Provozování živnosti

15.7.7.4

Provozování živnosti

 NahoruŽivnostenské oprávnění

Živnostenské oprávnění je subjektivním právem podnikatele provozovat určitou živnost podle zásad stanovených ŽZ. Může vzniknout za podmínek určených zákonem a nemůže být převedeno ani smluvně na jiný subjekt, mimo případů taxativně uvedených v ŽZ, kdy se jedná o pokračování v živnosti podle ustanovení § 13 a § 14 ŽZ. Může být omezeno jenom zákonem. U některých subjektů zvláštní zákony omezují jejich podnikatelskou činnost v rámci jejich právního postavení (viz předchozí kapitola).

 NahoruVznik práva provozovat živnost

Vznik práva provozovat živnost se liší podle toho, o jakou živnost se jedná a kdo je subjektem živnostenského podnikání.

Subjektům, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku a nejsou v něm ještě zapsány, vzniká živnostenské oprávnění bez ohledu na druh živnosti, dnem zápisu do tohoto rejstříku. Dnem vzniku živnostenského oprávnění je v tomto případě den, k němuž byl proveden zápis do obchodního rejstříku a měl by být uveden ve výpisu ze živnostenského rejstříku. Teprve tímto dnem vzniká uvedeným osobám právo provozovat živnost.

U živností ohlašovacích vzniká živnostenské oprávnění ze zákona dnem ohlášení živnosti (pokud není uveden pozdější den) nebo pozdějším dnem, který je v ohlášení uveden jako den vzniku živnostenského oprávnění. Za předpokladu, že ohlašovatel splňuje všechny podmínky provozování živnosti a živnost řádně ohlásí bez závad živnostenskému úřadu nebo závady budou ve stanovené lhůtě odstraněny.

U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci (pokud není stanoven pozdější den).

Z uvedeného vyplývá, že pokud osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku, ohlásí živnost nebo podají žádost o koncesi po svém zápisu do obchodního rejstříku, živnostenské oprávnění jim vzniká ohlášením živnosti nebo dnem právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

Zvláštní právní úprava byla zavedena pro fyzické osoby, z členských států EU a EHP a osoby, které jsou občany Švýcarské konfederace. Jmenované osoby nemusí byt zapsány v obchodním rejstříku. Těmto osobám bude vznikat živnostenské oprávnění dnem ohlášení nebo dnem pozdějším, anebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

Základní podmínkou vzniku živnostenského oprávnění pro některé zahraniční fyzické osoby, které chtějí podnikat na území České republiky, je povinnost prokázat, že jim byl povolen pobyt na našem území. Tato povinnost se nevztahuje na občany členských států EU a EHP a občany Švýcarské konfederace a na všechny fyzické zahraniční osoby, které na území České republiky zřizují organizační složku svého podniku.

Zahraničním osobám, které jsou již v obchodním rejstříku zapsány, vzniká živnostenské oprávnění ohlášením nebo právní mocí rozhodnutí o udělení koncese. Vznik živnostenského oprávnění u zahraničních osob se již neváže na zápis do obchodního rejstříku u každé další živnosti.

 NahoruPřekážky provozování živnosti

Existuje několik překážek provozování živnostenského podnikání, které mohou nastat před vznikem živnostenského oprávnění nebo během provozování živnosti. První překážka spočívá v prohlášení konkurzu soudem ve smyslu insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení. Zamítne-li insolvenční soud návrh na konkurz proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, je překážka provozování živnosti stanovena na dobu tří let. Doba tří let se počítá od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu. Byl-li zrušen konkurz proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující k uspokojení věřitelů, běží tříletá lhůta od právní moci tohoto rozhodnutí. Za podmínek stanovených v zákoně může podnikatel požádat o prominutí výše uvedené překážky provozování živnosti.

Podnikatel již nemusí tuto překážku uvádět v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi. Živnostenský úřad tuto skutečnost zjistí prostřednictvím soudu, který má vůči živnostenskému úřadu informační povinnost. Živnostenský úřad je pak povinen k této skutečnosti přihlédnout a zjistit přesně a úplně skutečný stav věci.

