dnes je 17.8.2022

Input:

Smlouva o tichém společenství

26.1.2005, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.2.20
Smlouva o tichém společenství

Právní úprava

Smlouva o tichém společenství je typ smlouvy upravený v § 673 až § 681 ObchZ.

Smluvní vztah založený smlouvou o tichém společenství neznamená, že by zde vznikalo jakési společenství v podobě nově zřízené právnické osoby. Jde pouze a jedině o závazkový vztah mezi podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku a jinou osobou, kterou zákon nazývá tichý společník.

Tiché společenství se publikuje v obchodním rejstříku, takže je poněkud narušen určitý "utajený“ vztah vzniklý touto smlouvou.

Subjekty smluvního vztahu

Tichým společníkem může být jakákoli fyzická či právnická osoba, která nemusí být podnikatelem. Naproti tomu druhou smluvní stranou musí být vždy podnikatel. Dále mohou na obou smluvních stranách vystupovat i zahraniční právnické nebo fyzické osoby.

Náležitosti smluvního vztahu

Mezi podstatné náležitosti smlouvy o tichém společenství patří označení účastníků smlouvy, určení předmětu a hodnoty vkladu, závazek tichého společníka poskytnout vklad podnikateli, určení podílu tichého společníka na zisku podnikatele a určení podílu tichého společníka na ztrátě podnikatele.

Podíl tichého společníka

Podíl tichého společníka na zisku musí být vymezen určitě, zpravidla se tak děje procentem nebo zlomkem.

Podle zákona musí rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě být stejný.

Forma smluvního vztahu

Smlouva o tichém společenství má ze zákona písemnou formu a lze ji uzavřít na dobu určitou i neurčitou.

Počet tichých společníků

Pokud jde o počet tichých společníků, měl by mít vždy jeden podnikatel jednoho tichého společníka v jedné smlouvě. Více tichých společníků v jedné smlouvě by bylo poněkud v rozporu s charakterem tohoto závazkového vztahu. Nic však nebrání podnikateli, aby uzavíral s jednotlivými tichými společníky samostatné smlouvy.

Smlouva o tichém společenství je absolutním obchodem podle § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ, tedy se na ni použije vždy obchodní zákoník bez ohledu na to, zda tichý společník je či není podnikatelem.

Smlouvu o tichém společenství nelze zaměňovat se smlouvou o úvěru. Základní rozdíl mezi oběma smlouvami je v tom, že vkladem tichého společníka nemusí být pouze peníze a tichý společník nemá a ani nesmí mít z vkladu zajištěn bezpečný úrokový výnos. Kdyby tomu tak bylo, jednalo by se bezesporu o předstíraný právní úkon – simulaci úvěrového vztahu.

Podmínky pro schválení smlouvy o tichém společenství

U společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti musí být schválena smlouva o tichém společenství valnou hromadou.

U společnosti s ručením omezeným se tak musí dít minimálně třemi čtvrtinami nebo většinou hlasů všech společníků, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. O takovém rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis o rozhodnutí právnické osoby.

Valná hromada akciové společnosti schvaluje tiché společenství pouze většinou hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Předmět vkladu tichého společníka

Předmětem vkladu tichého společníka může být určitá peněžitá částka, určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota využitelná při podnikání.

Tichý společník je povinen předmět vkladu předat podnikateli nebo umožnit mu jeho využití při podnikání v době smluvené, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.

Pokud je předmětem vkladu movitá věc, stává se vlastnictvím podnikatele ke dni jejho převzetí podnikatelem. Smluvní strany se ale mohou dohodnout, že movitá věc se nestává vlastnictvím podnikatele, ale bude pouze užívána. U nemovitých věcí je podnikatel oprávněn

Nahrávám...
Nahrávám...