dnes je 5.10.2022

Input:

Právní úprava komanditní společnosti

26.1.2005, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.6.1
Právní úprava komanditní společnosti

Definice komanditní společnosti

Definice komanditní společnosti je podána v ustanovení § 93 ObchZ. Je to společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu, zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři). Komanditní společnost je stejně jako veřejná obchodní společnost společností, na jejímž založení se musí podílet nejméně dvě osoby. Proto se komanditní společnost zakládá vždy společenskou smlouvou. Společenská smlouva o založení komanditní společnosti nemusí být na rozdíl od společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným a zakladatelské smlouvy o založení akciové společnosti pořízena ve formě notářského zápisu (k tomu srov. § 57 odst. 1 ObchZ). Společenská smlouva však musí být podepsána všemi zakladateli a pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Komanditní společnost, vzhledem k minimálnímu počtu, alespoň dvou zakladatelů, nemůže být založena zakladatelskou listinou.

Komplementář komanditní společnosti

Komplementářem komanditní společnosti může být s účinností od 1. 1. 2001 jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti ve smyslu § 6 ŽZ a u níž není dána překážka provozování živnosti ve smyslu § 8 ŽZ.

Všeobecnými podmínkami provozování živnosti jsou: dosažení věku 18 let, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost ve vztahu k předmětu podnikání a bezdlužnost, to znamená předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky a že nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Bezúhonnost je definována v § 6 odst. 2 ŽZ.

Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:

  1. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy,

  2. pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

  3. pro trestný čin, spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí jako by nebyl odsouzen.

Překážky provozování živnosti jsou upraveny v § 8 ŽZ. Komplementář musí prokázat, že u něho nejsou dány překážky provozování živnosti.

Překážky provozování živnosti

Komplementářem komanditní společnosti nemůže být osoba:

  • na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno,

  • po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurz proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu. Byl-li zrušen konkurz z jiného důvodu, překážka uvedená ad a) odpadá,

  • po dobu tří let poté, co byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku,

  • které soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru, dokud zákaz trvá.

Protože komplementářem komanditní společnosti může být i právnická osoba, upravuje obchodní zákoník, kdo v takovém případě vykonává práva a povinnosti s účastí ve společnosti spojené a kdo musí splnit výše uvedené podmínky. Práva a povinnosti spojené s účastí ve společnosti vykonává statutární orgán komplementáře – právnické osoby (např. jednatel společnosti s ručením omezeným, je-li komplementářem komanditní společnosti společnost s ručením omezeným) nebo statutárním orgánem pověřený zástupce, který rovněž musí splňovat podmínky ve smyslu § 6 a 8 ŽZ.

Aplikace ustanovení o veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným

V ustanovení § 93 odst. 4 ObchZ je obsažen aplikační pokyn, podle něhož mají být (chybí-li speciální ustanovení) na poměry komanditní společnosti použita přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o veřejné obchodní společnosti, s výjimkou právního postavení komanditistů, na něž se užijí ustanovení obchodního zákoníku o společnosti s ručením omezeným. Ustanovení § 93 odst. 4 ObchZ činí v teorii i praxi výkladové obtíže. Vedou se diskuse o tom, která ustanovení z právní úpravy veřejné obchodní společnosti jsou použitelná na komanditní společnost a která ustanovení z právní úpravy společnosti s ručením omezeným jsou použitelná na komanditisty.

Z právní úpravy veřejné obchodní společnosti se na komplementáře použijí zejména ustanovení § 76 odst. 1, § 79a, § 80, § 81 odst. 1 až 5, § 84, § 86, § 87, § 88 odst. 1 písm. a), c), d), e), f), g) a h), § 88 odst. 2 až 4 ObchZ. Plně použitelná, to znamená nejen na komplementáře komanditní společnosti, ale na komanditní společnost jako celek jsou z právní úpravy veřejné obchodní společnosti zejména ustanovení § 79 odst. 1, § 81a, § 83, § 90 ObchZ.