V průběhu insolvenčního řízení může podnikatel ohlásit živnost nebo požádat o koncesi nebo činit jiné úkony v souvislosti se změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění pouze s písemným souhlasem insolvenčního správce. Bude-li v insolvenčním řízení nařízeno předběžné opatření, kterým se omezuje podnikatel v nakládání s majetkem, může podnikatel činit úkony související se vznikem, změnou nebo zánikem živnostenského oprávnění pouze s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce.

Další překážkou provozování živnosti je také zákaz činnosti vyslovený v trestním nebo správním řízení, a to po dobu, kdy tento zákaz trvá. Tuto veřejnoprávní překážku živnostenský úřad prominout nemůže.

Zákaz se vztahuje na obor, pro který byl zákaz vysloven, nebo na obor příbuzný. Podnikatel může pokračovat v podnikání v oborech, které s vysloveným zákazem nesouvisejí.

Poslední překážka provozování živnosti, která byla zařazena do tohoto ustanovení, je překážka, která vznikne tím, že živnostenský úřad zruší podnikateli živnostenské oprávnění. Důvodem je to, že podnikatel závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Podnikatel může ohlásit živnost nebo požádat o koncesi v oboru nebo příbuzném oboru až po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo živnostenské oprávnění zrušeno. Požádat o koncesi v jiném oboru může podnikatel po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

 NahoruPokračování v provozování živnosti

Živnostenské oprávnění, jak již bylo uvedeno, je zásadně vázáno na osobu podnikatele. Při úmrtí fyzické osoby nebo dojde-li k zániku právnické osoby, zaniká živnostenské oprávnění těchto subjektů ze zákona. Zákon ovšem určuje podmínky pokračování v provozování živnosti při úmrtí fyzické osoby – podnikatele nebo při zániku právnické osoby a umožňuje tak kontinuitu podnikání bez přerušení vymezenému okruhu osob.

Okruh osob, které mohou v živnosti pokračovat po smrti podnikatele, je dán taxativně zákonem. Jedná se o: a) správce dědictví, b) dědice ze zákona, c) dědice ze závěti, d) pozůstalého manžela nebo partnera. Uvedené osoby mají možnost podnikat na základě živnostenského oprávnění zemřelého po dobu dědického řízení. Tuto skutečnost musí ovšem uvedené osoby oznámit živnostenskému úřadu v zákonné lhůtě.

Ve výše uvedených případech podnikají uvedené osoby na základě původních živnostenských oprávnění zemřelé osoby. Pokud nesplňují podmínky § 6 a § 7 nebo u nich existuje překážka provozování živnosti podle § 8 nebo nemají pobyt na našem území (pokud jej tento zákon vyžaduje), musí ustanovit neprodleně osobu odpovědného zástupce.

Po skončení dědického řízení mohou, za podmínek v zákoně uvedených, pokračovat v živnosti ve smyslu § 13 odst. 4 osoby, jestliže nabyly majetkového práva na živnosti. Stejně jako v předchozím případě musí svůj úmysl pokračovat v živnosti sdělit živnostenskému úřadu. Současně musí živnostenskému úřadu jmenované osoby doložit doklady, že splňují podmínky provozování živnosti, jinak jsou opět povinny ustanovit osobu odpovědného zástupce.

Na základě jejich oznámení jim příslušný živnostenský úřad vydá prozatímní výpis ze živnostenského rejstříku na dobu maximálně šesti měsíců. Jestliže uvedené osoby nezískají během uvedené lhůty vlastní živnostenské oprávnění, nemohou živnost po uplynutí šesti měsíců nadále provozovat.

Jestliže v živnosti po smrti podnikatele nepokračuje žádná z uvedených osob, živnostenské oprávnění ze zákona zaniká.

Druhým případem pokračování v živnosti je situace při transformaci právnické osoby, které je ovšem časově omezeno na dobu nezbytně nutnou k získání vlastního živnostenského oprávnění. ŽZ umožňuje, aby při zániku společnosti nebo družstva nebo při převodu jmění společnosti na jednoho společníka podle § 69 a násl. ObchZ, nebo při rozdělení společnosti odštěpením, mohl právní nástupce pokračovat v provozování živnosti právního předchůdce.

Nový subjekt může pokračovat v provozování živnosti na základě podnikatelského oprávnění svého předchůdce nebo zaniklé společnosti, ale pouze po dobu nezbytně nutnou k získání vlastního živnostenského oprávnění za předpokladu, že splňuje všeobecné i zvláštní podmínky provozovaní živnosti.

