dnes je 24.10.2024
Input:

Podzástavní právo

2.2.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.5.11
Podzástavní právo

Jedním z možných instrumentů k zajištění pohledávky věřitele vůči dlužníkovi je i podzástavní právo. O co přesně jde? Občanský zákoník, který tento institut ve svých ustanoveních § 173 a § 174 upravuje, říká, že "podzástavní právo vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže je zástavou věc“.

Pro názornost bude jednodušší vysvětlit si fungování podzástavního práva na konkrétním případu:

Představme si, že osoba A má dluh vůči osobě B. K zajištění pohledávky osoby B vůči ní zřídila osoba A zástavní právo ke své věci ve prospěch osoby B. Osoba B se tedy v případě, že osoba A svůj závazek vůči ní nesplní, bude moci hojit z výtěžku zpeněžení zástavy. Jak vidět, jedná se o klasický případ použití zástavního práva jakožto zajišťovacího instrumentu.

Nyní si však představme, že osoba B má dluh vůči osobě C. Osoba C trvá na zajištění své pohledávky, a proto se s osobou B dohodne, že její pohledávka bude zajištěna zastavením pohledávky osoby B vůči osobě A, která je již zajištěna zástavním právem, ve prospěch osoby C. Vznikne tak vztah, kde budou figurovat tři subjekty (tj. osoby A, B a C) a dvě zástavy (věc patřící osobě A a pohledávka osoby B vůči osobě A). Vzniklý vztah se pak nazývá vztahem podzástavním.

Subjekty podzástavního práva

Poněkud komplikovaná je terminologie subjektů podzástavního práva:

Osoba A ve výše popsaném příkladu figuruje jednak jako zástavní dlužník osoby B (je dlužníkem pohledávky osoby B, která je zajištěna zástavním právem) a dále jako zástavce (poskytuje zástavu za účelem zajištění pohledávky osoby B vůči ní samotné – zástavu by však mohl poskytnout i někdo jiný, pak by zástavcem byla tato třetí osoba). Současně je však osoba A také poddlužníkem, protože je dlužníkem pohledávky, která byla zastavena k zajištění dluhu zástavního věřitele (tj. osoby B) vůči dalšímu subjektu (tj. osobě C).

Osoba B bude jednak zástavním věřitelem ve vztahu k osobě A, a dále podzástavce ve vztahu k osobě C – to proto, že jí poskytuje zástavu (svou zástavním právem zajištěnou pohledávku vůči osobě A).

Osoba C pak bude označována jako podzástavní věřitel, protože bude věřitelem pohledávky zajištěné podzástavním právem.

Podmínky vzniku zástavního práva

Ze zákona platí, že ke vzniku (pod)zástavního práva vůči původnímu zástavci není třeba souhlasu vlastníka zastavené věci. V našem příkladu není tedy třeba, aby osoba A…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
        Nahrávám...