10.2.1.1 Splátkový kalendář, plnění ve splátkách, dohoda o splátkách
Mgr. Pavla Krejčí
Podnikatelé se velmi často dostávají do situace, kdy nemají na zaplacení určitého dluhu k dispozici dostatečné množství finančních prostředků. V takovém případě mohou druhé straně navrhnout, že svůj dluh uhradí ve splátkách. V zásadě se může jednat o dvě situace:
1. Splátky jsou mezi smluvními stranami dohodnuty předem – tedy ještě před tím, než nastane splatnost dluhu, většinou při sjednávání smlouvy.
Společnost KOPA, s. r. o., chce koupit od společnosti LAXO, s. r. o., obráběcí stroj v hodnotě 500 000 Kč. Společnost KOPA, s. r. o., však nemá k dispozici plnou kupní cenu. Proto se se společností LAXO, s. r. o., dohodne na tom, že kupní cenu obráběcího stroje uhradí ve splátkách po 50 000 Kč měsíčně.
2. Smluvní strana se dostane do prodlení s plněním určitého dluhu a dohodne se s druhou smluvní stranou na tom, že svůj dluh, který je již po splatnosti, splatí ve splátkách.
Společnost KOPA, s. r. o., koupila od společnosti LAXO, s. r. o., obráběcí stroj v hodnotě 500 000 Kč. Kupní cena byla splatná dne 12. 12. 2009. Společnost KOPA, s. r. o., však kupní cenu v dohodnutém termínu neuhradila a má k dispozici pouze část finančních prostředků potřebných k jejímu plnému uhrazení. Z tohoto důvodu neuhradila plnou kupní cenu. Proto se se společností LAXO, s. r. o., dohodne na tom, že kupní cenu obráběcího stroje uhradí ve splátkách po 50 k000 Kč měsíčně.
Splátka x dílčí plnění
Splátkou se rozumí předem dohodnuté dílčí plnění na dluh. Na tomto místě je třeba upozornit, že někdy bývá nesprávně za splátku označována situace, kdy dlužník poskytne na úhradu dluhu bez dohody s věřitelem pouze částečné plnění. U částečného plnění se ale jedná o jednostranné jednání dlužníka, které předem nedohodl s věřitelem. Z toho také vyplývá rozdílný následek, které takové jednání dlužníka má (především z hlediska prodlení).
Společnost KOPA, s. r. o., namísto aby se se společností LAXO, s. r. o., dohodla, že bude dluh spočívající v povinnosti uhradit kupní cenu hradit ve splátkách, zaslala společnosti LAXO, s. r. o., částečné plnění, a to bez dohody s touto společností jako věřitelem.
Vysvětlení k příkladu:
Rozdíl obou situací spočívá zejména v možnosti věřitele dožadovat se od dlužníka uhradit sankci za prodlení – většinou úrok z prodlení. Zatímco v prvním případě od doby uzavření dohody o splátkách není možné spolu se splátkami, které následují po uzavření dohody, požadovat úrok z prodlení (pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak), tak v případě částečného plnění vzniká věřiteli právo na jejich úhradu.
Povinnost dlužníka hradit dluh v celku
Zákon stanoví pro dlužníka primární povinnost, a to plnit dluh vcelku. Pokud však dlužník nabízí věřiteli částečné plnění, musí jej věřitel přijmout, pokud zde nejsou zvláštní důvody vylučující tuto věřitelovu povinnost. Těmito důvody mohou být případy, kdy:
a) částečné plnění odporuje povaze závazku, nebo
b) částečné plnění odporuje účelu smlouvy, pokud tento účel musel být dlužníku alespoň zřejmý
U peněžitého plnění není většinou pochyb, že částečné plnění povaze závazku neodporuje. Může však samozřejmě odporovat účelu smlouvy - to ovšem záleží na účelu smlouvy nebo případně též na dohodě dlužníka a věřitele.
Postupný zánik dluhu
Částečným plněním dochází k postupnému zániku dluhu a teprve splněním poslední části dluhu včetně jeho příslušenství dochází k zániku celého dluhu. Částečné plnění má zejména význam pro dlužníka, že alespoň částečně může odvrátit nepříznivé důsledky, které pro něj plynou z prodlení (zejména hrazení úroku z prodlení, smluvní pokuty apod.).
Práva a povinnosti věřitele při částečném plnění
Věřitel, který by částečné plnění nepřijal, se dostává ohledně části nepřijatého plnění do prodlení. Věřiteli však částečným plněním dlužníka nevznikají jiné povinnosti, než toto plnění přijmout. V případě, že věřiteli vzniknou přijetím částečného plnění zvýšené náklady, je povinen dlužník věřiteli tyto náklady nahradit.
Jak uzavřít dohodu o splátkách?
Zákon nestanoví pro tuto dohodu žádné zvláštní náležitosti, dokonce není předepsána pro platnost dohody ani písemná forma. Rozhodně však písemnou formu smlouvy doporučujeme, a to za účelem prokázání existence dohody v případném soudním řízení.
Náležitosti dohody
V zásadě by dohoda o splátkách měla obsahovat následující náležitosti:
-
uvedení smluvních stran,
-
uvedení dluhu, jež bude plněn ve splátkách – popis dluhu, jeho výše,
-
výši a termín plnění jednotlivých splátek.
Dohoda může obsahovat i další náležitosti např. dohodu o ztrátě výhody splátek či dohodu o úrocích z prodlení apod.
Splátka jako samostatné plnění
Podstata dohody o splátkách vlastně spočívá v tom, že celý dluh je na základě dohody dlužníka a věřitele rozdělen do jednotlivých dílčích plnění. To má za důsledek, že pro každou splátku je sjednán samostatný termín splatnosti a téměř samostatný právní režim – na jednotlivé splátky je nahlíženo jako na samostatné plnění. Doba splatnosti celého dluhu je pak dána splatností poslední splátky. Věřitel nemá právo žádat dlužníka o dřívější úhradu dluhu (pokud to ovšem není smluvními stranami výslovně dohodnuto).
To, že je na jednotlivé splátky nahlíženo jako na samostatné plnění, může mít význam například v soudním řízení, kdy se velmi často stává, že po sjednání splátkového kalendáře (dohody o splátkách), který dlužník nedodržuje, věřitel zažaluje celý dluh. V případě, že však dohoda o splátkách neobsahovala dohodu o zesplatnění pro případ dlužníka s prodlením, může věřitel podat úspěšnou žalobu pouze na úhradu splátek, které byly ke dni podání žaloby po splatnosti. Na zbývající pohledávky, které v…