dnes je 24.10.2024

Input:

Řízení o zrušení rozhodčího nálezu

11.8.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.7.2
Řízení o zrušení rozhodčího nálezu

Rozhodčí řízení obvykle končí rozhodčím nálezem, kterým rozhodce či rozhodčí soud rozhoduje o podané žalobě. Doručením tohoto rozhodčího nálezu nabývá nález právní moci a je vykonatelný, je tedy způsobilým podkladem pro zahájení soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.

Přestože je jednou ze základních charakteristik rozhodčího řízení to, že se strany, jež se mu podvolily, dobrovolně vzdaly možnosti projednání jejich věci před obecnými soudy, neplatí to zcela bez výjimek. I strany, jejichž spor byl rozhodnut v řízení před rozhodci, totiž mají po skončení takového řízení právo na to, aby obecné soudy určitým specifickým způsobem přezkoumaly rozhodčí nález a řízení mu předcházející. Toto soudní řízení se zahajuje žalobou na zrušení rozhodčího nálezu.

Řízení o žalobě (návrhu) na zrušení rozhodčího nálezu nepředstavuje odvolací řízení ve vztahu k rozhodčímu řízení, nejde ani o jiný druh standardních opravných prostředků. Pokud je tato žaloba podána, obecné soudy v řízení jí zahájeném zkoumají rozhodčí nález a řízení mu předcházející výlučně z hledisek uvedených v ZRŘ. Jak přitom vyplývá z následujícího textu, důvody pro napadení rozhodčího nálezu žalobou na jeho zrušení jsou poměrně omezené.

Osoby oprávněné k podání žaloby

Žalobu na zrušení rozhodčího nálezu je oprávněna podat kterákoliv ze stran rozhodčího řízení, v němž byl vydán rozhodčí nález, jehož zrušení je soudu navrženo. Z logiky věci vyplývá, že tuto žalobu bude podávat ta ze stran rozhodčího řízení, které nebylo rozhodčím nálezem vyhověno. Osoba, která podá žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, bude v soudním řízení vystupovat jako žalobce (bez ohledu na její procesní postavení v rozhodčím řízení), stranou žalovanou v řízení před obecným soudem bude druhá strana rozhodčího řízení. Proti rozhodcům ani proti rozhodčímu soudu, jehož jménem byl napadený rozhodčí nález vydán, žaloba nesměřuje a tyto osoby ani nejsou stranou řízení před obecným soudem.

Lhůta k podání žaloby a příslušný soud

Žalobu na zrušení rozhodčího nálezu je třeba podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy byl rozhodčí nález doručen straně, která soudu navrhuje jeho zrušení.

Příslušnost obecného soudu k řízení vychází z toho, kde bylo vedeno původní rozhodčí řízení.

Pokud byl napadený rozhodčí nález vydán a rozhodčí řízení vedeno například v Praze 2, bude příslušným k řízení o zrušení rozhodčího nálezu buď Obvodní soud pro Prahu 2 (pokud jde o spor, který by byl – kdyby bylo ve věci samé místo rozhodčího řízení vedeno standardní soudní řízení – veden v prvním stupni okresními soudy) nebo Městský soud v Praze (ve věcech, v nichž by byly v prvním stupni příslušné krajské soudy).

Důvody pro podání žaloby

Jak bylo výše uvedeno, soudní přezkum rozhodčích nálezů nepředstavuje standardní soudní řízení, při kterém by byla věc v plném rozsahu znovu posuzována obecným soudem. Naopak, předmět soudního řízení je striktně omezen ustanoveními ZRŘ, dle kterých lze žalobu na zrušení rozhodčího nálezu podat pouze pro některý z následujících důvodů:

  1. rozhodčí nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu

O tento důvod pro podání žaloby půjde především tehdy, pokud předmět původního rozhodčího řízení nebyl tzv. arbitrovatelný, tedy nešlo o věc, která by vůbec mohla být předmětem rozhodčího řízení. Nejtypičtěji jde o spory, o nichž strany nemohou uzavřít soudní smír.

  1. b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná nebo byla zrušena anebo se na dohodnutou věc nevztahuje

Tento zrušovací důvod lze použít zejména tehdy, pokud například mezi stranami vůbec nebyla platně uzavřena rozhodčí smlouva, například pro nedodržení předepsané písemné formy, pro nedostatečný projev vůle některé ze stran (například jménem právnické osoby jednal někdo, kdo k samostatnému jednání nebyl oprávněn) a podobně. Stejně tak připadá tento žalobní (a zrušovací) důvod v úvahu tehdy, pokud mezi stranami pro jejich určitý závazkový vztah byla uzavřena rozhodčí smlouva, předmět sporu projednaný v rozhodčím řízení však nevychází z takového závazkového vztahu.

Specifikum tohoto žalobního důvodu spočívá v tom, že jej není oprávněna použít ta ze stran, která takový nedostatek nevytkla, ač mohla, ve vlastním rozhodčím řízení nejpozději při svém prvním úkonu ve věci. Pokud tak například žalovaná strana ve své žalobní odpovědi podané v rozhodčím řízení nenamítla, že s žalující stranou neuzavřela rozhodčí smlouvu a že tedy spor nelze před rozhodci projednat, nemůže takový důvod uplatnit jako zrušovací důvod až v řízení před obecným soudem a nemůže z tohoto důvodu navrhnout zrušení rozhodčího nálezu.

  1. c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem

V tomto případě půjde nejčastěji o situaci, kdy spor rozhodoval rozhodce, který byl do své funkce ustanoven v rozporu s rozhodčí doložkou (smlouvou), tedy pokud například spor rozhodoval jediný rozhodce jmenovaný jednou ze

Nahrávám...
Nahrávám...