dnes je 10.10.2024
Input:

Smlouva o dílo

22.10.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.2.3
Smlouva o dílo

Právní úprava

Smlouva o dílo patří spolu s kupní smlouvou k nejčastěji používaným smluvním typům. Základní právní úpravu smlouvy o dílo nalezneme v § 536 až § 565 ObchZ. Na smlouvu o dílo se však vztahují i další ustanovení obchodního zákoníku. V řadě případů zákon odkazuje na právní úpravu kupní smlouvy. Příkladem ustanovení, které sice náleží do právní úpravy kupní smlouvy, ale přesto je aplikovatelné i na smlouvu o dílo, může být § 410 ObchZ, ve kterém se stanoví podmínky, za kterých se právní vztah, jehož předmětem je dodání určité dosud nevyrobené věci, řídí kupní smlouvou a za kterých právní úpravou smlouvy o dílo.

Právní úprava smlouvy o dílo, s výjimkou základního ustanovení o obsahu smlouvy, je celá dispozitivní. Strany se tedy mohou dohodnout jinak, než jak je uvedeno v zákoně.

Smlouvu o dílo najdeme jako smluvní typ i v občanském zákoníku – § 631–§ 656 ObčZ. Právní úprava smlouvy o dílo obsažená v občanském zákoníku je však s ohledem na komplexnost úpravy obsažené v obchodním zákoníku na obchodněprávní vztahy neaplikovatelná.

Obsah smlouvy

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

Pro smlouvu není povinná písemná forma a může tudíž být uzavřena i ústně.

Obligatorní náležitosti smlouvy

Obligatorními náležitostmi smlouvy jsou:

  1. identifikace účastníků smlouvy,

  2. co nejpřesnější popis díla, které je předmětem smlouvy,

  3. závazek zhotovitele dílo provést,

  4. závazek objednatele zaplatit cenu za provedení díla.

Definice díla

Dílem se rozumí zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se vždy rozumí zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

Předmět díla

Dílem je třeba vždy rozumět určitou činnost. Výsledek této činnosti pak nazýváme předmětem díla. Předmět díla musí být vždy zachycen v určité hmotné podobě či na určitém hmotném médiu. To, že výsledek činnosti zhotovitele musí být zachycen v hmotné podobě či na hmotném médiu, odlišuje smlouvu o dílo od dalších smluvních typů, např. smlouvy mandátní, při které se jedna strana zavazuje pro druhou smluvní stranu také vykonat určité činnosti. Výsledkem činnosti mandatáře však není žádný produkt, který by byl zachycen v hmotné podobě.

Společnost ABC s.r.o. uzavřela smlouvu o dílo o montáži plechové výrobní haly pro společnost XYZ s.r.o. Součástí díla byla i dodávka samotné výrobní haly.

Vysvětlení k příkladu:

Dílem rozumíme činnost, kterou společnost ABC s.r.o. vyvíjela v rámci plnění smlouvy – tedy dodávka výrobní haly a její montáž. Předmětem díla je samotný výsledek její činnosti – tedy nově postavená výrobní hala.

Dodávka nezhotovené věci

Zvláštní pozornost je třeba věnovat případu, kdy je předmětem smlouvy dodávka dosud nezhotovené věci. Právní vztahy mezi smluvními stranami v tomto případě totiž mohou spadat jak pod právní úpravu smlouvy o dílo, tak i pod úpravu kupní smlouvy, což pro smluvní strany znamená rozdílný obsah práv a povinností.

Obchodní zákoník proto v § 410 odst. 1 ObchZ definuje vyvratitelnou právní domněnku, že smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, se považuje za kupní smlouvu. Tato právní domněnka však neplatí v případě, když:

  1. smluvní strana, které má být zboží dodáno, se zavázala předat druhé smluvní straně podstatnou část věcí, jichž je zapotřebí k výrobě zboží,

  2. převážná část závazku strany, která má zboží dodat, spočívá ve vykonání činnosti,

  3. závazek strany, která má zboží dodat, v sobě zahrnuje i montáž zboží.

