dnes je 19.8.2022

Input:

Právní úprava smlouvy o půjčce

11.8.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.5.2.8.1
Právní úprava smlouvy o půjčce

Právní úprava smlouvy o půjčce je obsažena v § 657 a 658 občanského zákoníku. Smlouva o půjčce je upravena pouze v občanském zákoníku, a proto se použije uvedená úprava i v obchodních závazkových vztazích.

Předmět smlouvy o půjčce

Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu.

Pro smlouvu o půjčce je tedy charakteristické, že předmětem půjčky jsou věci druhově určené – zpravidla půjde o peníze, ale může jít např. o pytel pšenice, koš jablek apod. Dlužník není povinen vrátit tytéž věci, ale pouze věci stejného druhu (tudíž vrací pytel pšenice či koš jablek, ale nemusí to být ten, co si půjčil, ale jakýkoliv jiný). Pokud by si strany sjednaly, že je dlužník povinen vrátit tytéž věci (např. si půjčí koš jablek pro účely fotografování a zaváže se vrátit tentýž koš jablek), pak nepůjde o půjčku, ale o výpůjčku (bude-li sjednána jako bezúplatná) nebo o nájem (bude-li sjednána za poskytnutí věcí úplata).

Smlouvu o půjčce nikdy není možné uzavřít ohledně nemovitostí – ty jsou vždy individuálně určené. Předmětem smlouvy o půjčce zpravidla také nebudou věci, jako je elektronika, auto apod., protože si lze jen stěží představit situaci, kdy by se strany dohodly, že dlužník může vrátit věřiteli jakékoliv auto stejného druhu. Vyloučit to ale samozřejmě nelze, a pokud by se tak strany dohodly, pak půjde o smlouvu o půjčce.

Doba splatnosti půjčky

Pro smlouvu o půjčce je charakteristická její dočasnost. Doba splatnosti ale není nezbytnou náležitostí smlouvy. Pokud by doba splatnosti dohodnuta nebyla, pak platí, že je dlužník povinen půjčku vrátit na požádání věřitele (viz § 563 občanského zákoníku). Je také možné (i když to nedoporučujeme) ponechat splatnost na vůli dlužníka (strany se tedy např. dohodnou, že dlužník půjčku vrátí, až bude moci, až bude chtít). V takovém případě, pokud se dlužník nemá k plnění, musí věřitel nejprve podat k soudu návrh na určení splatnosti půjčky. Soud určí dobu splatnosti podle konkrétních okolností, za kterých smluvní strany smlouvu o půjčce uzavřely, a přihlédne také k platební schopnosti dlužníka a potřebě věřitele získat věc zpátky. Na základě takového posouzení vydá rozsudek, kterým teprve určí dobu splatnosti půjčky. V případě, že by dlužník v takto stanovené době nezaplatil, bude muset věřitel znovu k soudu a žalovat na zaplacení půjčky. Až na základě rozhodnutí vydaného v takovém řízení by mohl věřitel podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

Forma smlouvy

Občanský zákoník nestanoví pro smlouvu o půjčce žádnou formu, nemusí být tedy uzavřena písemně a je možné ji uzavřít i ústně, případně i konkludentně. Písemnou formu lze ale doporučit, a to zejména v případech, kdy jsou předmětem půjčky peníze. Namísto uzavření písemné smlouvy postačí pro důkazní účely tzv. dlužní úpis, který dlužník vydá věřiteli jako potvrzení o tom, že byla uzavřena smlouva o půjčce a do kdy se ji zavazuje vrátit, případně za jakých podmínek.

Půjčka jako reálný kontrakt

Půjčka je tzv. reálným kontraktem, což znamená, že k samotnému uzavření smlouvy je zapotřebí ještě i předání předmětu půjčky dlužníkovi. V případě, že se strany dohodnou, že předmět půjčky bude předán až v budoucnu, pak by v takovém případě šlo o smlouvu o smlouvě budoucí o půjčce (která ale musí být uzavřena písemně).

Pan Hrdlička uzavřel s panem Kotulkou písemnou smlouvu, kterou označili jako smlouvu o půjčce. V této smlouvě se pan Hrdlička zavázal panu Kotulkovi půjčit 20 000 Kč, a to do 1 měsíce od podpisu smlouvy. Smlouva o půjčce vznikne (bude uzavřena) až okamžikem skutečného poskytnutí peněz.

