15.4.7.2
Řízení o zrušení rozhodčího nálezu
Rozhodčí řízení obvykle končí rozhodčím nálezem, kterým rozhodce či
rozhodčí soud rozhoduje o podané žalobě. Doručením tohoto rozhodčího nálezu
nabývá nález právní moci a je vykonatelný, je tedy způsobilým podkladem pro
zahájení soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.
Přestože je jednou ze základních charakteristik rozhodčího řízení
to, že se strany, jež se mu podvolily, dobrovolně vzdaly možnosti projednání
jejich věci před obecnými soudy, neplatí to zcela bez výjimek. I strany,
jejichž spor byl rozhodnut v řízení před rozhodci, totiž mají po skončení
takového řízení právo na to, aby obecné soudy určitým specifickým způsobem
přezkoumaly rozhodčí nález a řízení mu předcházející. Toto soudní řízení se
zahajuje žalobou na zrušení rozhodčího nálezu.
Řízení o žalobě (návrhu) na zrušení rozhodčího nálezu nepředstavuje
odvolací řízení ve vztahu k rozhodčímu řízení, nejde ani o jiný druh
standardních opravných prostředků. Pokud je tato žaloba podána, obecné soudy v
řízení jí zahájeném zkoumají rozhodčí nález a řízení mu předcházející výlučně z
hledisek uvedených v ZRŘ. Jak přitom vyplývá z následujícího textu, důvody pro
napadení rozhodčího nálezu žalobou na jeho zrušení jsou poměrně omezené.
NahoruOsoby oprávněné k podání žaloby
Žalobu na zrušení rozhodčího nálezu je oprávněna podat kterákoliv ze
stran rozhodčího řízení, v němž byl vydán rozhodčí nález, jehož zrušení je
soudu navrženo. Z logiky věci vyplývá, že tuto žalobu bude podávat ta ze stran
rozhodčího řízení, které nebylo rozhodčím nálezem vyhověno. Osoba, která podá
žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, bude v soudním řízení vystupovat jako
žalobce (bez ohledu na její procesní postavení v rozhodčím řízení), stranou
žalovanou v řízení před obecným soudem bude druhá strana rozhodčího řízení.
Proti rozhodcům ani proti rozhodčímu soudu, jehož jménem byl napadený rozhodčí
nález vydán, žaloba nesměřuje a tyto osoby ani nejsou stranou řízení před
obecným soudem.
NahoruLhůta k podání žaloby a příslušný soud
Žalobu na zrušení rozhodčího nálezu je třeba podat nejpozději do
tří měsíců ode dne, kdy byl rozhodčí nález doručen straně, která soudu navrhuje
jeho zrušení.
Příslušnost obecného soudu k řízení vychází z toho, kde bylo vedeno
původní rozhodčí řízení.
Pokud byl napadený rozhodčí nález vydán a rozhodčí řízení vedeno
například v Praze 2, bude příslušným k řízení o zrušení rozhodčího nálezu buď
Obvodní soud pro Prahu 2 (pokud jde o spor, který by byl – kdyby bylo ve věci
samé místo rozhodčího řízení vedeno standardní soudní řízení – veden v prvním
stupni okresními soudy) nebo Městský soud v Praze (ve věcech, v nichž by byly v
prvním stupni příslušné krajské soudy).
NahoruDůvody pro podání žaloby
Jak bylo výše uvedeno, soudní přezkum rozhodčích nálezů
nepředstavuje standardní soudní řízení, při kterém by byla věc v plném rozsahu
znovu posuzována obecným soudem. Naopak, předmět soudního řízení je striktně
omezen ustanoveními ZRŘ, dle kterých lze žalobu na zrušení rozhodčího nálezu
podat pouze pro některý z následujících důvodů:
-
rozhodčí nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít
platnou rozhodčí smlouvu
O tento důvod pro podání žaloby půjde především tehdy, pokud předmět
původního rozhodčího řízení nebyl tzv. arbitrovatelný, tedy nešlo o věc, která
by vůbec mohla být předmětem rozhodčího řízení. Nejtypičtěji jde o spory, o
nichž strany nemohou uzavřít soudní smír.
- b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná nebo byla
zrušena anebo se na dohodnutou věc nevztahuje
Tento zrušovací důvod lze použít zejména tehdy, pokud například mezi
stranami vůbec nebyla platně uzavřena rozhodčí smlouva, například pro
nedodržení předepsané písemné formy, pro nedostatečný projev vůle některé ze
stran (například jménem právnické osoby jednal někdo, kdo k samostatnému
jednání nebyl oprávněn) a podobně. Stejně tak připadá tento žalobní (a
zrušovací) důvod v úvahu tehdy, pokud mezi stranami pro jejich určitý závazkový
vztah byla uzavřena rozhodčí smlouva, předmět sporu projednaný v rozhodčím
řízení však nevychází z takového závazkového vztahu.
Specifikum tohoto žalobního důvodu spočívá v tom, že jej není
oprávněna použít ta ze stran, která takový nedostatek nevytkla, ač mohla, ve
vlastním rozhodčím řízení nejpozději při svém prvním úkonu ve věci. Pokud tak
například žalovaná strana ve své žalobní odpovědi podané v rozhodčím řízení
nenamítla, že s žalující stranou neuzavřela rozhodčí smlouvu a že tedy spor
nelze před rozhodci projednat, nemůže takový důvod uplatnit jako zrušovací
důvod až v řízení před obecným soudem a nemůže z tohoto důvodu navrhnout
zrušení rozhodčího nálezu.
- c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle
rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být
rozhodcem
V tomto případě půjde nejčastěji o situaci, kdy spor rozhodoval
rozhodce, který byl do své funkce ustanoven v rozporu s rozhodčí doložkou
(smlouvou), tedy pokud například spor rozhodoval jediný rozhodce jmenovaný
jednou ze…