dnes je 7.12.2022

Input:

Smlouva o úvěru

17.10.2005, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.2.22
Smlouva o úvěru

Smlouva o úvěru je upravena v § 497 až § 507 obchodního zákoníku.

Které ustanovení je závazné (kogentní)

Jediným kogentním ustanovením, tedy ustanovením zákona, od něhož se nelze odchylně dohodnout, je § 499. Zbylá ustanovení smlouvy o úvěru jsou dispozitivní, samozřejmě kromě § 497, který jako základní ustanovení upravuje podstatné smluvní náležitosti.

Závazky smluvních stran

Podle § 497 se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Kdy vzniká smlouva o úvěru

Smlouva o úvěru vzniká již samotným uzavřením smlouvy, tedy na rozdíl od smlouvy o půjčce, která vzniká až tehdy, kdy je půjčka poskytnuta.

Předmět smluvního vztahu

Předmětem smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky v jakékoli platné měně.

Subjekty smluvního vztahu

Smluvní strany se nazývají věřitel a dlužník.

Další znaky smluvního vztahu

Dalším znakem je, že věřitel poskytne na požádání dlužníka tyto peněžní prostředky v jeho prospěch.

Úvěr tedy nemusí být poskytnut přímo a jedině dlužníkovi, ale může být poskytnut v jeho prospěch i třetí osobě. Tak je tomu například tehdy, poskytuje-li se úvěr zhotoviteli, který pro dlužníka na základě smlouvy o dílo buduje určité dílo, například v podobě určité nemovité věci.

Závazkem dlužníka je poskytnuté peněžní prostředky věřiteli vrátit a zaplatit mu úroky. Na rozdíl od smlouvy o půjčce podle občanského zákoníku je tedy pojmovým znakem úvěru vrácení peněžních prostředků spolu s úroky.

Předmět smluvního vztahu

Jak bylo uvedeno, předmětem úvěrové smlouvy mohou být jakékoli peněžní prostředky. To znamená, že to může být i v jiné než české měně. Podle § 497 ObchZ jiná než česká měna může být poskytnuta na základě úvěrové smlouvy pouze tehdy, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy.

Ze zákona platí, že peněžní prostředky se vracejí ve stejné měně, v jaké byly na základě úvěrové smlouvy poskytnuty. Smlouva však může určit, že se budou peněžní prostředky vracet i v jiné než poskytnuté měně.

Odměna x úrok

V té samé měně, v jaké se peněžní prostředky vrací, bude dlužník platit i úroky.

V praxi se někdy zastává nesprávný názor, že úvěrová smlouva může být poskytnuta pouze peněžním ústavem. Takový názor je v rozporu se zákonem, neboť podle § 499 ObchZ (kogentní ustanovení) za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

Poskytovanou odměnu nelze zaměňovat s úrokem. Právě poskytnutí odměny bance je hlavním odlišujícím znakem smlouvy o úvěru, která je uzavírána v rámci podnikání, a smlouvy o úvěru, která je poskytována mimo rámec podnikání.

V každém případě je smlouva o úvěru bez ohledu na charakter účastníků absolutním obchodem. To znamená, že úvěrové vztahy se budou vždy řídit obchodním zákoníkem bez toho, kdo je stranou ve smlouvě o úvěru.

Mezi takové nepodnikatelské úvěry patří například úvěry na stavební spoření či úvěry poskytované podnikatelem jeho zaměstnancům.

Lhůta pro poskytnutí úvěru

Pravidelným pojmovým znakem, ale nikoli znakem podstatným, je lhůta, ve které věřitel poskytne částku úvěru dlužníkovi. Tomu odpovídá i ustanovení § 500 odst. 1 ObchZ, podle něhož je dlužník oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li ovšem tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví.

Výpověď smlouvy

Smlouva o úvěru je jeden z mála smluvních typů, u nichž je v obchodním zákoníku uplatněna výpověď a nikoli odstoupení od smlouvy. Podle § 500 odst. 2 ObchZ nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.

Zákon nestanoví, že výpověď musí být písemná, ale v praxi se do smlouvy většinou písemná forma zakotví.

Forma smluvního vztahu

Ostatně ani forma úvěrové smlouvy není ze zákona písemná, ale v praxi se úvěry zpravidla poskytují na základě písemné smlouvy, zejména pokud jde o úvěry poskytované v rámci podnikání.

Účel poskytnutí úvěru

V praxi se poskytují i úvěry určené pouze na určitý účel, který je ve smlouvě dohodnut. Na to pamatuje § 501 odst. 2 ObchZ, podle něhož v případě, kdy smlouva stanoví, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem.

V praxi se bude opět většinou jednat o úvěry, které jsou poskytovány například pro účely výstavby či renovace určitých nemovitých věcí.

Podle § 501 odst. 1 ObchZ je věřitel povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán. Věřitel je povinen tyto prostředky poskytnout v době takto stanovené dlužníkem, jinak bez zbytečného odkladu.

Povinnost platit úroky z úvěru

Pokud jde o placení úroků dlužníkem,

Nahrávám...
Nahrávám...