Ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku

15.7.4.7

Ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku

Ovládací smlouvu a smlouvu o převodu zisku označujeme souhrnně jako koncernové smlouvy. Právní úprava obou smluv byla včleněna do obchodního zákoníku novelou č. 370/2000 Sb.

 NahoruPrávní úprava

Právní úpravu koncernového práva naleznete především v § 66a–66c, § 183b–183h a v § 190a–190d ObchZ. Z těchto ustanovení je § 190a ObchZ věnován právní úpravě smlouvy o převodu zisku, § 190b ObchZ ovládací smlouvě a § 190c až § 190j obsahuje právní úpravu společnou pro oba smluvní typy. Ostatní ustanovení, která se vztahují na koncernové právo, se věnují dalším právním institutům, jako je ovládající a ovládaná osoba, domněnky ovládání, jednání ve shodě, rozhodný vliv či řídící osoba, které mají na oba smluvní typy menší či větší vliv.

 NahoruCíl koncernového práva

Základním cílem koncernového práva je na jedné straně ochrana subjektů, které mohou cítit ohrožení svých oprávněných zájmů a práv, a na straně druhé vytvoření podmínek pro efektivní fungování seskupeného celku, tzv. koncernu.

Vedle právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku se na fungování holdingů vztahují i další právní předpisy, například právní předpisy týkající se ochrany hospodářské soutěže a kapitálového trhu, účetní předpisy apod.

Právní úprava se z velké části skládá z definic, díky čemuž se do českého právního řádu dostávají specifické pojmy koncernového práva. Zvláštní význam je věnován pojmům ovládající a ovládaná osoba, zatímco na skutkovou podstatu koncernu se váže jen několik málo paragrafů.

1. Ovládací smlouva

Podstatou ovládací smlouvy j e vytvoření stavu, při kterém se jedna smluvní strana dobrovolně podrobuje jednotnému řízení jiné osoby. Osobu, která se podřizuje řízení jiné osoby, nazýváme osobou řízenou a osobu, jejímuž řízení je řízená osoba smluvně podrobena, nazýváme osobou řídící. Důsledkem uzavření ovládací smlouvy je vytvoření takzvaného smluvního holdingu (koncernu). ¹⁾

 NahoruFaktický holding

Vedle smluvního holdingu rozlišuje právní úprava ještě holding faktický. U faktického holdingu se jedná vlastně o faktický stav, při kterém, aniž by byla uzavřena ovládací smlouva, je jedna osoba podřízena řízení osoby jiné. Nejčastěji faktický holding vzniká na základě majetkové účasti ve společnosti.

 NahoruVysvětlení k příkladu:

Společnost AlfaBeta s.r.o. je fakticky osobou, která je řízena společností Alfa s.r.o. Společnost Alfa s.r.o. je osobou řídící, která na základě výše svého obchodního podílu uplatňuje ve společnosti AlfaBeta s.r.o. řídící vliv.

 NahoruVliv právní a vliv faktický

Vliv, který je založen na nějakém právním titulu (např. majetkové účasti nebo ovládací smlouvě), nazýváme vlivem právním. Vedle právního vlivu rozeznáváme ještě vliv faktický, kdy určitá osoba, aniž by jí k tomu svědčil právní titul, vykonává faktický vliv na určitou osobu. Zde se může jednat například o příbuzenské vztahy nebo o využití takového postavení ovládající osoby, které jí umožňuje "vydírání“ osoby ovládané. Vydíráním v tomto případě není myšleno pouze vydírání, které by mohlo mít za následek trestní stíhání vydírající osoby, ale také uplatňování vlivu na chování ovládané osoby legálními prostředky, např. city. Posouzení, zda mezi dvěma osobami vznikl na základě faktického vlivu ovládací vztah, bude vždy záviset na konkrétních okolnostech případu. Asi nejznámějším případem uplatňování faktického vlivu byl případ insolvenčního řízení proti společnosti OP Prostějov a.s., kdy soudce Krajského soudu v Brně posoudil, že Česká spořitelna a.s. měla dlouhodobý rozhodující vliv na řízení společnosti OP Prostějov a.s., a to na základě poskytnutých úvěrů.

 NahoruVyvratitelné a nevyvratitelné domněnky ovládání

Vzhledem ke skutečnosti, že někdy lze existenci faktického holdingu dokázat pouze s velkými obtížemi, stanoví obchodní zákoník vyvratitelné a nevyvratitelné domněnky ovládán í, které mají osobě, která tvrdí existenci ovládajícího vztahu, usnadnit důkazní situaci v případě sporu.

Nevyvratitelně je ovládající osobou:

• většinový akcionář,

• osoba ovládající většinu hlasovacích práv,

• osoba způsobilá prosadit volbu nebo jmenování většiny členů představenstva nebo dozorčí rady,

• osoby jednající ve shodě a ovládající většinu hlasovacích práv,

• řídící osoba na základě ovládající smlouvy.

