15.5.3
Podílové spoluvlastnictví
15.5.3.1
Obecně k podílovému spoluvlastnictví
Podílové spoluvlastnictví – otázky jeho vzniku, zániku a práv a
povinností z něj vyplývajících jsou řešeny především občanským zákoníkem, a to
konkrétně § 136 až 142 ObčZ. Úpravu uvedenou
v těchto ustanoveních je třeba považovat za úpravu obecnou. V občanském
zákoníku totiž lze najít i další ustanovení, která se spoluvlastnictvím
zabývají. Příkladem takového ustanovení může být § 833 ObčZ, který řeší vznik
spoluvlastnictví v rámci smlouvy o sdružení. V rámci této kapitoly se budeme
zabývat především již zmíněnou obecnou právní úpravou.
NahoruVěci a jednotky jako předmět spoluvlastnictví
Předmětem podílového spoluvlastnictví mohou být pouze věci – a to
věci jak movité, tak i nemovité. Dále mohou být předmětem spoluvlastnictví byty a nebytové prostory, jimiž jsou v souladu se zákonem č. 72/1994 Sb.
prostorově vymezené části budov – tzv. jednotky. Pro jednoduchost budeme dále v
článku uvádět jako předmět spoluvlastnictví pouze věci. Avšak téměř vše, co je
o spoluvlastnictví dále uvedeno, se vztahuje i na byty a nebytové prostory,
které jsou vymezeny jako samostatné jednotky.
Věci mohou být v podílovém spoluvlastnictví dvou a více
vlastníků. Počet spoluvlastníků není zákonem omezen.
NahoruSpoluvlastnický podíl
Spoluvlastnický podíl vyjadřuje míru, jakou se jednotliví
spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících z
vlastnictví ke společné věci. Spoluvlastnický podíl není podílem reálným, ale
podílem ideálním. To znamená, že žádný ze spoluvlastníků není vlastníkem
konkrétní části věci, a to i tehdy, pokud by byla část odpovídající velikosti
podílu spoluvlastníka od věci oddělitelná, ale práva a povinnosti každého ze
spoluvlastníků se vztahují k věci celé. Každý ze spoluvlastníků je pak
omezen vlastnickým právem ostatních spoluvlastníků.
Rozdíl mezi spoluvlastnictvím podílovým a společným jměním
manželů
Podílové spoluvlastnictví musíme striktně odlišovat od takzvaného
společného jmění manželů. Společné jmění může vzniknout pouze mezi manželi.
Společné jmění manželů se od podílového spoluvlastnictví liší zejména tím, že u
něj není vztah vymezen ideálním podílem – každý z manželů je považován
za vlastníka celé věci. Pro společné jmění manželů platí také specifická
pravidla pro jeho vznik, i pro jeho zánik.
NahoruVýše spoluvlastnického podílu
Pokud se týká výše spoluvlastnického podílu, platí právní
domněnka, že podíly všech spoluvlastníků jsou stejné, pokud není právním
předpisem stanoveno nebo spoluvlastníky dohodnuto jinak. Výše spoluvlastnického
podílu bývá vyjadřována zlomkem nebo procentem.
Josef Novák se dohodl s Ferdou Strakou, že si spolu koupí
pozemek:
-
do kupní smlouvy uvedli, že Josef Novák se stává podílovým
spoluvlastníkem pozemku ve výši 3/4 a Ferda Straka se stává podílovým
spoluvlastníkem ve výši 1/4.
-
do kupní smlouvy neuvedou ohledně výše svých spoluvlastnických
podílů nic.
Vysvětlení k příkladu:
Protože v případě pod písmenem b) oba pánové neuvedli jinou výši
spoluvlastnického podílu, znamená to, že se každý z nich stal ideálním
spoluvlastníkem pozemku s výší spoluvlastnického podílu 1/2 . V případě za a)
se naopak oba pánové dohodli na rozdílné výši svých spoluvlastnických
podílů.
NahoruZměna výše spoluvlastnického podílu
Následně poté, co spoluvlastníci určí výši svých spoluvlastnických
podílů nebo je tato výše určena na základě právního předpisu, lze změnu výše
podílů učinit pouze některým ze způsobů, kterým spoluvlastnictví vzniká.
Fakticky tedy musí případná dohoda o změně výše spoluvlastnických podílů
obsahovat stejné náležitosti jako dohoda o převodu spoluvlastnického podílu –
prakticky se bude tedy jednat například o kupní nebo darovací smlouvu. Změna
výše spoluvlastnických podílů tedy nemůže nastat například z důvodů, že některý
ze spoluvlastníků do věci investuje více než druhý ze spoluvlastníků.
Pan Novák a pan Vokřál vlastní společně chatu. Protože je chata
malá a panu Novákovi nevyhovuje, že ji musí užívat společně s panem Vokřálem,
udělá pan Novák se souhlasem pana Vokřála na chatě nástavbu.
Vysvětlení k příkladu
Pan Novák na svůj náklad zbuduje na chatě nástavbu – nástavba se
stává součástí chaty a tudíž i majetkem pana Vokřála. Investicí pana Nováka do
chaty se nezvětší jeho spoluvlastnický podíl. Měl by však právo žádat po panu
Vokřálovi úhradu jedné poloviny investic do nástavby, pokud se ovšem oba pánové
nedohodli ohledně úhrady nákladů jinak.
NahoruPostavení spoluvlastníků vůči třetím osobám
Z právních úkonů, které se týkají společné věci, jsou v zásadě všichni spoluvlastníci oprávněni společně a nerozdílně. To znamená, že
právní úkony učiněné jedním ze spoluvlastníků jsou závazné i pro spoluvlastníky
ostatní a naopak třetí osoba je oprávněna svá práva uplatnit pouze proti
jednomu nebo některým spoluvlastníkům.
Ve vztahu k závazkům spojeným s věcí se typicky bude jednat
například o náhradu škody.
Paní Kolísková šla kolem činžovního domu a byla zraněna padající
taškou, která se uvolnila ze střechy. Činžovní dům byl ve vlastnictví čtyř
fyzických osob, z nichž dva byli cizinci žijící v zahraničí. Paní Kolísková
proto požadovala úhradu náhrady škody způsobné na zdraví na dvou
spoluvlastnících, kteří bydleli v České republice.
Vysvětlení k příkladu:
Paní Kolísková je oprávněna požadovat náhradu škody po kterémkoliv
ze spoluvlastníků. Následně musí spoluvlastníci, vůči kterým paní Kolísková
náhradu škody uplatnila, upozornit ostatní spoluvlastníky a umožnit jim, aby
uplatnili své námitky proti pohledávce. Oslovení spoluvlastníci mohou…