mechanismus výpočtu úroků z prodlení zůstává po celou dobu prodlení stejný.

K tomu judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 359/2007 ze dne 20. 1. 2009:

Pro povinnost platit úroky z prodlení jsou rozhodující jen okolnosti, které nastaly v době, kdy došlo k prodlení se splněním dluhu (závazku) z hlavního závazkového právního vztahu; odlišuje se tím od povinnosti platit nájemné nebo další obdobná plnění, která se sice rovněž pravidelně opakují, avšak u nich se ke vzniku nároku na každou další dávku vyžaduje, aby v budoucnu přistoupily další právní skutečnosti. Viz k tomu např. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006.

Potom ale nemůže obstát úvaha soudu prvního stupně, podle níž přechodné ustanovení čl. II. nařízení vlády č. 163/2005 Sb. (které určuje, že výše úroků z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí dosavadními právními předpisy) je třeba vykládat tak, že na prodlení, která nastala před účinností tohoto nařízení, se rovněž použije – ode dne jeho účinnosti – nová sazba úroku z prodlení, když úroky z prodlení "narůstají po dnech“, resp. "právo na úrok vzniká vždy po uplynutí dne, v němž nebylo zaplaceno“, jak nepřesně uzavřel soud prvního stupně. Účel citovaného přechodného ustanovení je přesně opačný, totiž ponechat sazbu úroku z prodlení nastalého před účinností uvedeného nařízení v původní výši i vzhledem k pokračujícímu prodlení po datu této účinnosti.

Celý mechanismus přechodu mezi jednotlivými obdobími vysvětlíme na jednoduchém příkladu.

Pan Voráček uzavřel se společností X s.r.o. smlouvu o půjčce na částku 300 000 Kč. Jistina byla splatná ve třech splátkách, a to první splátka dne 12. 3. 2004, druhá splátka dne 30. 5. 2005 a třetí splátka dne 31. 7. 2010. Pan Voráček se dostal s úhradou všech splátek do prodlení, svůj dluh ale uznal co do důvodu a výše, takže nedošlo k jeho promlčení a jistinu nakonec uhradil najednou dne 30. 9. 2010.

Vysvětlení:

Splátka č. 1 – za celé období prodlení, tedy od 13. 3. 2004 do 30. 9. 2010, bude úrok z prodlení vypočten dle výpočtového mechanismu č. 1 – tedy jako dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. K prvnímu dni prodlení činila diskontní sazba 1 % p. a. Věřiteli tedy náleží za období od 13. 3. 2004 do 30. 9. 2010 úrok z prodlení ve výši 2 % p. a. z částky 100 000 Kč.

Splátka č. 2 – za celé období prodlení od 31. 5. 2005 do 30. 9. 2010 se bude výše úroku z prodlení řídit výpočtovým mechanismem č. 2. V každém kalendářním pololetí, v němž trvalo prodlení pana Voráčka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, která je platná pro první den příslušného kalendářního pololetí. Výše úroků z prodlení tedy bude proměnlivá a k její změně dochází pravidelně každého půl roku.

Věřiteli tedy náleží úrok z prodlení z částky 100 000 Kč

  • za období od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2005 ve výši 9,5 % p. a. (repo sazba 2,5 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2005 ve výši 8,75 % p. a. (repo sazba 1,75 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2006 ve výši 9 % p. a. (repo sazba 2 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2006 ve výši 9 % p. a. (repo sazba 2 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007 ve výši 9,5 % p. a. (repo sazba 2,5 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 9,75 % p. a. (repo sazba 2,75 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008 ve výši 10,5 % p. a. (repo sazba 3,5 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 % p. a. (repo sazba 3,75% p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 % p. a. (repo sazba 2,25 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 % p. a. (repo sazba 1,5 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 % p. a. (repo sazba 1 % p. a. + 7 % p. a.)

  • za období od 1. 7. 2010 do 30. 9. 2010 ve výši ..p. a. (repo sazba ..% p. a. + 7 % p. a.) 4

Splátka č. 3 – za období od 1. 8. 2010 do zaplacení (tj. do 30. 9. 2010) bude výše úroků z prodlení odpovídat ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení. Tato sazba se dále navýší o 7 procentních bodů. V našem případě bude tedy rozhodná repo sazba platná ke dni 30. 6. 2010.

Podání žaloby

Pokud se věřitel rozhodne k podání žaloby a bude v jejím rámci požadovat zároveň s jistinou přiznání úroků z prodlení, pak je nezbytné, aby tento svůj požadavek uvedl do žaloby a žalobního petitu. Bez toho mu soud úroky nemůže přiznat.

"Úroky z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí, jsou svou povahou opětující se dávkou ve smyslu ustanovení § 154 odst. 2 o.s.ř. Úroky z prodlení splatné za dobu do vyhlášení (vydání) rozhodnutí soud přizná ve výroku svého rozhodnutí tak, že buď jejich výši přesně vyčíslí, nebo že uvede jejich výši (sazbu) v procentech a dobu, za kterou musí být v této výši zaplaceny.“ 5

Odůvodnění žaloby

Požadovanou výši úroků z prodlení a období, za které jsou požadovány, je třeba v žalobě odůvodnit, zejména pak tím, kdy vzniklo prodlení. Pokud budete psát žalobní petit, je jeho znění třeba přizpůsobit jednotlivým mechanismům výpočtu. Příklady znění jednotlivých petitů uvedeme opět na výše uvedeném příkladu pana Voráčka.

Společnosti

Nahrávám...
Nahrávám...