 NahoruVyvratitelná domněnka

Vyvratitelně je ovládající osobou:

• akcionář disponující alespoň 40 % hlasovacích práv na akciové společnosti,

• osoby jednající ve shodě disponující alespoň 40 % hlasovacích práv na akciové společnosti.

Jsou-li splněny podmínky, s nimiž zákon vyvratitelně spojuje existenci ovládání, lze pro případ sporu úspěšně uplatnit důkaz opaku k tomu, že mezi danými osobami neexistuje vztah ovládání.

 NahoruVztah ovládání bez existence domněnek

Vztah ovládání může vzniknout i tam, kde tyto domněnky nejsou splněny. Zde však bude muset osoba, která tvrdí vztah ovládání, prokázat existenci takového vztahu. Jádrem dokazování bude především prokázání rozhodujícího vlivu na řízení.

 NahoruDůsledky existence vztahu ovládání

Určení, zda vztah dvou osob je či není vztahem ovládající a ovládané osoby, je východiskem pro stanovení některých práv a povinností, které mohou mít pro tyto osoby velmi vážné důsledky. Může to být důležité například při hlasování na valných hromadách nebo při uzavírání právních úkonů.

 NahoruDůvody pro uzavření ovládací smlouvy

Ovládací smlouva, která je jedním z právních nástrojů pro vytvoření smluvního koncernu, bývá uzavírána mezi osobami, které již vztah ovládání spojuje. Většinou ji na straně řídící osoby uzavírá většinový společník/ci či akcionář/i, kteří jejím prostřednictvím nastaví pravidla pro uplatňování přímého ovládacího vlivu.

 NahoruTip

Většinou je uzavření ovládací smlouvy doprovázeno uzavřením i druhé koncernové smlouvy – smlouvy o převodu zisku.

To však neznamená, že by ovládací smlouvu nemohla řízená společnost uzavřít i s jinou osobou, než je většinový společník či akcionář. Bude se však jednat o zcela výjimečné případy.

 NahoruDaňové dopady

Dlužno podotknout, že včlenění koncernových smluv do obchodního zákoníku mělo být doprovázeno také změnou daňových předpisů, jejichž prostřednictvím mělo dojít k určitému daňovému zvýhodnění osob, které fakticky vztah ovládání přiznají a uzavřou ovládací smlouvu a smlouvu o převodu zisku. Tím měla být umožněna lepší alokace zdrojů v koncernu, tak jak je to možné u srovnatelných zahraničních úprav (např. Německo). Bohužel k dotažení tohoto záměru dosud nedošlo.

 NahoruUdílení pokynů

Na základě ovládací smlouvy je řídící osoba oprávněna udílet statutárnímu orgánu řízené osoby pokyny, které jsou v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou řídící osoba tvoří koncern. Pokyny, které takto může řídící osoba udělit, mohou být i takové povahy, že jsou pro řízenou osobu nevýhodné.

Takové pokyny mohou být ovšem udíleny pouze statutárnímu orgánu řízené osoby. Pokud by pokyny směřovaly vůči jinému orgánu či jeho členovi, např. vůči dozorčí radě, jedná se o pokyny udělené protiprávně a orgán či jeho člen se jimi řídit nesmí. V případech faktického holdingu či v dalších případech, kdy není uzavřena ovládací smlouva, nesmí ovládající osoba využít svého vlivu k tomu, aby prosadila přijetí opatření nebo uzavření takové smlouvy, z nichž může ovládané osobě vzniknout majetková újma, ledaže vzniklou újmu uhradí nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, anebo bude v téže době uzavřena smlouva o tom, v jaké přiměřené lhůtě a jak bude ovládající osobou tato újma uhrazena.

 NahoruZpráva o vztazích

Pokud není uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou, je-li ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známa ovládající osoba, popřípadě touto ovládající osobou ovládané osoby. Každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami.

Vyžaduje-li ovládající osoba na ovládané osobě, s níž nemá uzavřenu ovládací smlouvu, přijetí opatření nebo uzavření smlouvy, z nichž vznikne ovládané osobě újma, je ovládající osoba povinna nahradit z toho vzniklou škodu, a to i škodu, která vznikla společníkům nebo členům ovládané osoby.

 NahoruRozsah udílení pokynů

Pokyny může řídící osoba udělovat pouze v následujícím rozsahu:

• pokyn musí stanovit statutárnímu orgánu povinnost, jejíž splnění je v jeho působnosti,

• pokyn musí být v souladu se stanovami řízené osoby,

• pokyn musí být v souladu s kogentními právními normami, nesmí obcházet jejich účel a nesmí být v rozporu s dobrými mravy,

• nevýhodný pokyn musí být v zájmu řídící osoby nebo jiného člena holdingu.