Z právní úpravy společnosti s ručením omezeným jsou na komanditisty aplikovatelná ta ustanovení, která se týkají právního postavení komanditistů. Mezi tato ustanovení patří zejména ustanovení § 108 odst. 2, § 109 odst. 2 a 3, § 113 odst. 1., věta druhá, § 113 odst. 2, § 114 odst. 2 a 3, § 115, § 116 odst. 1 a 2 a § 117 ObchZ. Sporné v odborné literatuře je, zda na právní postavení komanditistů lze vztáhnout ustanovení § 105 odst. 3, § 113 odst. 3, 4 až 6 a § 117a ObchZ.

Společenská smlouva o založení komanditní společnosti

Stejně jako u veřejné obchodní společnosti předepisuje obchodní zákoník i pro komanditní společnost minimální rozsah obligatorních náležitostí společenské smlouvy. Vedle povinných náležitostí může společenská smlouva obsahovat další náležitosti, na nichž se společníci dohodnou. Pokud by ve smlouvě chyběla některá z obligatorních náležitostí, bude smlouva neplatná.

Obligatorní náležitosti společenské smlouvy

K obligatorním náležitostem patří:

  • firma a sídlo,

  • určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,

  • předmět podnikání,

  • určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté,

  • výše vkladu každého komanditisty.

Firma a sídlo

Firmu komanditní společnosti je možno tvořit věcně, osobně, fantazijně a smíšeně. K firmě (resp. kmeni firmy) se dodává dodatek právní formy, který může znít "komanditní společnost“, "kom. spol.“ anebo "k. s.“ Taxativní výčet možných dodatků je obsažen v ustanovení § 95 ObchZ. Výběr z možných dodatků je věcí zakladatelů. Ten z dodatků, který zakladatelé zvolí ve společenské smlouvě, musí také navrhnout k zápisu do obchodního rejstříku a rejstříkový soud musí zapsat firmu do obchodního rejstříku v souladu se společenskou smlouvou a s návrhem na zápis. Pokud by společenská smlouva obsahovala jiné znění dodatku, než je uváděno v návrhu na zápis do obchodního rejstříku, měl by rejstříkový soud reagovat na takovou situaci výzvou na odstranění vady podání ve smyslu § 43 o.s.ř..

Obchodní zákoník připouští, aby jméno kamanditisty bylo obsaženo ve firmě (viz § 95 ObchZ). V takovém případě však komanditista ručí za závazky společnosti stejně jako komplementář, tzn. veškerým svým majetkem.

Sídlo právnické osoby, tudíž i komanditní společnosti, je upraveno s účinností od 31. 12. 2001 v ustanovení § 19c ObčZ. Sídlo komanditní společnosti musí být určeno adresou, kde společnost sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se může veřejnost se společností stýkat. Upouští se tedy od vymezení skutečného sídla jako místa, odkud je společnost svým statutárním orgánem řízena, a přechází se na vymezení, kde je umístěna její správa. Správou společnosti se rozumí místo, kde sídlí vedení společnosti. Podstatná je úprava, spočívající v tom, že pokud společnost uvádí jako své sídlo jiné místo, než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla. To znamená, že pokud je v obchodním rejstříku zapsáno sídlo, které není sídlem skutečným, lze doručovat i na adresu skutečného sídla a nebude moci být vznesena námitka, že bylo doručeno v rozporu se zákonem. V bytě může být umístěno sídlo společnosti pouze v případě, že je to slučitelné s jejím účelem a odpovídá to i povaze a rozsahu její činnosti. Všechny tyto podmínky jsou kumulativní. Předchozí právní úprava vázala umístění sídla společnosti v bytě pouze na povahu předmětu podnikání. Současná úprava bere navíc v úvahu i účel, pro který společnost byla založena, a dále nejen povahu předmětu činnosti, ale i rozsah činnosti. Zásadní rozdíl oproti úpravě předchozí spočívá v tom, že v zakladatelském dokumentu společnosti se nemusí uvádět úplná adresa sídla, ale postačí jen název obce. Do obchodního rejstříku však úplná adresa být zapsána musí. Uvedení pouhého názvu obce v zakladatelském dokumentu společnosti je praktické, neboť při přesídlení společnosti v rámci obce netřeba měnit společenskou smlouvu. Nadále zůstává platné a účinné ustanovení § 30 odst. 4 ObchZ, to znamená, že společnost je povinna prokazovat rejstříkovému soudu právní důvod užívání místností, do nichž umístila své sídlo, a ustanovení § 32 ObchZ, to znamená postup rejstříkového soudu pro případ, že obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona. Jelikož ustanovení § 19c ObčZ již neobsahuje vyjádření, že sídlem právnické osoby je adresa, zapsaná v obchodním rejstříku či jiné evidenci, je třeba dovodit, že zápis sídla do obchodního rejstříku, s výjimkou prvního zápisu, nemá konstitutivní, ale pouze deklaratorní účinky. Ke změně sídla tedy dochází na základě jiné právní skutečnosti, než zápisem do obchodního rejstříku, to znamená zpravidla změnou společenské smlouvy apod.

