dnes je 27.7.2024

Input:

Příkazní smlouva

4.2.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.5.2.3
Příkazní smlouva

Mgr. Jana Rejtarová

Právní úpravu příkazní smlouvy a z ní vyplývajících práv a povinností nalezneme v ustanoveních § 724-741 a § 31-33b občanského zákoníku. Vedle obecných ustanovení o příkazní smlouvě obsahuje občanský zákoník ještě úpravu dvou jejích podtypů, a sice smlouvu o obstarání věci (§ 733-736) a smlouvu o obstarání prodeje věci (§ 737-741). Podobné smluvní typy upravuje i obchodní zákoník, a to mandátní smlouvu v § 566-576 a komisionářskou smlouvu v § 577-590 obchodního zákoníku, v obou případech však smluvní typy vykazují oproti příkazní smlouvě odlišnosti. Příkazní smlouva může s ohledem na osobu příkazníka přesahovat i do zvláštních zákonů, například do zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství, nebo zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, apod.

Definice a předmět příkazní smlouvy

Příkazní smlouva je smlouva, kterou se jedna smluvní strana (příkazník) zavazuje, že pro druhou smluvní stranu (příkazce) obstará nějakou věc nebo vykoná nějakou činnost, a to v jeho prospěch a na jeho riziko (např. rozesílání pošty, poskytování právních služeb advokátem, zpracování daňového přiznání daňovým poradcem). Může se jednat o úkony právní či faktické. Příkazní smlouva je v občanském zákoníku koncipována velmi obecně a široce. V právním řádu se nachází řada smluvních typů, které definici příkazní smlouvy sice naplňují, a přesto se o příkazní smlouvu nejedná. Předmět činnosti či věc, která má být obstarána, jsou totiž úzce vymezeny a přednostně se tak použije jiný smluvní typ. Například smlouva, kterou se smluvní strana zavazuje pro druhou smluvní stranu obstarat za odměnu uzavření smlouvy, tak bude smlouva zprostředkovatelská. Smlouva o dílo neobsahuje pouze závazek k činnosti, ale k dosažení konkrétního výsledku (zhotovení věci). Podle toho, co je předmětem konkrétní smlouvy, tj. co má být obstaráno nebo vykonáno, se bude jednat buď o obecný smluvní typ příkazní smlouvy, nebo o jiný samostatný smluvní typ, bude-li smlouva naplňovat znaky tohoto jiného smluvního typu.

Předmětem příkazní smlouvy je však pouze činnost vykonávaná příkazníkem ve prospěch a na riziko příkazce, nikoli však již samotné dosažení výsledku této činnosti.

Předmětem závazku obstaratele (příkazníka) je uskutečnit činnost směřující k obstarání věci nebo jinou činnost, stanovenou ve smlouvě. Předmět závazku naopak nespočívá v dosažení určitého výsledku sledovaného touto činností (§ 730 odst. 2 OZ). Věcí, kterou měla stěžovatelka dle smlouvy obstarat, byly vedlejšími účastníky požadované letenky, nikoli jejich faktická doprava na určené místo. Povinností stěžovatelky bylo tedy učinit řádně, v souladu se svými schopnostmi a znalostmi (§ 725 OZ), vše, aby letenky obstarala, což učinila. Uvedená smlouva tak zanikla nikoli ze zákona nesplněním, ale naopak splněním závazku, tedy zajištěním letenek u CK Megatours, jímž letenky též zaplatila. Povinnost, uložená stěžovatelce obecnými soudy, postrádá právní titul a jde evidentně nad rámec stanovený zákonem.

ÚS sp. zn. II. ÚS 474/2000

V oblasti obchodních styků plní účel příkazní smlouvy mandátní a komisionářská smlouva, upravené dle § 566-576 a § 577-590 obchodního zákoníku. Tyto smlouvy využívají především podnikatelé v souvislosti s jejich podnikatelskou činností. Jejich předmětem tak může být pouze záležitost, která se týká podnikatelské činnosti osoby, pro kterou má být záležitost vykonána. Příkazní smlouvu mohou uzavřít podnikatelé tehdy, půjde-li o obstarání nějaké záležitosti bezúplatně nebo v případě, že se záležitost nebude týkat podnikatelské činnosti těchto podnikatelů. Na rozdíl od příkazní smlouvy je smlouva mandátní či komisionářská vždy úplatná.

