dnes je 5.10.2022

Input:

Postavení jednatele v s.r.o.

30.4.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.3.1.1
Postavení jednatele v s.r.o.

Mgr. Jindřich Šimberský

Právní úprava postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným je upravena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "obchodní zákoník“). Jednatel je tzv. statutárním orgánem společnosti, tedy tím, kdo jménem společnosti jedná a činí jejím jménem právní úkony ve všech věcech, ale také tím, komu náleží obchodní vedení společnosti.

Počet jednatelů ve společnosti

V předchozí kapitole bylo vysvětleno, kdo může být jednatelem a jaké musí splňovat podmínky. Kolik bude mít společnost jednatelů, je čistě na uvážení společníků. Nicméně větší počet jednatelů s ohledem na různorodost názorů jednatelů spíše nelze doporučit. Správně by měla společenská smlouva určit počet jednatelů společnosti (např. "Společnost má jednoho jednatele“ nebo "Společnost má dva jednatele“). V praxi nicméně dochází k tomu, že ve společenské smlouvě není počet jednatelů určen a pouze se tam obecně konstatuje: "Společnost má jednoho nebo více jednatelů“, případně "Statutárním orgánem společnosti je jednatel“. V takovém případě se dovozuje počet jednatelů z počtu prvních jednatelů. Na to je třeba si dát pozor! Ke změně počtu jednatelů totiž pak může dojít pouze změnou společenské smlouvy. Pokud by k tomu nedošlo a valná hromada by jmenovala méně jednatelů, než vyplývá ze společenské smlouvy (resp. z výše uvedeného výkladu), pak by bylo třeba postupovat podle § 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 2 obchodního zákoníku – tedy valná hromada by musela chybějícího jednatele jmenovat do tří měsíců od zániku funkce původního jednatele. Nesplnění této povinnosti s sebou samozřejmě může nést i další negativní důsledky – např. jednatelé coby kolektivní orgán nebudou schopni plnit svou funkci, neboť společenská smlouva jim bude ukládat společné jednání. V takovém případě může jmenovat chybějícího jednatele na dobu, než valná hromada jmenuje nového (chybějícího) jednatele, soud. Návrh na jmenování chybějícího jednatele může podat pouze osoba, která na tom osvědčí právní zájem. Soud přitom může jmenovat jednatelem i některého ze společníků (a to i bez jeho souhlasu) a takto jmenovaný společník se své funkce nemůže vzdát. Může pouze požádat soud, aby jej z funkce jednatele odvolal, pokud po něm nelze spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. V případě, že nebude jmenován chybějící jednatel, může soud i bez návrhu společnost zrušit a nařídit její likvidaci.

Výše uvedená situace se zabývala pouze případem, kdy by valná hromada jmenovala méně jednatelů, než stanoví společenská smlouva. Může ale nastat i situace, kdy by valná hromada zvolila více jednatelů, než je počet uvedený ve společenské smlouvě. V takovém případě se někdy dovozuje (za předpokladu, že by jmenování bylo přijato většinou hlasů potřebnou pro změnu společenské smlouvy a v požadované formě notářského zápisu), že došlo v příslušném rozsahu ke změně společenské smlouvy. Uvedený závěr je však více než diskutabilní a při jeho posouzení bude vždy nutné přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu a formulacím uvedeným v příslušném rozhodnutí valné hromady. Proto pokud je to jen trochu možné, doporučujeme se takovým situacím vyhnout a dbát řádné specifikace počtu jednatelů ve společenské smlouvě, případně pokud je stanovený počet jednatelů pro společnost již nepřijatelný, pak rozhodnout o změně společenské smlouvy.

Jmenování jednatelů

Podle ustanovení § 125 odst. 1 písm. f) obchodního zákoníku jmenuje jednatele valná hromada (a má-li společnost jediného společníka, pak tento jediný společník rozhodnutím učiněným v působnosti valné hromady). Ta přitom vybírá jednatele zpravidla z řad společníků, není však vyloučeno, aby jednatelem byla jmenována jakákoliv jiná fyzická osoba, která splňuje zákonem stanovené podmínky. K přijetí rozhodnutí o jmenování jednatele postačí souhlas prosté většiny hlasů společníků přítomných na valné hromadě, ledaže by společenská smlouva vyžadovala vyšší počet hlasů (za předpokladu, že valná hromada bude schopna usnášení). Z takto zákonem stanoveného požadavku minimálního počtu hlasů existuje jedna výjimka upravená v § 38l odst. 5 obchodního zákoníku. Jde o případ, kdy je u jednatele dána překážka výkonu funkce podle § 38l odst. 1 obchodního zákoníku (tedy jde o osobu, která vykonávala funkci člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, nebo vykonávala funkci člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu v právnické osobě, vůči níž byl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku). V takovém případě, pokud má valná hromada zájem na tom, aby i přes uvedenou překážku byla daná osoba jednatelem společnosti, je to možné, nicméně zákon vyžaduje, aby jmenování jednatele bylo odsouhlaseno alespoň dvěma třetinami hlasů společníků přítomných na valné hromadě.