Určení společníků

Společníci fyzické osoby musí být ve společenské smlouvě určeni jménem a bydlištěm a společníci právnické osoby firmou nebo názvem a sídlem. Obligatorní částí společenské smlouvy není u fyzických osob rodné číslo a u právnických osob identifikační číslo. Rodné číslo a identifikační číslo se však obligatorně, podle § 28 odst. 9 ObchZ zapisují do obchodního rejstříku.

Předmět podnikání

Obligatorní náležitostí společenské smlouvy o založení komanditní společnosti je také určení předmětu podnikání. Komanditní společnost stejně jako veřejná obchodní společnost může být založena pouze za účelem podnikání (viz § 56 odst. 1 ObchZ). Komanditní společnost nemůže být založena za nepodnikatelským účelem, např. za účelem charitativní činnosti. Pokud se týká podnikatelské činnosti, může jí být podnikání živnostenské, dále podnikatelská činnost, která není živnostenským podnikáním a je vázána na podnikání fyzických osob podle zvláštních předpisů (např. daňové poradenství, auditorská činnost apod.), a konečně podnikatelská činnost provozovaná na základě zvláštních zákonů.

V této souvislosti je třeba připomenout, že advokáti nemohou provozovat výkon advokacie v komanditní společnosti. Zákon o advokacii připouští provozování advokacie pouze ve veřejné obchodní společnosti. Pokud bude v komanditní společnosti provozována podnikatelská činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby, musí být prokázáno, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny (viz § 30 odst. 2 ObchZ). Dikce "pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny“ se vykládá tak, že musí jít o společníky společnosti (buď komanditisty nebo komplementáře), nebo že tyto osoby musí být ve smluvním vztahu se společností (např. na základě pracovní smlouvy, mandátní smlouvy apod.).

Komanditní společnost, stejně jako kterákoliv jiná obchodní společnost, nesmí provozovat podnikatelské činnosti, které jsou zákonem vyhrazené státu nebo určené právnické osobě. Rovněž nesmí vykonávat bankovní činnost, pojišťovnictví a nesmí být investiční společností a investičním fondem.

Určení komplementáře a komanditisty

Zakladatelé a posléze společníci komanditní společnosti mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby, a to jak české tak i zahraniční. Komanditní společnost má dva druhy společníků – komplementáře a komanditisty. Zakládají-li komanditní společnost dva zakladatelé, musí jeden z nich mít postavení komplementáře a druhý postavení komanditisty. S postavením společníků v komanditní společnosti souvisí i jejich ručení za závazky společnosti.

Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Komplementáři ručí za závazky společnosti stejně jako společníci veřejné obchodní společnosti, to znamená veškerým svým majetkem, společně a nerozdílně.

Pro komplementáře komanditní společnosti platí omezení vyjádřené v ustanovení § 56 odst. 4 ObchZ, že fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením (tzn. i komplementářem komanditní společnosti) pouze v jedné společnosti. Z uvedeného vyplývá, že komplementář komanditní společnosti nesmí být společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem v jiné komanditní společnosti.

Výše vkladu

Výše vkladu každého komanditisty je obligatorní náležitostí společenské smlouvy. Pokud by tato náležitost ve smlouvě chyběla, byla by smlouva neplatná.