 NahoruVysvětlení k příkladu:

Ani dozorčí rada a ani její člen nejsou pokyny řídící osoby vázáni a ze strany řídící osoby by se tedy jednalo o protiprávní pokyn.

 NahoruZpůsob udílení pokynů

Zákon nestanoví, jakým způsobem mají být pokyny udíleny. Záleží na dohodě smluvních stran. Pokyn však musí být udělen tak, aby z něj jasně vyplývalo, jak se má statutární orgán řízené osoby zachovat.

Na rozdíl od faktického holdingu nemusí ovládající osoba hradit osobě ovládané újmu, která jí vznikne udělením pokynů. Také nevznikne ovládající osobě povinnost hradit škodu společníkům či členům ovládané osoby. Práva společníků a členů ovládané osoby jsou totiž chráněna ovládací smlouvou.

 NahoruJednatelské oprávnění

Je třeba zdůraznit, že uzavřením ovládací smlouvy nedochází k přechodu jednatelských oprávnění či obchodního řízení řízené osoby na osobu řídící. Statutárnímu orgánu řízené osoby neustále toto oprávnění svědčí, ale je povinen jej vykonávat dle vůle a zájmů řídící osoby.

 NahoruOdpovědnost osob udílejících pokyny

Osoby, které jménem řídící osoby udělují pokyny statutárnímu orgánu řízené osoby, jsou povinny postupovat s péčí řádného hospodáře. Ačkoliv tyto osoby udělují pokyny jménem řídící osoby, neodpovídá řízené osobě za to, že nebylo při udělování pokynů postupováno s péčí řádného hospodáře, přímo řídící osoba, ale přímo osoby, které pokyny udílely. Pokud tedy osoby udělující pokyny řízené osobě porušily svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, jsou povinny společně a nerozdílně nahradit škodu, která z toho řízené osobě vznikne. Tyto osoby také v případech, kdy je sporné, že postupovaly s péčí řádného hospodáře, ponesou v případném soudním sporu důkazní břemeno. Řídící osoba však ručí za závazky těchto osob.

 NahoruPrávo společníka uplatnit právo na náhradu škody

Právo na náhradu škody může za řízenou osobu uplatnit i každý její společník, pokud tak na jeho žádost neučiní některý z jejích orgánů. Při uplatňování náhrady škody se bude postupovat dle pravidel stanovených v § 182 ObchZ.

 NahoruŠkoda způsobená věřitelům

Pokud bude pokyny, které udělila řídící osoba, způsobena škoda věřitelům řízené osoby, pak mohou věřitelé uplatňovat škodu po osobách, které takový pokyn udělily. To však pouze za předpokladu, že škoda nebude moci být uspokojena z majetku řízené osoby.

Společně s osobami, které udělují pokyny jménem řídící osoby, bude také odpovídat statutární orgán řízené osoby nebo jeho členové, pokud nepostupovali s péčí řádného hospodáře. Jednali-li však podle pokynů, které jim byly uděleny v souladu s právem, za škodu odpovídat nebudou.

 NahoruPodstatné náležitosti smlouvy

Text ovládací smlouvy může být poměrně stručný, musí však obsahovat minimálně tyto náležitosti:

• závazek řízené osoby podřídit se jednotnému řízení jiné osoby,

• závazek řídící osoby vůči mimo stojícím společníkům (pokud takoví existují) uzavřít na jejich písemnou žádost smlouvu o úplatném převodu jejich akcií nebo zatímních listů nebo podílů za přiměřenou cenu, tj. závazek k poskytnutí odškodnění, ²⁾

• výši odškodnění nebo způsob jeho určení.

 NahoruFakultativní náležitosti

Dále může smlouva obsahovat:

• bližší podmínky udělování pokynů a pravidla jejich plnění,

• osoby, které jsou oprávněny jménem řídící osoby pokyny udělovat,

• lhůtu pro zaplacení případného odškodnění mimo stojícím společníkům (pokud existují), která nesmí být delší než jeden měsíc ode dne uzavření smlouvy o úplatném převodu,

• časové omezení lhůty pro uplatnění práva mimo stojících společníků požadovat uzavření smlouvy o úplatném převodu jejich akcií nebo zatímních listů nebo podílů za přiměřenou cenu,

• zajištění závazků ze smlouvy, například formou smluvních pokut.

Protože jsou tyto fakultativní náležitosti ovládací smlouvy společné i pro smlouvu o převodu zisku, zmíníme se o nich blíže níže v textu. Stejný je také i institut poskytování odškodnění.

