dnes je 12.12.2024

Input:

Rozhodčí smlouva

24.4.2007, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.7
Rozhodčí smlouva

Vymezení

Jedním ze zvláštních smluvních typů, který není vymezen ani občanským, ani obchodním zákoníkem, je tzv. rozhodčí smlouva. Základním předmětem rozhodčí smlouvy je vyjádření vůle smluvních stran podřídit svůj spor rozhodčímu řízení. Tato vůle musí být v rozhodčí smlouvě vyjádřena zcela jednoznačně. Podřízením sporu rozhodování rozhodců strany rozhodčí smlouvy současně vyjímají jejich spor z pravomoci obecných soudů, tato skutečnost však vyplývá z institutu rozhodčího řízení a v rozhodčí smlouvě proto výslovně být vyjádřena nemusí.

Právní úprava rozhodčích smluv je, stejně jako rozhodčí řízení jako celek, obsažena v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Ten vymezuje především tzv. arbitrovatelnost (arbitrabilitu) sporů, tedy to, jaké konkrétní spory a za jakých dalších podmínek mohou být rozhodovány v rozhodčím řízení namísto řízení soudního.

Arbitrovatelnost sporů

Základním předpokladem pro to, aby mohl být spor mezi stranami projednán a rozhodnut rozhodci, je tzv. arbitrovatelnost sporu. Zákon o rozhodčím řízení rozlišuje několik podmínek, resp. předpokladů arbitrovatelnosti, mezi nimi zejména:

  • jde o majetkový spor mezi stranami, tedy o spor, který má majetkový dopad (to však neznamená, že by předmět řízení musel být vyjádřen finanční částkou)

  • nejde o spor vzniklý v souvislosti s výkonem rozhodnutí či spor vyvolaný prováděním konkurzu nebo vyrovnání

  • jde o spor, k jehož projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu

  • jde o spor, o jehož předmětu mohou strany uzavřít smír.

Výše uvedené podmínky jsou základními podmínkami arbitrovatelnosti sporu. Není-li kterákoliv z nich dána, rozhodčí smlouvu platně uzavřít nelze.

Rozdělení rozhodčích smluv

Rozhodčí smlouvy lze dělit podle mnoha kritérií, z nichž za nejpodstatnější dělení lze považovat následující:

  1. dělení podle toho, zda smlouva zakládá pravomoc k řízení před stálým rozhodčím soudem či k řízení ad hoc

  2. dělení podle situace, ve které je rozhodčí smlouva uzavírána.

Rozdělení smluv podle toho, kdo bude spor rozhodovat

Základní dělení rozhodčích smluv, které má podstatný dopad na požadavky na jejich obsah, je rozdělení na smlouvy zakládající pravomoc stálého rozhodčího soudu a smlouvy zakládající pravomoc rozhodců v řízení ad hoc. Velmi stručně lze rozdíl mezi oběma typy řízení vymezit tak, že zatímco stálé rozhodčí soudy obvykle

Nahrávám...
Nahrávám...