dnes je 16.8.2022

Input:

Účast na valné hromadě

8.8.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.4.8.2
Účast na valné hromadě

JUDr. Vladimíra Knoblochová

Každý akcionář má právo účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, pokud je takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat své návrhy a protinávrhy. Je třeba upozornit na to, že jde o právo akcionáře, nikoliv jeho povinnost. Akcionáři se tedy nemusí účastnit valné hromady, nicméně se tím do určité míry vzdávají možnosti rozhodovat o fungování společnosti. Musí pak akceptovat rozhodnutí, které přijala valná hromada bez jejich účasti.

Osobní účast, plná moc

Akcionář se především může účastnit valné hromady osobně, tedy fyzickou účastí na valné hromadě. Nedávnou novinkou zakotvenou do obchodního zákoníku je i možnost, aby se akcionář účastnil valné hromady s využitím elektronických prostředků (např. prostřednictvím videokonference apod.). Obchodní zákoník tuto účast na valné hromadě považuje za osobní přítomnost akcionáře na valné hromadě. Za jakých podmínek se akcionáři mohou zúčastnit valné hromady s využitím elektronických prostředků, musí výslovně upravovat stanovy společnosti. Ve stanovách by pak měly být podmínky takové účasti upraveny podrobněji.

Pokud se mu z nějakého důvodu osobní účast na valné hromadě nehodí, může si za tímto účelem zvolit svého zástupce, kterému udělí plnou moc. Vzhledem k tomu, že usnesení valné hromady podle stávající judikatury není právním úkonem, neuděluje se plná moc k právnímu úkonu dle § 31 občanského zákoníku. Náležitosti plné moci jsou upraveny v § 184 odst. 4 obchodního zákoníku. Podle tohoto ustanovení musí mít plná moc následující náležitosti:

  • - musí být písemná,
  • - musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období.

Zmocněnec je povinen oznámit v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zmocněnce. Nově obchodní zákoník již výslovně nezakazuje, aby byl zmocněncem člen představenstva či jiných orgánů společnosti, ale ukládá v takovém případě povinnost, aby zmocněnec uveřejnil informace o možném střetu zájmů spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím svolání. Akcionář může být podle judikatury na valné hromadě zastoupen pouze jedním zmocněncem.

Co se rozumí "určitým“ obdobím, vyložil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 423/2006. Podle citovaného rozhodnutí platí, že "určitě“ je období určeno, pokud je určitým způsobem stanoven jeho začátek i konec s tím, že "určitě“ jsou tyto mezníky určeny také, pokud jsou vymezeny prostřednictvím okolnosti či události, nikoli pouze datumem.

Podle Nejvyššího soudu ČR může být plná moc na valnou hromadu udělena i s právem substituce.

Prezence na valné hromadě

Před začátkem každé valné hromady probíhá prezence přítomných akcionářů. Ta je významná jednak pro zjištění usnášeníschopnosti valné hromady, jednak i pro zjištění, kolik hlasů je třeba k přijetí příslušných rozhodnutí valné hromady.

Nahrávám...
Nahrávám...