Společnost ABC s.r.o. si objednala u společnosti Balonek s.r.o. výrobu a dodávku 1000 ks barevných nafukovacích balónků ve tvaru loga společnosti ABC s.r.o.

Vysvětlení k příkladu:

Ačkoliv společnost Balonek s.r.o. bude vyrábět vlastně zboží přímo na zakázku, bude se právní vztah mezi oběma společnostmi řídit ustanoveními o kupní smlouvě.

Společnost ABC s.r.o. si objednala u společnosti Tričko s.r.o. výrobu 500 ks triček. Za účelem výroby triček předala společnost ABC s.r.o. dodavateli látku v barvě svého loga, ze kterého mají být trička vyrobena. Společnost Tričko s.r.o. k výrobě použila svoje nitě.

Vysvětlení k příkladu:

V tomto případě se bude právní vztah mezi oběma stranami řídit ustanoveními smlouvy o dílo, neboť objednatel dodal zhotoviteli převážnou část materiálu. Nezáleží na tom, že část materiálu (nitě) dodal zhotovitel. Pokud by to ovšem bylo opačně a látku by dodával zhotovitel a objednatel by dodával například logo, které má být na tričko našito, pak by se smlouva řídila opět ustanoveními smlouvy kupní, neboť logo není možno považovat za převážnou část materiálu.

Společnost Střecha s.r.o. si do svého výrobního areálu objedná dodávku jeřábu, který má být vyroben na zakázku. Dodávka v sobě obsahuje i montáž jeřábu.

Vysvětlení k příkladu:

S ohledem na skutečnost, že se jedná o zboží, které má být teprve vyrobeno, a dodávka v sobě obsahuje i montáž jeřábu, pak se bude právní úprava řídit ustanoveními smlouvy o dílo.

Společnost ABC s.r.o. si objednala od společnosti Software s.r.o. naprogramování programu pro vedení skladu. Program měl být dodán na CD-Romu. CD-Rom, na který měl být program nahrán, dodala společnost ABC s.r.o.

Vysvětlení k příkladu:

V tomto případě se bude opět smlouva řídit ustanoveními smlouvy o dílo. Sice převážnou část materiálu dodal zhotovitel (dodával CD-Rom, na který byl program zachycen), ale převážná část závazku zhotovitele spočívala v provedených pracích a hodnota CD-Romu byla proti jejich hodnotě zanedbatelná.

Právní režim zhotovení staveb

Výše uvedená pravidla se ovšem týkají pouze zboží. Zcela jiná situace je u staveb, u nichž se ve všech případech, kdy dochází ke zhotovení, montáži, údržbě, opravě nebo úpravě stavby nebo její části, bude právní vztah řídit smlouvou o dílo. V případě stavby nebude hrát roli ani to, kdo dodá materiál, který bude na stavbu použit.

Cena díla

Cena díla musí být

  • mezi zhotovitelem a objednatelem ve smlouvě dohodnuta, nebo

  • musí být ve smlouvě stanoven způsob jejího určení.

To neplatí v případech, kdy z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez dohody o ceně nebo o způsobu jejího určení. V takovém případě je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek. To ovšem neznamená, že by ujednání o tom, že smluvní strany chtějí smlouvu o dílo uzavřít i bez dohody o ceně nebo způsobu jejího určení, muselo být obsaženo přímo ve smlouvě o dílo (např. v jejím písemném vyhotovení). Postačí, pokud tato vůle bude vyplývat z jednání stran před uzavřením smlouvy.

Společnost J+J s.r.o. buduje novou zasedací místnost. Na stěny místnosti chce umístit plakáty propagující její činnost. Za tímto účelem donese sekretářka plakáty na zarámování. V rámařství jí nejsou dopředu schopni říci cenu. Sekretářka tam obrazy přesto nechá, podepíše jménem společnosti J+J s.r.o. objednávku a dohodne se, že plakáty chce zarámovat i přesto, že jí cena nebude předem známa.

