15.6.2.2.1
Ujednání v souvislosti s kupní smlouvou
Právní úpravu ujednání v souvislosti s kupní smlouvou dle
obchodního zákoníku lze najít především v ust. § 471 až 475 a ust. § 739 až 744 ObchZ a dále v
souvisejících ust. § 263, 409 a násl., § 448 ObchZ. Z dalších právních předpisů,
které se této problematiky dotýkají, lze jmenovat ust. § 36 odst. 2 a § 583 ObčZ, Smlouvu o Evropské unii,
Nařízení Rady č. 1/2003/ES, o provádění pravidel hospodářské soutěže
stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Nařízení č. 2790/99/ES, o použití čl.
81odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě,
Nařízení Rady č. 1383/2003/ES, o přijímání opatření celních orgánů proti zboží
podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních,
která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva
porušilo, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, a zákon č. 143/2001 Sb.,
o ochraně hospodářské soutěže.
NahoruPodstata vedlejších ujednání
Při uzavírání kupní smlouvy podle ObchZ lze v jejím rámci kromě
podstatných náležitostí výslovně uvést také další ujednání, někdy označovaná
jako doložky, která upravují práva a povinnosti jedné nebo obou stran
závazkového vztahu. Mezi nejčastější ujednání patří koupě na zkoušku a cenová
doložka. Vedlejší ujednání jsou častým jevem také v mezinárodních obchodních
vztazích, kde se často používá měnová doložka, zákaz dalšího vývozu a ujednání
o omezení prodeje.
NahoruDalší vedlejší ujednání
K dalším vedlejším ujednáním, jež si smluvní strany obvykle
upravují za účelem konkretizace jejich práv a povinností a posouzení řádného
splnění smlouvy, patří doba, místo a způsob předání věci, určení okamžiku
přechodu vlastnictví (včetně výhrady vlastnictví), sjednání jakosti zboží a
záruky za ni, čas a způsob placení kupní ceny a sankce za porušení smluvních
ujednání.
NahoruKoupě na zkoušku
Koupě na zkoušku vzniká uzavřením kupní smlouvy s výslovnou
podmínkou, že kupující zboží schválí do uplynutí zkušební doby. Splnění
podmínky však na rozdíl od ostatních podmínek závislých na splnění určité
nejisté události závisí pouze a jedině na vůli kupujícího, který se
rozhodne zboží schválit či odmítnout.
Kupující má možnost zjistit, zda má zboží vlastnosti deklarované
prodávajícím, a po určitou dobu může zboží odmítnout. Nutno podotknout, že při
koupi na zkoušku kupující zjišťuje především právě vlastnosti zboží, a nikoliv
jeho vady, neboť při zjištění vad lze uplatnit odpovědnost prodávajícího za
vady a záruku. Určení délky zkušební doby závisí na vůli smluvních stran. V
případě, že si smluvní strany její délku nesjednají, má se za to, že trvá tři měsíce. Uplatní se totiž podpůrně úprava stanovená v obchodním
zákoníku, která uvádí právě dispozitivní tříměsíční lhůtu coby vyvratitelnou
domněnku.
V závislosti na tom, zda kupující zboží převzal či nikoliv, pak
schválením či odmítnutím zboží ve sjednané lhůtě kupní smlouva buď vznikne či
zanikne.
Pokud kupující zboží převezme, má možnost je do uplynutí zkušební
lhůty písemně odmítnout; v takovém případě se jedná o podmínku rozvazovací.
Odmítnutí zboží je v daném případě jednostranným právním úkonem, jehož učiněním
zanikají právní účinky kupní smlouvy. Smlouva je tak platná a účinná až do
případného odmítnutí zboží. Pokud kupující ve stanovené lhůtě zboží neodmítne,
má se za to, že zboží schválil. Ke schválení zboží přitom může dojít i mlčky,
postačí, že si kupující zboží ponechá a neodmítne je. Kupující má právo
odmítnout zboží vždy jen za předpokladu, že je v takovém stavu, v jakém jej od
prodávajícího převzal.
Pokud kupující zboží nepřevezme, je povinen je ve stanovené lhůtě výslovně schválit. V tomto případě se jedná o podmínku odkládací.
Smlouva je tedy od jejího uzavření platná, není však účinná. Právní účinky
kupní smlouvy pak nastávají až v okamžiku, kdy se kupující v průběhu zkušební
doby vyjádří, že zboží schvaluje. Neučiní-li tak, považuje se podmínka ze
zákona za zmařenou a právní účinky kupní smlouvy nenastanou.
Právní úpravu koupě na zkoušku podle ObchZ lze najít především v
ust. § 471 až 472 ObchZ. K dalším
právním předpisům souvisejícím s koupí na zkoušku podle ObchZ patří ust. § 36 odst. 2 ObčZ.
Převzetím zboží na zkoušku se kupující stává jeho vlastníkem a
nese nebezpečí škody na věci, a to případně až do doby, než zboží písemně
odmítne.
Strany si sjednají koupi na zkoušku se lhůtou dvou měsíců pro
schválení a zboží zůstává prozatím umístěno u prodávajícího. Pokud se kupující
do dvou měsíců nevyjádří, že zboží schvaluje, právní účinky kupní smlouvy vůbec
nenastanou, tzn. stav, jako by kupní smlouva vůbec nebyla uzavřena. Jakmile
však kupující v průběhu zkušební lhůty zboží převezme, mění se tím jeho
postavení, a to tak, že podmínka odkládací se změní na podmínku rozvazovací a
kupující tak musí ve zbytku lhůty zboží schválit či odmítnout. Pokud se
nevyjádří, zda zboží schvaluje, bude se mít za to, že jej schválil.