Podstatné náležitosti smlouvy o půjčce

Smlouva o půjčce vždy musí obsahovat následující náležitosti:

  • určení předmětu půjčky (vždy musí jít o věci druhově určené, které jsou zastupitelné), včetně vymezení jejich množství,

  • závazek vrátit věci téhož druhu. Ke vzniku této povinnosti přitom postačí označit smlouvu jako půjčku.

§ 196a ObchZ

V případě, že smlouvu o půjčce uzavírá akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným s členem představenstva či jednatelem, členem dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, může být taková smlouva uzavřena jen po splnění následujících podmínek:

  • musí být dán předchozí souhlas valné hromady (přitom je třeba zdůraznit slovo "předchozí“, není tedy možné udělit souhlas valné hromady až následně),

  • smlouva musí být uzavřena pouze za podmínek obvyklých v obchodním styku.

V případě, že tyto podmínky nejsou splněny, je uzavřená smlouva o půjčce absolutně neplatná.

Osoba blízká

Kdo je osobou blízkou, upravuje § 116 občanského zákoníku; podle citovaného ustanovení je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé (tedy jak předci, tak potomci – synové, dcery, vnuci, rodiče a prarodiče apod., včetně vztahů založených osvojením), sourozenec, manžel či partner (míněno partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství). Jiná osoba v poměru rodinném nebo obdobném (např. druh či družka) se pokládá za osobu blízkou jen tehdy, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

V praxi byla otevřena i otázka, zda může být osobou blízkou pro účely § 196a obchodního zákoníku i právnická osoba. Tato otázka zatím nebyla uspokojivě zodpovězena, nicméně řada autorů dovozuje, že to možné je, a poukazuje přitom na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 1061/2004 ze dne 29. 11. 2004, či sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 ze dne 1. 8. 2002.

Pan Hrdlička je členem představenstva společnosti STAVEBNÍ a.s. Pan Hrdlička si od společnosti půjčil částku ve výši 20 000 Kč, s úrokem ve výši 5 % p.a. Půjčku se zavázal splatit do 10 let. K platnému uzavření smlouvy o půjčce je třeba, aby byl dán předchozí souhlas valné hromady; pokud souhlas valné hromady nebude dán, bude smlouva o půjčce absolutně neplatná. Co se týče podmínky obvyklosti v obchodním styku, její splnění bude záviset na posouzení situace na trhu – pokud by obvyklý úrok u bank byl v době uzavření smlouvy např. 12 %, pak je možné, že by uzavřená smlouva o půjčce s neobvykle nízkým úrokem a s velmi dlouhou dobou splatnosti mohla být posouzena jako neplatná, neboť by smlouva nebyla uzavřena za podmínek obvyklých v obchodním styku.

V ustanovení § 196a odst. 2 obchodního zákoníku je použití prvního odstavce rozšířeno i na případy, kdy uvedené smlouvy uzavírá společnost a jiná osoba (může jít o osobu právnickou či fyzickou), pokud je jejím jménem kvalifikovaná osoba oprávněna takovou smlouvu uzavřít).

Společnost STAVEBNÍ a.s. uzavřela smlouvu o půjčce se společností Gama s.r.o., a půjčila společnosti Gama s.r.o. částku ve výši 100 000 Kč. Společnost Gama s.r.o. má jediného jednatele, pana Hrdličku, který je zároveň členem představenstva společnosti STAVEBNÍ a.s. K uzavření smlouvy o půjčce je třeba souhlasu valné hromady a musí být uzavřena za podmínek obvyklých v obchodním styku.

Souhlas valné hromady není třeba pouze v případě, že půjčku poskytuje ovládající osoba osobě ovládané. Je třeba ale upozornit, že i v takovém případě musí být splněna podmínka obvyklosti v obchodním styku!

Společnost Beta s.r.o. je jediným akcionářem společnosti STAVEBNÍ a.s. Společnost Beta s.r.o. uzavřela smlouvu o půjčce se společností STAVEBNÍ a.s. a půjčila této společnosti částku ve výši 100 000 Kč. Společnost Beta s.r.o. má jediného jednatele, pana Hrdličku, který je zároveň členem představenstva společnosti STAVEBNÍ a.s. K uzavření smlouvy o půjčce není třeba předchozího souhlasu valné hromady, nicméně smlouva musí být uzavřena za podmínek obvyklých v obchodním styku.

V případě, že by půjčku poskytovala společnost STAVEBNÍ a.s. společnosti Beta s.r.o., bude třeba k uzavření smlouvy o půjčce předchozího souhlasu valné hromady a smlouva musí být

Nahrávám...
Nahrávám...