Vysvětlení k příkladu:

Smlouva o dílo byla mezi smluvními stranami řádně uzavřena, a to i přesto, že nebyla mezi nimi sjednána cena díla. Společnost J+J s.r.o. bude povinna rámařství zaplatit cenu obvyklou, pokud není mezi smluvními stranami dohodnuta cena jiná.

Úprava ceny díla

Pokud se smluvní strany dohodnou na tom, že některé věci potřebné ke zhotovení díla dodává objednatel, pak se cena díla nesnižuje o hodnotu těchto dodaných věcí. Smluvní strany se samozřejmě mohou dohodnout i jinak. Tento princip platí i tehdy, pokud jsou pochybnosti o tom, jakým způsobem se mezi sebou smluvní strany v této otázce dohodly.

Poskytnutí záloh

Pokud není ve smlouvě dohodnuto jinak, je objednatel povinen uhradit cenu díla až po provedení díla. Zhotovitel ho v průběhu provádění díla nemůže nutit k poskytování záloh na cenu díla, pokud se na tom smluvní strany nedohodly.

Ujednání o poskytování záloh na dílo je ovšem obvyklou fakultativní náležitostí smlouvy o dílo. Termín k poskytnutí záloh může být buď vymezen konkrétním datem (např. 17. 5. 2010), uplynutím určité lhůty (např. do jednoho měsíce ode dne uzavření smlouvy o dílo) nebo určitou událostí (např. určitou fází díla).

Jak jsme uvedli výše, je právo na úhradu ceny díla vázáno na provedení díla – dílo musí být provedeno bezvadně. V případě, že dílo vykazuje vady a nedodělky, pak nemůže zhotoviteli právo na úhradu ceny díla vzniknout. Z tohoto důvodu zejména u složitějších dodávek, např. staveb, je důležité, aby bylo ve smlouvě dohodnuto, že zhotovitel má právo na úhradu ceny díla nebo její poměrné části i tehdy, kdy dílo ještě vykazuje vady a nedodělky nebránící běžnému užívání. Pokud ve smlouvě tato klausule obsažena není, vznikne právo na úhradu ceny díla zhotoviteli až úplným odstraněním vad a nedodělků, a to i tehdy, pokud objednatel dílo převezme. Vznik práva na úhradu ceny díla totiž není na převzetí předmětu díla vázán, ale je vázán na dokončení díla. Strany se samozřejmě mohou dohodnout odchylně.

Cena dle rozpočtu

Cena díla může být taktéž určena podle rozpočtu. To je praktické zejména u složitějších děl – například staveb nebo dodávek složitých technologických celků. Pokud je rozpočet pouze součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen do uzavření smlouvy a zároveň není ve smlouvě uvedeno, že se nezaručuje úplnost rozpočtu, nemá rozpočet na cenu uvedenou ve smlouvě vliv. Pokud by i následně došlo k navýšení či snížení nákladů zhotovitele spojených s prováděním díla o některé předem zhotovitelem nepředpokládané náklady, které do rozpočtu neuvedl, nemůže zhotovitel požadovat navýšení ceny díla.

Společnost ABC s.r.o. si objednala u firmy Vestav s.r.o. rekonstrukci šaten pro své zaměstnance. Společnost Vestav s.r.o. dala společnosti ABC s.r.o. nabídku, ve které formou rozpočtu vyčíslila jednotlivé potřebné práce a potřebný materiál. Společnosti spolu uzavřely smlouvu, ke které sice přiložily rozpočet, dle kterého je rekonstrukce prováděna, ale zároveň se dohodly na celkové konečné ceně díla 300.000,- Kč za celkovou rekonstrukci. Ve smlouvě neuvedly, že by přiložený rozpočet byl nezávazný, ani neuvedly jiné mechanismy úpravy ceny díla. Po zahájení prací ale zhotovitel zjistil, že rozpočet, se kterým původně počítal, je nedostatečný a bude muset provést k řádnému zhotovení díla některé další práce a dodat více materiálu.