Nejsou-li podmínky splněny, pokračování v živnosti nenastane a původní živnostenské oprávnění zanikne.

 NahoruVšeobecné podmínky podnikání

Základním předpokladem pro vznik živnostenského oprávnění k provozování živnosti je splnění veřejnoprávních podmínek, stanovených ŽZ, které zákon označuje jako "podmínky provozování živnosti“. Splnění uvedených podmínek se posuzuje ve vztahu k určité fyzické osobě. V případě živnostenského podnikání prostřednictvím odpovědného zástupce pak i k osobám, které byly ustanoveny do funkce odpovědného zástupce.

ŽZ rozlišuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti (popř. podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, týkající se koncesovaných živností). Všeobecné podmínky musí být splněny u všech živností, zvláštní podmínky u některých jednotlivých živností.

Podmínky uvedené pod bodem a) až c) musí podnikatel splnit vždy, jejich nesplnění nelze nahradit ustanovením odpovědného zástupce jako u zvláštních podmínek provozování živnosti (mimo případ, kdy živnost je provozována ve smyslu § 12 ŽZ).

 NahoruBezúhonnost

Bezúhonnost je v zákoně vymezena negativně a prokazuje se výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než tři měsíce. U české fyzické osoby a fyzické osoby, jejímž posledním místem pobytu byla Česká republika, si vyžádá živnostenský úřad výpis z Rejstříku trestů elektronicky od správce Rejstříku trestů.

Zahraniční fyzická osoba prokazuje bezúhonnost způsoby v zákoně uvedenými. Jedná se o obdobné doklady, které vydal stát, jehož je fyzická osoba občanem, popř. ze států posledního pobytu. V případě, že by stát takové doklady nevydával, prokazuje uvedená osoba bezúhonnost čestným prohlášením o bezúhonnosti, které učinila před notářem nebo orgánem státu, jehož je občanem, nebo před orgánem státu nebo notářem místa posledního pobytu.

Příslušníci členských států Evropské unie prokazují bezúhonnost dokladem vydaným členským státem EU, jehož je fyzická osoba státním příslušníkem, nebo vydaným státem, na jehož území se tato osoba v poslední době zdržovala. Uvedený doklad může být nahrazen čestným prohlášením (viz výše) nebo dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. Tato právní úprava se vztahuje i na občany smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a na občany Švýcarské konfederace.

U právnické osoby musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce. Stejně tak pokud podnikatel – fyzická osoba odpovědného zástupce ustanoví, musí prokázat tyto skutečnosti.

Zahraniční právnická osoba prokazuje splnění všeobecných podmínek prostřednictvím vedoucího organizační složky podniku, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce a je do této funkce ustanoven, eventuálně prostřednictvím jiné osoby ustanovené do funkce odpovědného zástupce.

Zahraniční fyzická osoba prokazuje všeobecné podmínky provozování živnosti sama. Zahraniční fyzická osoba, která nemá v zahraničí podnik, a tudíž si na našem území nezřizuje organizační složku podniku a má zájem získat zde živnostenské oprávnění, musí ještě splnit další podmínku pro vznik živnostenského oprávnění a tou je povolení k pobytu na území ČR. Doklad prokazující povolení k pobytu se již přikládá k ohlášení živnosti nebo k žádosti o koncesi.

 NahoruZvláštní podmínky podnikání

Zvláštní podmínky provozování živnosti chápe ŽZ jako splnění odborné způsobilosti u některých živností, kterou musí při vstupu do podnikání prokázat podnikatel. Pokud tuto způsobilost nemá, je podnikatel povinen ustanovit osobu odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím odbornou způsobilost tak splní.

Základním předpokladem pro provozování řemeslných, vázaných a koncesovaných živností je splnění předepsané odborné způsobilosti, stanovené pro živnosti řemeslné v § 21 a 22 ŽZ, pro živnosti vázané a koncesované pak příslušnými přílohami zákona nebo zvláštními zákony (viz předchozí kapitoly).

U živností ohlašovacích vázaných a živností koncesovaných ŽZ buď přímo předepisuje zvláštní podmínky nebo výslovně odkazuje na příslušná ustanovení zvláštních právních předpisů, která obsahují speciální požadavky. Stanovení těchto podmínek se posuzuje diferencovaně a jejich obsah je kombinací požadavků obsažených jednak ustanovením konkrétního zákona a dále požadavků vymezených v jednotlivých přílohách k ŽZ.

