7.12.2.2
Pojistné na zdravotní pojištění u OSVČ
Mgr. Michaela Hradcová, JUDr. Jan Přib
NahoruOSVČ jako plátci pojistného na zdravotní pojištění
Za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje pro účely zdravotního pojištění v zásadě ten samý okruh osob jako pro účely pojistného na sociální pojištění, s tím rozdílem, že u zdravotního pojištění se samostatná výdělečná činnost nerozděluje na hlavní a vedlejší. Pojistné na zdravotní pojištění platí osoby samostatně výdělečně činné bez zřetele na to, zda jsou účastny důchodového pojištění nebo nemocenského pojištění.
NahoruVýše pojistného na zdravotní pojištění
Pojistné na zdravotní pojištění platí osoba samostatně výdělečně činná sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu zjištěného za kalendářní rok. Vyměřovacím základem je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů (daňový základ).
Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (v roce 2026 činí minimální vyměřovací základ částku 293 802 Kč; průměrná mzda v roce 2026 činí 48 967 Kč). Maximální vyměřovací základ není stanoven.
Minimální vyměřovací základ neplatí v případě osoby:
-
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
-
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
-
za kterou je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát a pro osobu,
-
která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je pak 50 % jejich daňového základu.
Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná nebyla osobou samostatně výdělečně činnou po celé rozhodné období nebo měla nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných anebo se stala osobou, pro niž neplatí minimální vyměřovací základ, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.
Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu (kterým je 50 % z částky průměrné mzdy, tj. v roce 2026 částka 24 483,50 Kč), pokud si sama nestanoví zálohu vyšší; v roce 2026 (již od ledna) činí minimální záloha na pojistné částku 3 306 Kč. Pokud pro osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost neplatí minimální vyměřovací základ, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce této činnosti platit zálohy na pojistné; pojistné pak zaplatí formou doplatku. Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou 13,5 % z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ činí průměr, který z vyměřovacího základu určeného pro stanovení pojistného ze samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž osoba byla osobou samostatně výdělečně činnou alespoň po část tohoto měsíce. Takto vypočtené zálohy se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech, a naposledy za…