Příkazník vystupuje na základě příkazní smlouvy jako zástupce příkazce. Může jít jak o zastoupení přímé, při němž jedná příkazník jménem příkazce a na jeho účet, nebo o zastoupení nepřímé, kdy jedná příkazník svým jménem, avšak na účet příkazce. Platí přitom, že nestanoví-li smlouva jinak, jedná se o zastoupení nepřímé. V případě nepřímého zastoupení je příkazník povinen neprodleně převést majetkové důsledky svých právních úkonů na příkazce (jedná na jeho účet). Pokud příkazce chce, aby příkazník jednal jeho jménem, musí mu udělit plnou moc. Samotná příkazní smlouva neopravňuje příkazníka k jednání jménem příkazce. Na základě příkazní smlouvy udělí příkazce příkazníkovi plnou moc, coby osvědčení pro třetí osoby, že příkazník je oprávněn jednat jménem příkazce.

Podstatné náležitosti smlouvy

Podstatnými obsahovými náležitostmi smlouvy jsou identifikace příkazce a příkazníka, vymezení záležitosti, kterou má příkazník pro příkazce obstarat, či jiné činnosti, kterou pro něj má vykonat. Předmět smlouvy musí být vymezen dostatečně určitě tak, aby o něm nebylo pochyb.

Další náležitosti smlouvy

Smlouva může být sjednána jako úplatná nebo bezúplatná. Pouze u smlouvy o obstarání věci a smlouvy o obstarání prodeje věci coby podtypů smlouvy příkazní je povinnou náležitostí její úplatnost. Jinak náleží odměna příkazníku pouze tehdy, byla-li dohodnuta, vyplývá-li z jiného právního předpisu (např. notářský řád) nebo je-li s ohledem na povolání příkazníka obvyklá (odměna za zastupování advokátem). Přesná výše odměny sjednána být nemusí, v takovém případě bude příkazce povinen uhradit příkazníku odměnu obvyklou, tj. odměnu, která se zpravidla za takovou činnost v daném místě a čase platí.

Nárok na odměnu, nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, vzniká příkazníku v okamžiku, kdy řádně dokončil činnost. Nárok na odměnu má příkazník i v případě, kdy nebylo dosaženo očekávaného výsledku a jeho nedosažení nezpůsobil příkazník porušením svých povinností.

Nárok na odměnu příkazníka není dotčen, ani pokud dojde k nesplnění příkazu vinou příkazce například tehdy, neposkytl-li příkazce součinnost. Byla-li příkazní smlouva vypovězena příkazcem, nebo bylo-li dosažení výsledku zmařeno náhodou, má příkazník nárok na část odměny odpovídající provedené práci.

Příkazní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, pokud si strany ve smlouvě nesjednaly jinak.

Forma smlouvy

Občanský zákoník nevyžaduje pro příkazní smlouvu písemnou formu, lze ji tedy uzavřít jak písemně tak ústně. Z praktických důvodů bude vhodnější písemná forma (např. z důvodu nutnosti prokázat přesné znění záležitosti, jež měla být obstarána).

Prodlení

Příkazník bude v prodlení s plněním závazku z příkazní smlouvy, jestliže nezapočne s uskutečňováním sjednané činnosti včas nebo ji neuskutečňuje řádně.

K prodlení příkazce dojde, pokud v době, kterou stanoví smlouva, nebo v přiměřené době od žádosti příkazníka neposkytne příkazníku potřebnou součinnost, která je nutná k plnění jeho závazku (např. nevystaví plnou moc, neposkytne nutné dokumenty, atd.).

Odpovědnost za škodu

Poruší-li příkazce či příkazník své povinnosti vyplývající z uzavřené příkazní smlouvy, nesou podle obecných ustanovení § 420 a násl. občanského zákoníku odpovědnost za škodu tím způsobenou.