Vklady komanditistů mohou být jak peněžité, tak i nepeněžité. Nepeněžitým vkladem ve smyslu obecného ustanovení § 59 odst. 2 ObchZ však může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost využít ve vztahu k předmětu podnikání. Vklady spočívající v závazcích, týkajících se provedení prací nebo poskytnutí služeb jsou zakázány. Vymezení nepeněžitých vkladů dle § 59 odst. 2 ObchZ se vztahuje i na vklady komanditistů do komanditní společnosti. Minimální výše vkladu komanditisty do komanditní společnosti činí 5 000 Kč.

Další náležitosti společenské smlouvy

Mezi další náležitosti, které je možné ve společenské smlouvě upravit, patří zejména:

  • lhůta pro splacení vkladu komanditisty (viz § 97a ObchZ),

  • vložení vkladu komplementáře a jeho splatnost (viz § 80 za použití § 93 odst. 4 ObchZ),

  • obchodní vedení (viz § 97 odst. 1 ve vazbě na § 81 odst. 2 ObchZ),

  • rozhodování o ostatních záležitostech společnosti (viz § 97 odst. 2 ObchZ) a počet hlasů společníků při hlasování o ostatních záležitostech společnosti (viz § 97 odst. 3 ObchZ),

  • omezení počtu komplementářů, kteří jsou statutárním orgánem (viz § 101 a 93 odst. 4 ve vazbě na § 85 ObchZ) a způsob jednání komplementářů jménem komanditní společnosti (viz § 101 odst. 1 ObchZ),

  • věcný a osobní rozsah zákazu konkurence (viz § 99 ObchZ),

  • rozhodování o změně společenské smlouvy (§ 97 odst. 4 ObchZ) a vyloučení souhlasu ostatních společníků s převodem obchodního podílu komanditisty na jinou osobu (viz § 97 odst. 4 ObchZ),

  • rozdělení zisku a úhrada ztráty (viz § 100 ObchZ),

  • rozdělení likvidačního zůstatku (viz § 104 ObchZ),

  • výpočet vypořádacího podílu komplementáře (viz § 89 a § 92 za použití § 93 odst. 4 ObchZ) a komanditisty při zániku jeho účasti ve společnosti (viz § 150 odst. 2 ObchZ za použití § 93 odst. 4 ObchZ),

  • vyloučení možnosti dědění podílu komanditisty (viz § 102 odst. 4 ObchZ),

  • vyloučení přechodu podílu komanditisty, který je právnickou osobou, na právního nástupce (viz § 116 odst. 1 za použití § 93 odst. 4 ObchZ),

  • zákaz rozdělení obchodního podílu komanditisty (viz § 117 odst. 2 za použití § 93 odst. 4 ObchZ).

Návrh na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku

Návrh na první zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku podávají a podepisují všichni společníci, to znamená komplementáři i komanditisté. Návrh na první zápis komanditní společnosti podávají společníci svým jménem, nikoliv pod firmou již založené společnosti. Návrh na první zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku musí být podán dle § 62 ObchZ do 90 dnů od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku (viz § 62 ObchZ).

Podpisy společníků pod návrhem na zápis komanditní společnosti do obchodního rejstříku musí být úředně ověřeny. Návrh musí být doložen společenskou smlouvou a listinami, které obsahují důkazy o skutečnostech, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, např. živnostenské listy, koncesní listiny apod. K návrhu na zápis se dokládají i listiny, které se zakládají do sbírky listin. Pokud slouží listina jako důkaz o zapisované skutečnosti a současně se zakládá v souladu s ustanovením § 27a odst. 2 ObchZ do sbírky listin, je třeba ji doložit ve dvou vyhotoveních. Účastníkem rejstříkového řízení je nejen podnikatel, tzn. komanditní společnost, ale i osoby, které se v rámci podnikatele zapisují do obchodního rejstříku podle zvláštních předpisů, to znamená v případě komanditní společnosti společníci (komanditisté a komplementáři), prokurista apod.

Obchodní vedení

V ustanovení § 97 odst. 1 ObchZ se uvádí, že k obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři. V ostatních otázkách obchodního vedení se přiměřeně použijí ustanovení § 81 ObchZ.

Společenská smlouva o založení komanditní společnosti může obchodním vedením pověřit jednoho, dva či několik z více komplementářů. K pověření obchodním vedením může dojít pouze ve společenské smlouvě.

