NahoruRozklad jako řádný opravný prostředek
Rozklad společně s odvoláním tvoří kategorii tzv. řádných
opravných prostředků, kterými se napadá rozhodnutí, které dosud není v
právní moci. S odvoláním má celou řadu společných znaků a vlastností,
nicméně v některých ohledech se od něj odlišuje. V opačném případě by byla
existence dvou totožných opravných prostředků jen těžko obhajitelná.
NahoruKdy se podává rozklad
Rozklad je řádným opravným prostředkem a podává se proti
rozhodnutí přesně vyjmenovaných správních orgánů. Těmi jsou: ústřední správní
úřad, ministr, státní tajemník ministerstva nebo vedoucí jiného ústředního
správního úřadu, pokud vydali rozhodnutí v prvním stupni.
Ústředními správními úřady jsou jen ty ústřední orgány státní
správy České republiky, které jsou buď zákonem ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, nebo
zvláštním zákonem jako ústřední správní úřad nebo ústřední orgán státní správy
výslovně označeny.
Specifické postavení správních orgánů prvního
stupně
Shora uvedené správní orgány mají v soustavě veřejné správy
specifické postavení, neboť již nemají nadřízený (odvolací) správní
orgán, který by rozhodoval o odvolání proti jejich rozhodnutí. Takovým orgánem
není ani vláda. Proto se u rozkladu nesetkáme s devolutivním účinkem.
Ale protože právní úprava počítá s rozhodováním i těchto orgánů a i jejich
rozhodnutí je žádoucí podrobit přezkumu, byl do právního řádu zaveden
specifický opravný prostředek směřující proti rozhodnutím ústředních orgánů
státní správy.
NahoruRozhodování o rozkladu a rozkladová komise
O rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního
správního úřadu. Jedná se tak o rozhodnutí těchto osob, nikoliv orgánů
samotných, v jejichž stojí čele. Rozhodnutí ministerstva vydané v prvním stupni
tak přezkoumává v rámci řízení o rozkladu ministr.
Nerozhodne-li o podaném rozkladu proti rozhodnutí
ministerstva ministr, ale ministerstvo (vrchní ředitel), jde o nedostatek
příslušnosti funkční, nikoli věcné. Taková vada působí nezákonnost rozhodnutí,
nepůsobí však nulitu aktu.
Námitka podjatosti ministra jako vedoucího ústředního orgánu
státní správy nepřichází v úvahu, neboť ministr není pracovníkem ministerstva a
jeho postavení v řízení o rozkladu je výlučné a nezastupitelné.
Návrh na rozhodnutí předkládá ministrovi nebo vedoucímu jiného
ústředního správního úřadu rozkladová komise. Rozkladová komise má mít
podle zákona nejméně 5 členů. Jejího předsedu a ostatní členy jmenuje
ministr nebo vedoucí…