Vysvětlení k příkladu:

Pokud se zhotovitel nedohodne s objednatelem na dodatečné úpravě ceny díla, bude muset rekonstrukci dokončit za původně dohodnutou cenu 300.000,- Kč a provést tak práce, které nebyly v rozpočtu uvedeny, na svůj náklad. Ze smlouvy mu rozhodně nevyplývá právo na jakékoliv zvýšení ceny díla.

Neúplný rozpočet

Pokud je však ve smlouvě uvedeno, že u rozpočtu není zaručena jeho úplnost, může se zhotovitel domáhat přiměřeného zvýšení ceny, pokud se:

  1. objeví při provádění díla potřeba činností, které nejsou v rozpočtu uvedeny, a zároveň

  2. tyto činnosti nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy.

Společnost ABC s.r.o. si objednala u společnosti Střechy s.r.o. kompletní výměnu střešní krytiny na svém výrobním areálu. Cena díla byla mezi smluvními stranami určena dle rozpočtu, který smluvní strany považovaly za nezávazný. V rámci prací společnost Střechy s.r.o. zjistila, že zapomněla do rozpočtu zahrnout hodnotu paropropustné fólie, která je k provedení díla nezbytná. Zároveň společnost zjistila, že je nezbytně nutné vyměnit některé vazníky, neboť pod původní střešní krytinu zatékalo a tyto vazníky byly napadeny dřevokaznou houbou. S tím společnost při vypracovávání rozpočtu nepočítala, neboť jí objednatel sdělil, že si vazníky nechal kontrolovat a že jsou v pořádku, což bylo také ve smlouvě uvedeno.

Vysvětlení k příkladu:

Společnost Střechy s.r.o. bude mít právo žádat navýšení ceny rozpočtu pouze o práce spojené s výměnou vazníků a o materiál nových vazníků. Tuto vadu původní střechy zhotovitel mohl pouze stěží předpokládat. Naopak u paropropustné fólie právo na zvýšení ceny díla nevzniká, neboť tento náklad byl od počátku předvídatelný.

Nezávazný rozpočet

Další kategorií rozpočtu je rozpočet nezávazný. Pokud byla cena díla určena na základě rozpočtu, který dle smlouvy strany považovaly za nezávazný, má zhotovitel právo se domáhat u objednatele zvýšení ceny o částku, o niž nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem, náklady zahrnuté do rozpočtu. Určení ceny dle nezávazného rozpočtu se ve smlouvách využívá velice zřídka – jeho prostřednictvím se dají do ceny díla promítnout případné inflační vlivy. Většinou je však tato problematika řešena pomocí inflačních doložek nebo se s inflací nepočítá a v takovém případě jde případné zvýšení cen materiálů k tíži zhotovitele.

Určení zvýšení ceny soudem

Pokud by se zvýšením ceny díla jak u nezávazného, tak i neúplného rozpočtu objednatel nesouhlasil, určí výši zvýšení soud na návrh zhotovitele. Pokud zhotovitel požaduje zvýšení ceny určené dle rozpočtu o více než 10 %, vzniká objednateli právo bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy o dílo. V tomto případě uhradí objednatel zhotoviteli část ceny díla, která odpovídá rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.

Nárok zhotovitele na případné zvýšení ceny dle rozpočtu zaniká, pokud zhotovitel neoznámí objednateli nutnost překročení rozpočtované ceny díla a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázalo nevyhnutelné překročení ceny, jež byla určena na základě rozpočtu.

Z výše uvedeného vyplývá, že ani určení ceny díla dle rozpočtu nemusí být pro zhotovitele složitějších děl ideální. S ohledem na skutečnost, že ve smlouvě nemusí být určena konkrétní cena díla, ale může být určen způsob určení ceny díla, je pro zhotovitele nejlepší vázat určení konečné ceny díla na skutečně vynaložené náklady. Pak bude konečná cena díla určena až na konci a bude právě závislá na skutečně vynaložených nákladech. Otázkou je, zda na takový způsob stanovení ceny díla přistoupí objednatel.

