dnes je 2.12.2024

Input:

Podmínky ve smlouvách (rozvazovací, odkládací)

2.5.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.2.6
Podmínky ve smlouvách (rozvazovací, odkládací)

Mgr. Jindřich Šimberský

Relativně stručnou právní úpravu podmínek nalezneme v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to v ustanovení § 36. Dalšími souvisejícími ustanoveními jsou například § 34-35, § 56 odst. 3 písm. c), g), § 58 odst. 1 písm. f), o), r), § 155 odst. 3, § 466, § 478 občanského zákoníku.

Podmínky

Podmínka je vedlejším ujednáním v právním úkonu (nejčastěji ve smlouvě), kterým se účinky tohoto právního úkonu stávají závislými na skutečnosti, o které jednající neví, zda nastane. Smyslem podmínky je umožnit jednajícím sjednat právní úkon i tehdy, kdy smluvním stranám nejsou známy všechny skutečnosti, které jsou pro ně rozhodující, nebo kdy smluvní strany předvídají, že může nastat taková situace, při jejímž vzniku nebudou mít na trvání smluvního vztahu zájem. Nejistá skutečnost může být různého charakteru. Může jít o skutečnost, o které se neví, zda vůbec v budoucnu nastane (například, zda se někomu narodí dítě, zda kupující zaplatí kupní cenu, zda určitá osoba dosáhne konkrétního věku), nebo se ví jistě, že nastane, neví se pouze, kdy nastane (například, kdy určitá osoba zemře), případně může jít o minulou událost, o které pouze účastníci nevědí, zda nastala.

Podmínky nejsou povinnou náležitostí právního úkonu, jedná se o nahodilé složky právního úkonu. Právní úkon, který obsahuje podmínku, je označován za právní úkon podmíněný.

Podmínky mohou být obsahem právních úkonů vždy, pokud to zákon nevylučuje. Tak je tomu například v ustanovení § 478 ObčZ, které zakazuje jakékoliv podmínky v závěti (např. zůstavitel odkáže část dědictví jednomu z potomků pouze v případě, že se mu do jeho smrti narodí syn – taková podmínka je neplatná). Obsahuje-li podmínku právní úkon, u nějž to zákon vylučuje, bude se na právní úkon hledět, jako by byl nepodmíněný.

Druhy podmínek

Podmínka, tedy nejistá skutečnost, podmiňuje existenci následků právního úkonu. Teorie rozlišuje podmínky podle různých kritérií (podmínky kladné, záporné, splnitelné, smíšené apod.), nejvýznamnější je však rozlišení podmínek podle vlivu na právní účinky právního úkonu, tedy na podmínky odkládací (suspenzivní) a rozvazovací (rezolutivní). Pro obě je typický po určitou dobu trvající stav nejistoty, u každé se však projeví odlišným způsobem.

Podmínka odkládací

Při podmínce odkládací právní účinky (vznik, změna nebo zánik práv a povinností) jinak platného právního úkonu nastanou teprve tehdy, až se splní podmínka. Právní úkon je platný a závazný, avšak není ještě účinný, přitom není vůbec jisté, zda nebo kdy právní účinky nabude.

Splněním odkládací podmínky nastupují zamýšlené právní následky právního úkonu, pokud nebylo stranami stanoveno jinak. Teprve splněním podmínky je naplněna vůle zamýšlená stranami právního úkonu.

Stane-li se jistým, že se podmínka nesplní, bude jistým rovněž to, že očekávané právní účinky již nikdy nenastanou.

Pan Vopička uzavřel se svým otcem darovací smlouvu, ve které otec pana Vopičky daruje panu Vopičkovi rodinný dům, přičemž tato smlouva nabývá účinnosti k okamžiku, kdy se pan Vopička ožení. Teprve poté je možné podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch pana Vopičky. Pokud by se pan Vopička nikdy neoženil, smlouva nikdy nenabude účinnosti.

Podmínka rozvazovací

Jako rozvazovací se označují takové podmínky, které podmiňují nejistou skutečností zánik právních účinků (práv a povinností) již v minulosti vzniklých. Právní úkon obsahující rozvazovací podmínku je tedy platný a účinný od okamžiku jeho vzniku (v případě smlouvy jejím uzavřením, nesjednají-li si smluvní strany jinak), nastane-li podmínka, právní následky již nastalé zaniknou, a to ex nunc bez dalšího (není tedy třeba sdělovat druhé straně, že podmínka nastala). Soudní praxe dovodila, že rozvazovací podmínka nemusí být stranami vždy výslovně sjednána. Postačí tedy, pokud je tento úmysl stran z obsahu smlouvy patrný.

Společnost Alfa s.r.o. a společnost Beta a.s. uzavřely kupní smlouvu, na základě které společnost Alfa s.r.o. prodává společnosti Beta a.s. nemovitost za kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč. Smluvní strany si sjednaly, že kupní cena musí být uhrazena nejpozději do 31. 3. 2011 a pokud nebude do této doby uhrazena, pozbývá smlouva účinnosti. Jde o rozvazovací podmínku, a pokud nedojde ve sjednaném termínu k úhradě kupní ceny, pak účinky smlouvy zaniknou a nebude již možné na základě takové smlouvy plnit.

Byla-li podmínka sjednána tak, že ze slov právního úkonu ani jeho povahy není jasné, zda byla míněna jako odkládací nebo rozvazovací, má se za to, že je podmínkou odkládací. Jedná se o vyvratitelnou právní domněnku.

Požadavky na podmínku

Občanský zákoník uvádí jako jeden z požadavků splnitelnost skutečnosti, která je podmínkou podmíněna nebo která podmínku představuje (podmínky samé) v době vzniku právního úkonu. Teorie dodává, že podmínka dále nesmí být nemravná, protiprávní a nezákonná (nedovolená). Podmínka tak musí být možná (splnitelná) objektivně i právně.

Nemožnost /

Nahrávám...
Nahrávám...