1. 2. Smlouva o převodu zisku

Smlouvou o převodu zisku se řízená osoba zavazuje po přidělení přídělu do rezervního fondu, pokud tvorbu rezervního fondu vyžaduje zákon nebo zakladatelský dokument, převést ve prospěch řídící osoby zbylý zisk nebo jeho část. Naproti tomu se řídící osoba zavazuje vyplácet mimo stojícím společníkům přiměřené vyrovnání. Mimo stojící společníci jsou ti, kteří nejsou účastníky smlouvy. Samozřejmě, že ne ve všech případech mimo stojící společníci existují.

Smlouva o převodu zisku může být uzavřena pouze mezi účastníky koncernu, a to jak již koncernu faktického, tak koncernu právního založeného ovládací smlouvou. Smlouva o převodu zisku bývá často součástí ovládací smlouvy a má umožnit lepší alokaci zdrojů v rámci koncernu a zároveň má zabezpečit ochranu práv mimo stojících společníků. Důvody uzavření smlouvy o převodu zisku jsou především daňové, i když, jak již jsme se zmínili, současná daňová právní úprava neodpovídá původnímu záměru, se kterým byla novela obchodního zákoníku činěna.

 NahoruPodstatné náležitosti smlouvy

Smlouva o převodu zisku musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména tyto náležitosti:

• závazek řízené osoby převést po přidělení do rezervního fondu, vyžaduje-li jeho tvorbu zákon nebo zakladatelský dokument, celý zisk nebo jeho určenou část na řídící osobu,

• závazek řídící osoby poskytnout přiměřené každoroční vyrovnání společníkům řízené osoby, kteří nejsou účastníky smlouvy (mimo stojící společníci),

• závazek řídící osoby na písemnou žádost mimo stojících společníků uzavřít smlouvu o úplatném převodu jejich akcií nebo zatímních listů, tj. závazek k odškodnění,

• ujednání o výši odškodnění nebo způsobu jeho určení.

Pokud by řízená osoba neměla žádného mimo stojícího společníka, pak by samozřejmě náležitostí smlouvy o převodu zisku nebyla ustanovení týkající se vyrovnání nebo odškodnění.

 NahoruPříděl do rezervního fondu

Řízená osoba převádí na řídící osobu účetní zisk nebo jeho část, a to po provedení povinného přídělu do rezervního fondu, pokud je zákonem nebo zakladatelským dokumentem vyžadován. Povinně je rezervní fond vytvářen v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným. Zákon nestanoví, jaká nejmenší část zisku může být na řídící osobu převáděna. Předmětem převodu je účetní zisk, tedy zisk zjištěný v účetní závěrce. Pokud je předmětem převodu pouze část zisku, je třeba tuto část do smlouvy definovat konkrétním procentem nebo zlomkem.

 NahoruPřiměřené vyrovnání a jeho výše

Přiměřené vyrovnání musí být poskytováno po celou dobu trvání smlouvy, a to každoročně. Výše vyrovnání musí být poskytnuta alespoň v té výši, která by podle dosavadních hospodářských výsledků společnosti a očekávaných budoucích hospodářských výsledků s přihlédnutím k přiměřeným odpisům a opravným položkám mohla být pravděpodobně rozdělena jako podíl na zisku připadající na akcie určité jmenovité hodnoty nebo na podíl tohoto společníka.

 NahoruFaktory ovlivňující výši vyrovnání

Výši vyrovnání tedy ovlivní:

1. dosavadní hospodářské výsledky řízené osoby – ty vyplývají z účetnictví řízené osoby. Základem pro výpočet bude hospodářský výsledek po zdanění, který je snížený o povinný příděl do rezervního fondu. Zákon nestanoví, o jaký hospodářský výsledek, tedy za jaké časové období, se musí jednat.

2. očekávané budoucí hospodářské výsledky – určení očekávaných hospodářských výsledků je poměrně složitou záležitostí. Navíc očekávané hospodářské výsledky nemusí být každoročně stejné.

3. přihlédne se k přiměřeným odpisům a opravným položkám.

Pokud nebude očekávaným hospodářským výsledkem v řízené osobě zisk, ale ztráta, nebude přiměřené vyrovnání poskytováno. Toto by mělo být ve smlouvě o převodu zisku uvedeno.

Pokud by se smlouva o převodu zisku vztahovala pouze na část zisku, pak se zkrátí částka poskytovaná na přiměřené vyrovnání poměrně.

Vyrovnání je poskytováno v penězích. Jak jsme již uvedli, vyrovnání bude vypláceno po celou dobu trvání smlouvy, tedy i v případech, kdy hospodaření řídící osoby skončí ztrátou.

 NahoruUrčení přiměřeného vyrovnání soudem

Zákon stanoví, že smlouva o převodu zisku je platná, i když vyrovnání není…