S pověřením jednoho či více komplementářů obchodním vedením musí souhlasit i komanditisté. Nepověření komplementáři pak oprávnění k obchodnímu vedení pozbývají. Pověřený komplementář je povinen řídit se při výkonu obchodního vedení zásadami, které s ostatními komplementáři dohodl. Otázkou je, zda dohoda o zásadách obchodního vedení musí být obsahem společenské smlouvy nebo ji mohou uzavřít mezi sebou pouze komplementáři. Jsme názoru, že dohodu o zásadách obchodního vedení mohou mezi sebou uzavřít pouze komplementáři mimo společenskou smlouvu. Dokonce to považujeme za praktické, neboť ke změně dohody uzavřené mezi komplementáři není třeba souhlasu komanditistů. Obchodní vedení může být odvolatelné nebo neodvolatelné (viz § 81 odst. 3 ObchZ). Je-li pověření komplementáře obchodním vedením neodvolatelné, může být odňato pouze soudem, porušuje-li pověřený komplementář své povinnosti podstatným způsobem. Návrh k soudu může podat kterýkoliv společník. Je-li pověření k obchodnímu vedení odvolatelné, může být odvoláno kdykoliv a z jakýchkoliv důvodů nebo i bez uvedení důvodu, avšak pouze na základě dohody všech ostatních společníků, tzn. komanditistů i komplementářů. Dohoda o odvolání komplementáře z obchodního vedení musí mít podle některých názorů písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, neboť dohodou dochází ke změně společenské smlouvy (viz § 63 ObchZ). Dojde-li k odvolání komplementáře z obchodního vedení ať už na základě dohody společníků či rozhodnutím soudu, získají oprávnění k obchodnímu vedení všichni komplementáři, včetně komplementáře, jehož pověření bylo odvoláno.

Komplementář pověřený obchodním vedením může své pověření z důležitých důvodů písemně vypovědět, je však povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu. Výpověď musí být doručena společnosti a všem společníkům. Výpověď je účinná uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy byla doručena společnosti. Ode dne účinnosti výpovědi vykonávají obchodní vedení všichni ostatní komplementáři.

Rozhodování o ostatních záležitostech komanditní společnosti

O ostatních záležitostech komanditní společnosti (mimo obchodní vedení) rozhodují komplementáři společně s komanditisty většinou hlasů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Ustanovení § 97 odst. 2 ObchZ je ustanovením dispozitivním. Zákonné ustanovení nastupuje teprve tehdy, nemá-li společenská smlouva jiné ujednání. Společenská smlouva může stanovit, že rozhodnutí o ostatních záležitostech se přijímá prostou většinou hlasů všech společníků, určitou kvalifikovanou většinou hlasů všech společníků, popř. může konstruovat orgán (např. schůzi společníků, shromáždění společníků, valnou hromadu společníků apod.), do jehož působnosti svěří rozhodování o ostatních záležitostech společnosti. Pak může upravit pravidlo, že k přijetí rozhodnutí o ostatních záležitostech je třeba většiny hlasů přítomných společníků, určité kvalifikované většiny hlasů přítomných společníků apod.

Z obchodního zákoníku nelze jednoznačně dovodit, co se rozumí ostatními záležitostmi společnosti. Je zřejmé, že jde o otázky, které nepatří do obchodního vedení společnosti a nelze je považovat ani za jednání jménem společnosti. K ostatním záležitostem společnosti se zpravidla řadí udělení souhlasu s vyloučením zákazu konkurence pro komplementáře, schvalování řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, rozhodování o zrušení komanditní společnosti s likvidací, schvalování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku atd.

Při hlasování o ostatních záležitostech společnosti má každý společník jeden hlas, nestanoví-li společenská smlouva jiný počet hlasů. Společenská smlouva může stanovit rozdílný počet hlasů společníků např. podle výše převzatých či splacených vkladů apod.

Změna společenské smlouvy

Ke změně společenské smlouvy je třeba ve smyslu § 97 odst. 4 věta prvá ObchZ souhlasu všech společníků, nestanoví-li obchodní zákoník jinak. S účinností od 1. 1. 2001 může společenská smlouva stanovit, že k její změně postačuje souhlas většiny komplementářů spolu se souhlasem většiny komanditistů.

Nahrávám...
Nahrávám...