Příkazce má povinnost nahradit příkazníku škodu, kterou mu příkazce zaviněně sám způsobil, kromě toho však také škodu, která příkazníku vznikla v souvislosti s plněním jeho závazku, bez ohledu na zavinění. Není však povinen nahradit takovou škodu, jejímuž vzniku mohl příkazník zabránit. Vznikla-li příkazníkovi škoda pouze náhodou, má příkazník na její náhradu nárok, jen pokud se příkazník zavázal provést příkaz bezplatně (tzn. nebude-li ve smlouvě odměna sjednána, ani nebude vzhledem k povolání příkazníka obvyklá). Náhrada takové škody pak nemůže činit více, než by činila obvyklá odměna příkazníka za obdobnou činnost v místě a čase, kdyby byla sjednána.

Nejedná-li příkazník poctivě, s náležitou péčí, podle svých schopností a znalostí, neupozorní-li příkazce na nevhodnost jeho pokynů nebo jedná-li v rozporu s pokyny příkazce a v souvislosti s tím vznikne škoda, ponese za takto vzniklou škodu odpovědnost. Pokud v důsledku porušení těchto povinností příkazníkem dojde ke skončení jednání bez očekávaného výsledku, ztratí příkazník nárok na odměnu.

Příkazník má nárok na náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s plněním jeho závazku, pokud jejímu vzniku nemohl zabránit. Příkazník dále odpovídá za škodu na věcech, které převzal od příkazce nebo třetí osoby v souvislosti s plněním svého závazku, jen když má nárok na odměnu. Odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že by ke vzniku škody došlo i v případě, kdy by věci nepřevzal. Pokud úplata sjednána nebyla, nese odpovědnost příkazce. I v takovém případě je však povinen svěřené věci pečlivě opatrovat a poruší-li tuto povinnost, nese odpovědnost za škodu způsobenou zaviněně na těchto věcech.

Zánik smlouvy

Příkazní smlouva zaniká především řádným vykonáním činnosti, k níž se příkazník zavázal (obstarání věci nebo vykonání činnosti), uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána, nemožností plnění, splynutím osoby příkazce a příkazníka, odvoláním ze strany příkazce nebo výpovědí ze strany příkazníka, smrtí příkazce nebo příkazníka nebo zánikem bez právního nástupce, pokud jsou příkazník nebo příkazce právnickou osobou. Avšak strany si mohou ve smlouvě sjednat jinak.

Příkazce může odvolat smlouvu kdykoliv, a to i když byla sjednána na dobu určitou. Tohoto práva se nemůže předem ve smlouvě vzdát. Po odvolání smlouvy je příkazce povinen uspokojit nároky příkazníka na náhradu nákladů, případné škody a část odměny odpovídající rozsahu uskutečněné činnosti, jednalo-li se o smlouvu úplatnou. Účinky odvolání nastávají okamžikem, kdy se příkazník o výpovědi dozví.

Účinky výpovědi ze strany příkazníka nastávají jejím doručením příkazci. Příkazník je povinen pokračovat v činnosti i po jejím nabytí účinnosti, jestliže je tato činnost nezbytná, aby příkazce neutrpěl újmu. Příkazníkovi v takovém případě nevznikají nároky na náhradu nákladů vynaložených při plnění závazků a případné škody a ani nárok na zaplacení části odměny, i když byla sjednána.

Při zániku smlouvy z důvodu smrti příkazce je příkazník povinen vykonat nezbytnou činnost ve stejném rozsahu, jako kdyby smlouvu vypověděl.

Odvolání ani výpověď příkazní smlouvy nelze ztotožňovat s odvoláním nebo výpovědí plné moci. Je nutné vypovídat každou samostatně.

Zvláštní právní předpisy upravující některé profese, jako je například advokát, notář nebo daňový poradce, mohou stanovit další situace, kdy je jejich představitel povinen nebo oprávněn odstoupit od

Nahrávám...
Nahrávám...