Pro ochranu práv zhotovitele při opravách lze také postupovat například tak, že je ve smlouvě o dílo přesně vymezen rozsah vad, které mají být zhotovitelem odstraněny, a je dále sjednáno, že v případě, že by se po zahájení opravy objevila nutnost odstranění dalších vad, bude o cenu těchto dodatečně zjištěných oprav zvýšena cena díla. V takovém případě ale musí být uveden způsob výpočtu takového zvýšení ceny díla.

Omezení nebo rozšíření rozsahu díla

Pokud se strany po uzavření smlouvy dohodnou na omezení rozsahu díla a nesjednají-li jeho důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit jen cenu díla, která bude přiměřeně snížená; dohodnou-li se tímto způsobem na rozšíření díla, je objednatel povinen zaplatit cenu přiměřeně zvýšenou.

Změna díla

Dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla.

Pozor ovšem na případy, kdy je mezi smluvními stranami uzavírána smlouva písemně a je v ní uvedeno, že smlouvu lze měnit pouze na základě písemných dodatků ve smyslu § 272 odst. 2 ObchZ. V takovém případě nelze ústní formou měnit předmět díla a nelze požadovat navýšení nebo snížení ceny díla z takto provedených více- či méněprací, a to ani z titulu bezdůvodného obohacení. Tato praxe je poměrně častá – smluvní strany spolu uzavřou smlouvu o dílo, ve které uvedou výše uvedenou doložku o změně textu smlouvy o dílo pouze písemnými dodatky. Zároveň se pak ústně dohodnou na změně předmětu plnění. Takováto dohoda je však neplatná a zhotoviteli z ní rozhodně nemůže vzniknout právo na úhradu víceprací.

Doba plnění

Doba plnění netvoří obligatorní náležitost smlouvy o dílo. Přesto lze však pouze doporučit, aby byla doba plnění ve smlouvě vždy sjednána, neboť se od této lhůty odvíjí řada práv a povinností obou smluvních stran (např. právo na náhradu škody vzniklé prodlením s dodávkou zboží, právo na úhradu ceny díla apod.). Doba plnění může být určena mnoha způsoby, a to například konkrétním datem nebo určitou událostí (např. do 1 roku od předání určitého materiálu).

Pokud však smluvní strany dobu plnění ve smlouvě nedohodnou, pak platí, že zhotovitel je povinen provést dílo v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Pokud si smluvní strany dobu plnění sjednají, je zhotovitel oprávněn provést dílo ještě před sjednanou dobou, pokud z povahy díla nebo ze smlouvy nevyplývá něco jiného.

Společnost H s.r.o. si objednala u obkladače pana Vojtíška položení zámkové dlažby. Před položením dlažby chtěla ještě provést odvodnění okolního pozemku, ale panu Vojtíškovi zapomněla tuto skutečnost říci. Smluvní strany se dohodly na tom, že dlažba bude položena nejdéle do 1 měsíce od podpisu smlouvy o dílo. Pan Vojtíšek totiž společnosti H s.r.o. sdělil, že nemůže dříve na stavbu nastoupit, neboť má rozpracované jiné zakázky. Panu Vojtíškovi však zakázky odpadly a začal na zámkové dlažbě pro společnost H s.r.o. pracovat dříve, než původně předpokládal. Ke svému nemilému překvapení jednatel společnosti asi za týden zjistil, že dlažba je položena, a to brání účinnému odvodnění okolních pozemků. Odvodnění pak bylo možné pouze dražší technologií.

Vysvětlení k příkladu:

Společnost H s.r.o. panu Vojtíškovi nesdělila, že chce okolní pozemky odvodnit, a potřeba odvodnění nevyplývala ani z charakteru prováděného díla.…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
      Nahrávám...