U živností ohlašovacích vázaných jsou zvláštní podmínky provozování živnosti stanoveny jednak zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 2 ŽZ, která obsahuje jejich doslovný výčet, nebo jsou stanoveny přímo touto přílohou, a to jmenovitě přímo u jednotlivých živností. Tyto podmínky jsou stanoveny odlišně a zpravidla předpokládají zvláštní oprávnění či osvědčení, popř. středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, v některých případech i příslušnou délku praxe.

ŽZ obsahuje přílohu č. 5, kterou se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou touto přílohou. Bude-li se jednat o živnosti uvedené v této příloze, musí podnikatel vést evidenci o osobách, které splňují podmínky odborné způsobilosti, a uchovávat kopie dokladů minimálně tři roky ode dne výkonu prací těmito osobami.

U živností koncesovaných jsou zvláštní podmínky také předepsány zvláštními zákony, uvedenými v příloze č. 3 k ŽZ, která obsahuje jejich výčet, nebo jsou obsaženy v uvedené příloze. Živnostenský zákon zde také vyžaduje nejrůznější kvalifikační předpoklady, zpravidla v kombinaci s příslušnou praxí.

Zvláštní podmínky provozování živnosti u právnické osoby musí splňovat fyzická osoba, která je v postavení statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu a je ustanovena do funkce odpovědného zástupce, nebo osoba jiná ustanovená jako odpovědný zástupce. U zahraniční osoby právnické, která na našem území má zřízenu organizační složku podniku, je to vedoucí této organizační složky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce, popř. jiný ustanovený odpovědný zástupce.

Osoba ustanovená do funkce odpovědného zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti.

 NahoruOdpovědný zástupce

Podnikatel může provozovat živnost buď osobně, nebo prostřednictvím odpovědného zástupce, i když splňuje podmínky provozování živnosti sám. V tomto případě hovoříme o tzv. fakultativním ustanovení odpovědného zástupce. V některých případech ovšem podnikatel musí osobu odpovědného zástupce ustanovit obligatorně.

Odpovědný zástupce je fyzická osoba, jejímž prostřednictvím může podnikatel provozovat jakoukoliv živnost. Každý podnikatel může ustanovit osobu odpovědného zástupce podle svých požadavků a možností, musí však být ustanoven v souladu se ŽZ. Zcela na vlastním uvážení podnikatele je i to, zda podnikatel ustanoví během provozování živnosti jiného odpovědného zástupce, nebo zda bude nadále živnost provozovat osobně, pokud splňuje dané podmínky.

Odpovědným zástupcem je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která plně odpovídá podnikateli za provoz živnosti a za dodržování všech živnostenskoprávních předpisů a musí se zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu. Potřebný rozsah účasti je povinen zajistit podnikatel a tento rozsah účasti se bude posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu až ve stadiu případné kontrolní činnosti ze strany živnostenských úřadů.

Vztah mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem musí být právně upraven. Práva a povinnosti odpovědného zástupce se stanoví např. pracovní smlouvou mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem podle zákoníku práce, dohodou o pracovní činnosti nebo jakoukoliv občanskoprávní nebo obchodní smlouvou.

Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. U všeobecných podmínek je to věk 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Funkci odpovědného zástupce může osoba vykonávat maximálně pro čtyři podnikatele.

Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru nemůže být osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 a 4 ŽZ. Jedná se o zrušení živnostenského oprávnění z důvodů závažného porušení ustanovení ŽZ, jiných právních předpisů nebo podmínek uvedených v rozhodnutí o udělení koncese. Osoba, které bylo takto zrušeno živnostenské oprávnění, nemůže funkci odpovědného zástupce vykonávat po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

Odpovědným zástupcem obecně nemůže být fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle § 8 ŽZ.

Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce se oznamuje živnostenskému úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy přestal funkci vykonávat. Ukončení své funkce může oznámit živnostenskému úřadu i sám odpovědný zástupce. Odpovědný zástupce musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce pak závisí na splnění skutečností uvedených v zákoně.

 NahoruProvozovny

Provozovna se podle živnostenského zákona vymezuje jako prostor, kde se živnost provozuje…