Postavení člena dozorčí rady

15.7.4.3

Postavení člena dozorčí rady

Stejně jako u členů představenstva upravuje postavení členů dozorčí rady akciové společnosti zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "obchodní zákoník“).

 NahoruFunkce dozorčí rady

Jak už vyplývá z názvu, je dozorčí rada především dozorčím a kontrolním orgánem, který dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Za tímto účelem jsou členové dozorčí rady oprávněni nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti.

 NahoruPočet členů dozorčí rady

Dozorčí rada společnosti je vedle představenstva povinně zřizovaným orgánem akciové společnosti. Narozdíl od společnosti s ručením omezeným tedy akciová společnost musí mít dozorčí radu zřízenu vždy. Dozorčí rada je kolektivním orgánem, jež musí mít minimálně tři členy. Oproti představenstvu není u dozorčí rady akciové společnosti možno počet členů snížit pod tuto zákonem stanovenou hranici; tedy ani v případě, kdy bude mít akciová společnost pouze jediného akcionáře. I v takovém případě bude muset mít dozorčí rada společnosti nejméně tři členy. Horní hranice počtu členů není zákonem stanovena a musí ji určit stanovy. Platí však pravidlo, že počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi.

Z praktických důvodů bývá počet členů dozorčí rady stanovami určen jako lichý, neboť dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů, pokud stanovy neurčí jiné kvórum.

 NahoruVznik funkce člena dozorčí rady

Vznik funkce člena dozorčí rady:

Stejně jako u člena představenstva může funkce člena dozorčí rady vzniknout volbou, jmenováním nebo kooptací. Na člena dozorčí rady jsou kladeny stejné podmínky pro výkon funkce jako u členů představenstva. V tomto směru plně odkazuji na kapitolu "Postavení člena představenstva, pracovněprávní vztah“, kde jsou podmínky výkonu funkce podrobně rozebrány.

Volba členů dozorčí rady valnou hromadou a zaměstnanci

Nejčastějším způsobem vzniku funkce je volba. Obecně jsou členové dozorčí rady voleni valnou hromadou společnosti. Pokud stanovy společnosti nestanoví vyšší počet hlasů, rozhoduje valná hromada o volbě členů představenstva prostou většinou hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Pouze v případech stanovených v § 38 obchodního zákoníku, kdy u člena dozorčí rady nastane některá z překážek výkonu funkce, je třeba, aby vyslovila souhlas s volbou člena dozorčí rady alespoň dvoutřetinová většina hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

V případě akciových společností, které zaměstnávají více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru na pracovní dobu přesahující polovinu týdenní pracovní doby stanovené zákoníkem práce (pracovní doba přesahující 20 hodin týdně), je však třetina členů dozorčí rady volena nikoliv valnou hromadou společnosti, nýbrž jejími zaměstnanci. Nad rámec zákonného ustanovení mohou stanovy akciové společnosti přiznat zaměstnancům:

• právo volby člena dozorčí rady i v případech, kdy počet zaměstnanců nedosahuje 50,

• právo volby vyššího počtu členů dozorčí rady, než jen jedné třetiny. Počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci však nesmí být vyšší, než je počet členů dozorčí rady volených valnou hromadou.

Jako člen dozorčí rady společnosti může být zvolena pouze taková osoba, která je v době volby v pracovněprávním vztahu ke společnosti. Pravidla pro volbu člena dozorčí rady zaměstnanci a pro její organizaci jsou stanovena v § 200 obchodního zákoníku. V zásadě platí, že za volbu, její průběh a organizaci je odpovědné představenstvo akciové společnosti. Náklady spojené s volbou nese akciová společnost. Představenstvo společnosti připraví a schválí volební řád, který určí pravidla pro volbu a odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci. Představenstvo je též povinno projednat průběh volby a její organizaci s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců. Volba se musí uskutečnit tak, aby se jí mohl zúčastnit co největší počet zaměstnanců. Hlasování musí proběhnout jako tajné, musí se ho zúčastnit alespoň polovina oprávněných voličů. Do funkce člena dozorčí rady je zvolen kandidát s nejvyšším počtem hlasů, pokud volební řád nestanoví většinu jinou. U akciových společností, které mají více než 1000 zaměstnanců oprávněných volit, je možné, aby byla volba zorganizována jako volba nepřímá.

Předpokládá se, že taková osoba bude zastávat v dozorčí radě zájmy zaměstnanců. V případě, že bude mít člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci jiný názor na otázku projednávanou na valné hromadě než ostatní členové dozorčí rady, je třeba valné hromadě toto sdělit spolu se závěry ostatních členů dozorčí rady.