NahoruProvedení zkoušky není nutné
Kupující není povinen při sjednání koupě na zkoušku nějakou
zkoušku skutečně provést a vyjádřit se k ní. Pokud zboží převezme a nevyjádří
se, zda jej schvaluje, má se za to, že jej uplynutím sjednané zkušební doby
schvaluje. Pokud zboží nepřevezme a nevyjádří se, zda jej schvaluje, má se za
to, že jej neschvaluje.
Smluvní strany sice nemusí délku zkušební doby sjednat, přesto
je její uvedení žádoucí. Podpůrně stanovená tříměsíční lhůta totiž nemusí
vyhovovat každému typu zboží. Zejména u zboží, které se rychle kazí, je použití
této lhůty velmi problematické.
Jestliže kupující zboží nepřevezme, neznamená to automaticky, že
zboží zůstává u prodávajícího – může být například předáno dopravci či uloženo
ve skladu.
Aby se jednalo o koupi na zkoušku, musí spočívat schválení či
odmítnutí na volné úvaze kupujícího. Proto pokud si smluvní strany například v
kupní smlouvě sjednají, že kupující zboží automaticky schválí, bude-li
dosahovat určité kvality, nejedná se o koupi na zkoušku. O koupi na zkoušku se
bude jednat naopak tehdy, jestliže si strany sjednají, že teprve po zjištění
kvality zboží se kupující rozhodne, zda jej schválí či nikoliv. V takovém
případě se sice bude kupující rozhodovat na základě zjištěné kvality zboží,
avšak nebude mít povinnost zboží schválit, a to bez ohledu na to, zda splňuje
jeho požadavky na kvalitu či nikoliv.
Podstatou koupě na zkoušku (čl. 339 obch. zák. – pozn.: v
tehdejším znění ObchZ) jest, že okolnost, zda se má podmínečně uzavřená smlouva
státi nepodmínečnou, jest závislou jedině od kupitelova schválení,
spočívajícího na jeho neobmezeném a volném uvážení. Nejde o koupi na zkoušku,
zavázal-li se kupitel ku přezkoumání zboží a ku vyjádření podle výsledku
zkoušky, zda je schvaluje či neschvaluje.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. března
1928,
sp. zn. RV II 391/27
Závěrem lze dodat, že úprava koupě na zkoušku v obchodním zákoníku
je dispozitivní, smluvní strany si tak mohou sjednat odchylnou úpravu.
Limitovány jsou pouze co do existence odkládací či rozvazovací podmínky v
závislosti na převzetí zboží, to znamená, převezme-li kupující zboží do své
dispozice, jedná se vždy o podmínku rozvazovací, nepřevezme-li, o podmínku
odkládací.
NahoruCenová doložka
Uzavírají-li strany kupní smlouvu, která předpokládá plnění po
dobu delšího časového období, je vhodné sjednat jako její součást cenovou
doložku pro případ, že se v průběhu plnění smlouvy změní tržní podmínky, a
tedy i pořizovací ceny surovin či jiných nákladů. Bývá tomu tak v případě,
že je smlouva uzavírána s větším předstihem před předpokládanou dobou plnění
nebo je-li smlouva uzavírána na opakující se dodávky po delší časové
období.
Podstatou cenové doložky je právo požadovat určitou úpravu
kupní ceny s ohledem na změnu cen surovin a tomu odpovídající závazek
upravit takto kupní cenu. Cenová doložka, označovaná někdy jako valorizační
cenová doložka, může mít různé podoby a umožňuje promítnout ekonomické vlivy do
kupní ceny, což snižuje riziko nepřiměřeného zisku či naopak ztráty. Ve
smlouvě je možné stanovit suroviny či produkty, jejichž cenový vývoj má být
zohledněn.
Vyjádří-li účastníci ve smlouvě vůli upravit výši kupní ceny s
ohledem na výrobní náklady bez bližšího určení, zohledňuje se cena hlavních
surovin nezbytných pro výrobu daného zboží. Určit lze také dobu rozhodnou
pro posuzování cenových změn. Není-li ve smlouvě v tomto ohledu nic
sjednáno, přihlíží se k cenám v době uzavření smlouvy v porovnání s dobou, kdy
je zboží dodáno, případněkdy končí lhůta určená k jeho dodání. Ocitne-li se
prodávající v prodlení s dodáním zboží a ceny poklesnou oproti době, kdy
prodávajícímu uplynula lhůta k dodání, bude se vycházet z těchto nižších cen.
Cenová doložka může mít formu automatického zohlednění cenových změn, povinnost
přistoupení kupujícího na zvýšení cen nebo jednostranné právo prodávajícího
požadovat vyšší kupní cenu, a to vždy při splnění sjednaných podmínek.
Nepřistoupí-li kupující na zvýšení ceny, lze se soudně domáhat povinnosti
zaplatit vyšší kupní cenu požadovanou prodávajícím.
Právní úpravu cenové doložky podle ObchZ lze najít především v
ust. § 473 až…