dnes je 24.7.2024

Input:

Starobní důchod

3.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.15.3.1 Starobní důchod

JUDr. Jan Přib

Podmínky nároku

Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v zákoně o důchodovém pojištění. Podmínky nároku na starobní důchod se liší podle druhu starobního důchodu. Vždy je však třeba splnit podmínku potřebné doby pojištění a dosáhnout příslušného věku.

Pokud jde o potřebnou dobu pojištění, zahrnují se do ní i náhradní doby pojištění, pokud doba pojištění (ve vlastním slova smyslu, tj. pracovní poměr, doba samostatné výdělečné činnosti apod.) trvala aspoň jeden rok. Pro nárok na starobní důchod a též pro jeho výši se přitom náhradní doby pojištění započítávají v redukovaném rozsahu, tj. v rozsahu 80 %, s výjimkou doby výkonu vojenské služby, péče o dítě a o další osoby (tj. dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, osoby bezmocné a osoby závislé na péči jiné osoby). V případě, že nárok na starobní důchod vznikl před rokem 2010, započítávají se náhradní doby plně, a to i když se starobní důchod přiznává po roce 2009. Vznikne-li nárok na starobní důchod před rokem 2019, započítávají se plně též náhradní doby za období před rokem 2010.

Potřebná doba pojištění se zjišťuje v období od skončení povinné školní docházky do dne, od něhož se přiznává starobní důchod. Důchodovým věkem se vždy rozumí individuální důchodový věk. Z hlediska podmínek nároku na starobní důchod, které se týkají důchodového věku, se rozlišuje obecný starobní důchod a předčasný starobní důchod.

Nárok na obecný starobní důchod

Podmínky nároku na obecný starobní důchod jsou upraveny v § 29 ZDPo. Podle tohoto ustanovení má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně:

  • 25 let a dosáhl důchodového věku před rokem 2010,

  • 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010,

  • 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011,

  • 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012,

  • 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013,

  • 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014,

  • 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015,

  • 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016,

  • 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017,

  • 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018,

  • 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.

Dochází tedy k postupnému prodlužování potřebné doby pojištění. Nárok na starobní důchod přitom vzniká splněním časově poslední podmínky. Znamená to, že nárok nemůže vzniknout, jestliže pojištěnec dosáhl důchodového věku, avšak nezískal dosud potřebnou dobu pojištění, nebo sice získal potřebnou dobu pojištění, ale nedosáhl důchodového věku. Rozhodující je přitom potřebná doba pojištění platná v kalendářním roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku.

Příklad
Nárok na obecný starobní důchod vzniká již dnem dovršení důchodového věku, pokud je k tomuto dni splněna podmínka potřebné doby pojištění. Například získal-li pojištěnec 38 let doby pojištění a důchodového věku dosáhne dne 20. listopadu 2024, vzniká nárok již tímto dnem (a za tento den se bude důchod také již vyplácet), nikoliv až dnem 21. listopadu 2024.

Nárok na předčasný starobní důchod

Na předčasný starobní důchod má podle § 31 ZDPo nárok pojištěnec, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.

Žádné další podmínky zde stanoveny nejsou. Závisí tedy na pojištěnci, zda se rozhodne podat žádost o přiznání předčasného starobního důchodu. Tento předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu (nikoliv tedy zpětně). Za den vzniku nároku na tento důchod se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán. Přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné, neboť vylučuje nárok na obecný starobní důchod.

Obecné zásady stanovení výše starobního důchodu

Výše starobního důchodu (obecného i předčasného) se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry je jednotná a je stanovena podle daných pravidel pevnou částkou; v roce 2024 činí výše základní výměry 4 400 Kč měsíčně. Výše základní výměry činí 10 % průměrné mzdy s tím, že se provede zaokrouhlení na celé desetikoruny směrem nahoru. Výše základní výměry je tedy pohyblivá a mění se automaticky vždy od 1. ledna kalendářního roku. Výši základní výměry důchodu vyhlašuje vláda svým nařízením; pro rok 2024 výši základní výměry stanovilo nařízení vlády č. 286/2023 Sb.

Výše procentní výměry starobního důchodu se obecně určuje stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění (ve stanoveném rozsahu včetně náhradních dob pojištění); přitom se rozlišuje doba pojištění získaná do vzniku nároku na tento důchod a doba pojištění získaná po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se však nezahrnují náhradní doby pojištění. Pro výši procentní výměry důchodu není stanovena žádná horní hranice. Výše procentní výměry u všech druhů starobního důchodu činí vždy nejméně částku 770 Kč měsíčně.

Výše obecného starobního důchodu

Výše procentní výměry obecného starobního důchodu, tj. důchodu, na který vzniká nárok dosažením důchodového věku, činí za každý celý rok doby pojištění (včetně započtených náhradních dob) získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu. Celým rokem doby pojištění se rozumí 365 kalendářních dní.

Při výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku se bude starobní důchod stanoveným způsobem zvyšovat, přičemž jsou tři možnosti tohoto zvýšení. Výdělečnou činností se zde rozumí činnost vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. Za výkon výdělečné činnosti se nepovažují pro tento účel doby dočasné pracovní neschopnosti, doby pracovního volna bez náhrady příjmu a doby neomluvené nepřítomnosti v práci.

Za prvé se jedná o případ, kdy není pobírán starobní nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, popřípadě před rokem 2010 plný invalidní důchod. Zvýšení procentní výměry v tomto případě činí 1 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti před 1. červencem 2001 a 1,5 % výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti po 30. červnu 2001. Nezhodnocená doba výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod kratší než 90 dnů se přitom připočte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, pokud se tak s nezhodnocenými zbytky dní do vzniku nároku získá celý další rok pojištění; procentní výměra starobního důchodu pak v takovém případě vzroste o dalších 1,5 % výpočtového základu.

Za druhé se jedná o případ, kdy pojištěnec vykonává výdělečnou činnost a pobírá přitom starobní důchod ve výši poloviny. V tomto případě činí zvýšení procentní výměry 1,5 % výpočtového základu za každých ukončených 180 kalendářních dní výdělečné činnosti (podmínkou přitom je, že se jedná o výdělečnou činnost konanou po roce 2009).

Za třetí se jedná o případ, kdy pojištěnec vykonává výdělečnou činnost a pobírá přitom starobní důchod v plné výši. V tomto případě činí zvýšení procentní výměry 0,4 % výpočtového základu za každých ukončených 360 kalendářních dní výdělečné činnosti (podmínkou přitom je, že se jedná o výdělečnou činnost po roce 2009); procentní výměra se takto zvyšuje na základě žádosti pojištěnce.

Pojištěnec může tyto způsoby zvyšování procentní výměry za výdělečnou činnost konanou po vzniku nároku na obecný starobní důchod

Nahrávám...
Nahrávám...