 NahoruKooptace a jmenování

Zvláštními a ne příliš častými způsoby vzniku funkce v dozorčí radě jsou kooptace a jmenování.

 NahoruKooptace

Za předpokladu, že to dovolují stanovy společnosti, je možné, aby člena dozorčí rady jmenovala sama dozorčí rada. Jedná se o volbu takzvaného náhradního člena v případech, kdy přestal z jakýchkoliv důvodů některý z členů dozorčí rady svou funkci vykonávat. Takový člen je volen pouze na velmi krátkou dobu, a to do doby, než se sejde valná hromada společnosti, která takového člena ve funkci buď potvrdí nebo odmítne. Taková valná hromada se musí konat do tří měsíců od kooptace.

 NahoruJmenování

Jmenování provádí soud. Takový postup je možný pouze v zákonem stanovených výjimečných případech, a to tehdy, pokud některý ze členů dozorčí rady přestal svou funkci vykonávat a valná hromada nezvolila do tří měsíců člena nového a dozorčí rada není schopna z tohoto důvodu plnit svou funkci (počet členů dozorčí rady klesl pod zákonem či stanovami určenou polovinu). Návrh na jmenování člena dozorčí rady může podat kterákoliv osoba, která na tom osvědčí právní zájem (např. akcionář, člen představenstva apod.). Člen dozorčí rady jmenovaný do své funkce soudem, je jmenován pouze na přechodnou dobu – do doby, než valná hromada zvolí na místo něj člena nového. Soud může jmenovat členem dozorčí rady i některého z akcionářů, a to dokonce proti jeho vůli.

 NahoruFunkční období

Členové dozorčí rady jsou voleni na dobu, kterou určují stanovy. Funkční období nesmí přesáhnout 5 let. První funkční období od vzniku společnosti činí pouze 1 rok.

 NahoruSmlouva o výkonu funkce

Stejně jako u člena představenstva je vztah člena dozorčí rady a společnosti vztahem obchodněprávním a nikoliv pracovněprávním. Bližší úpravu tohoto právního vztahu naleznete v § 66 odst. 2 obchodního zákoníku, tedy ve stejném ustanovení, kterým se řídí právní vztah mezi členem představenstva a členem dozorčí rady. Z tohoto důvodu plně odkazuji na článek "Postavení člena představenstva, pracovněprávní vztah“ této příručky, a to na jeho část pojednávající o smlouvě o výkonu funkce.

Pokud se týká samotného obsahu smlouvy o výkonu funkce, tak samozřejmě musí být přizpůsoben charakteru funkce člena dozorčí rady. Mezi nejtypičtější ustanovení patří:

• úprava povinností člena dozorčí rady,

• úprava odměňování (např. právo na tantiémy),

• úprava dalších nadstandardních plnění – např. právo na služební vozidlo, mobilní telefon, notebook apod.,

• právo na úhradu nákladů spojených s výkonem funkce, způsob jejich prokazování,

• právo na dovolenou,

• konkurenční doložka apod.

 NahoruSchválení valnou hromadou

Také smlouva o výkonu funkce člena dozorčí rady musí být písemná a musí být schválena valnou hromadou společnosti. Toto schválení může proběhnout i následně po uzavření smlouvy. Valná hromada musí vždy schválit definitivní znění smlouvy. Jakékoliv změny jejího obsahu po schválení smlouvy valnou hromadou nejsou možné, respektive jakákoliv změna vyžaduje opětovné schválení valnou hromadou.

Obchodněprávní úpravou se řídí i vztah mezi společností a členem dozorčí rady zvoleným zaměstnanci společnosti, ale to pouze při výkonu funkce člena dozorčí rady. Je samozřejmé, že takový člen dozorčí rady zůstává i po svém zvolení běžným zaměstnancem společnosti, přičemž tento jeho vztah se bude řídit zákoníkem práce. Oba právní vztahy, jichž bude takový člen dozorčí rady účasten, tedy vztah pracovněprávní i vztah obchodněprávní, budou na sobě nezávislé. To znamená, že například akciové společnosti nic nebrání v tom, aby takovému členu dozorčí rady dala výpověď z pracovněprávního vztahu nebo s ním pracovní poměr ukončila jiným způsobem. Ukončení pracovního vztahu mezi společností a členem dozorčí rady zvoleným zaměstnanci nemá žádný vliv na funkci v dozorčí radě a naopak ukončení výkonu funkce člena dozorčí rady nemá žádný vliv na pracovněprávní vztah takové osoby.

…