O rozhodnutí o jmenování jednatele nemusí být pořízen notářský zápis, neboť nejde o změnu společenské smlouvy. Ve společenské smlouvě se uvádí (a jde o podstatnou náležitost společenské smlouvy) pouze jméno a bydliště prvních jednatelů společnosti. Tento údaj zůstává stejný po celou dobu trvání společnosti a se změnou jednatele se nemění.

Ve výjimečných případech může jmenovat jednatele společnosti i jiný orgán než valná hromada – a to buď soud (jeden z případů, kdy k tomu může dojít, byl naznačen výše) nebo věřitelský výbor při reorganizaci podle § 333 odst. 3 insolvenčního zákona.

Osoba, která byla jednatelem jmenována, musí s takovým jmenováním souhlasit (až na výše uvedenou výjimku, kdy jednatele jmenuje soud z řad společníků i bez jeho souhlasu). Souhlas nemusí být udělen písemně, plně postačí i souhlas konkludentní v podobě jednání, ze kterého lze na takový souhlas usuzovat, např. když se jednatel fakticky ujme výkonu své funkce.

Souhlas se jmenováním jednatele do funkce je třeba odlišit od souhlasu jednatele se zápisem do obchodního rejstříku, který již musí mít písemnou formu a podpis jednatele musí být úředně ověřen nebo obsažen v listině vyhotovené ve formě notářského zápisu.

Funkce jednatele vzniká již okamžikem jeho jmenování (není-li ve jmenování uvedeno datum pozdější). Zápis do obchodního rejstříku má tedy pouze deklaratorní povahu.

Zápis jednatele do obchodního rejstříku

Do obchodního rejstříku se povinně zapisuje:

  • jméno a bydliště jednatele,

  • datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno,

  • vznik a zánik jeho funkce a

  • způsob, jakým jednatel jménem společnosti jedná.

Společnost je po jmenování nového jednatele povinna podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis změny do obchodního rejstříku, a to k příslušnému rejstříkovému soudu (což je vždy krajský soud a v Praze Městský soud, v jehož obvodu má společnost své sídlo). Návrh se podává na předepsaném formuláři, který je možné si zdarma stáhnout na oficiálních stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz . Tento formulář je možné elektronicky vyplnit a poté vytisknout a odeslat soudu v listinné podobě, případně jej odeslat elektronicky podepsaný zaručeným elektronickým podpisem. V případě, že společnost bude zasílat návrh prostřednictvím datové schránky, musí být i v takovém případě připojen zaručený elektronický podpis. Podpis navrhovatele na listinném návrhu musí být úředně ověřen. Za návrh na zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku se platí soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že rodné číslo každé fyzické osoby je obecně považováno za citlivý údaj, neuvádí se rodná čísla jednatelů ve výpisu z obchodního rejstříku, který je každému veřejně přístupný, ale pouze v neveřejné vnitřní části informačního systému obchodního rejstříku sloužící pro účely rejstříkových soudů a státní správy. Rodné číslo je ve výpisu z obchodního rejstříku nahrazeno datem narození jednatele. Totéž platí i pro zveřejňování v Obchodním věstníku. Bude-li však rodné číslo uvedeno v listině zakládané do sbírky listin obchodního rejstříku (například na jeho podpisovém vzoru), bude tato listina zveřejněna včetně rodného čísla. Z uvedeného důvodu doporučujeme na listinách zakládaných do sbírky listin uvádět toliko datum narození a rodné číslo uvádět pouze v návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

Přílohy k návrhu

K návrhu na zápis nového jednatele do obchodního rejstříku je třeba přiložit následující přílohy:

  • rozhodnutí o jmenování jednatele – tedy v případě prvozápisu společnosti společenskou smlouvu, resp. zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu, dále nejde-li o prvozápis společnosti usnesení valné hromady společnosti o jmenování jednatele společnosti, případně rozhodnutí jediného společníka učiněné v působnosti valné hromady o jmenování jednatele, má-li společnost jediného společníka,

  • písemný souhlas jednatele se jmenováním do funkce. Podpis jednatele musí být úředně ověřen, ledaže by byl obsažen v jiné listině opatřené úředně ověřeným podpisem či vyhotovené ve formě notářského zápisu. V praxi je zpravidla tento souhlas součástí čestného prohlášení, jak je uvedeno níže,

  • podpisový vzor jednatele s úředně ověřeným podpisem (rovněž v praxi bývá součástí čestného prohlášení, což

Nahrávám...
Nahrávám...