15.7.4.8.2
Účast na valné hromadě
JUDr. Vladimíra Knoblochová
Každý akcionář má právo účastnit se valné
hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení
záležitostí týkajících se společnosti, pokud je takové vysvětlení potřebné pro
posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat své návrhy a
protinávrhy. Je třeba upozornit na to, že jde o právo akcionáře, nikoliv jeho
povinnost. Akcionáři se tedy nemusí účastnit valné hromady, nicméně se tím do
určité míry vzdávají možnosti rozhodovat o fungování společnosti. Musí pak
akceptovat rozhodnutí, které přijala valná hromada bez jejich účasti.
NahoruOsobní účast, plná moc
Akcionář se především může účastnit valné
hromady osobně, tedy fyzickou účastí na valné hromadě. Nedávnou novinkou
zakotvenou do obchodního zákoníku je i možnost, aby se akcionář účastnil valné
hromady s využitím elektronických prostředků (např. prostřednictvím
videokonference apod.). Obchodní zákoník tuto účast na valné hromadě považuje
za osobní přítomnost akcionáře na valné hromadě. Za jakých podmínek se
akcionáři mohou zúčastnit valné hromady s využitím elektronických prostředků,
musí výslovně upravovat stanovy společnosti. Ve stanovách by pak měly být
podmínky takové účasti upraveny podrobněji.
Pokud se mu z nějakého důvodu osobní účast na
valné hromadě nehodí, může si za tímto účelem zvolit svého zástupce, kterému
udělí plnou moc. Vzhledem k tomu, že usnesení valné hromady podle stávající
judikatury není právním úkonem, neuděluje se plná moc k právnímu úkonu dle § 31 občanského zákoníku. Náležitosti plné
moci jsou upraveny v § 184 odst. 4 obchodního
zákoníku. Podle tohoto ustanovení musí mít plná moc následující
náležitosti:
- -
musí být písemná,
- -
musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro
zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období.
Zmocněnec je povinen oznámit v dostatečném
předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by
mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet
jeho zájmů a zájmů zmocněnce. Nově obchodní zákoník již výslovně nezakazuje,
aby byl zmocněncem člen představenstva či jiných orgánů společnosti, ale ukládá
v takovém případě povinnost, aby zmocněnec uveřejnil informace o možném střetu
zájmů spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání.
Akcionář může být podle judikatury na valné hromadě zastoupen pouze jedním
zmocněncem.
Co se rozumí "určitým“ obdobím, vyložil
Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 423/2006. Podle citovaného
rozhodnutí platí, že "určitě“ je období určeno, pokud je určitým způsobem
stanoven jeho začátek i konec s tím, že "určitě“ jsou tyto mezníky určeny také,
pokud jsou vymezeny prostřednictvím okolnosti či události, nikoli pouze
datumem.
Podle Nejvyššího soudu ČR může být plná
moc na valnou hromadu udělena i s právem substituce.
NahoruPrezence na valné hromadě
Před začátkem každé valné hromady probíhá
prezence přítomných akcionářů. Ta je významná jednak pro zjištění
usnášeníschopnosti valné hromady, jednak i pro zjištění, kolik hlasů je třeba k
přijetí příslušných rozhodnutí valné hromady.…