dnes je 3.12.2022

Input:

Odvolání a odvolací řízení

22.10.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.12.5.1
Odvolání a odvolací řízení

Podstata odvolání

Odvolání lze stručně charakterizovat jako procesní úkon účastníka řízení, jímž napadá vydané rozhodnutí za účelem jeho vyvrácení a vydání rozhodnutí opačného. Je významným oprávněním každého účastníka. Institut odvolání je projevem zásady dvouinstančnosti.

Odvolání jako řádný opravný prostředek

Odvolání představuje řádný opravný prostředek. Je jím napadáno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, které dosud nenabylo právní moci. Na jeho podání je při splnění stanovených podmínek právní nárok. Oproti tomu mimořádné opravné prostředky směřují vůči rozhodnutím již pravomocným. Na jejich podání již není právní nárok. Právní mocí rozhodnutí se označuje stav, kdy je rozhodnutí nezměnitelné a nenapadnutelné řádnými opravnými prostředky a závazně působí na právní vztahy (práva a povinnosti).

Kdo a proti čemu se může odvolat

Proti rozhodnutí se může odvolat každý účastník, není-li však stanoveno jinak. 1) Právo podat odvolání nicméně nemá podle § 81 odst. 2 a 3 správního řádu účastník, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Rovněž nemá právo na podání odvolání účastník, který sice nejprve odvolání podal, ale posléze jej vzal zpět. Odvolání tedy nelze podat znovu. Podle § 76 odst. 5 správního řádu, proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se nelze odvolat. Odvolat se rovněž nelze proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Není možné připustit, aby rozhodnutí mohla být napadána opravnými prostředky a v určité fázi řízení již odvolání podat nelze. V úvahu však připadají jiné prostředky nápravy.

Odvolání se podává proti rozhodnutí, přičemž se jím napadá toliko jeho výroková část. Odvolání podané výlučně proti odůvodnění, aniž by napadalo jeho výrok, je proto nepřípustné. Odvoláním lze napadnout takřka jakékoliv rozhodnutí, není-li to však právní úpravou vyloučeno. Odvoláním tak lze napadnout jak rozhodnutí ryze procesní povahy, tak i rozhodnutí ve věci samé.

Odvolací lhůta

Odvolání se podává v odvolací lhůtě. Podle § 83 odst. 1 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud ovšem není zvláštním zákonem stanoveno jinak (lhůta kratší, nebo delší). Z logiky věci platí, že odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Pokud však bylo odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno první den odvolací lhůty a je včasné.

Odvolací lhůta v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení

Na délku odvolací lhůty a její počátek musí být účastníci upozorněni v poučení rozhodnutí. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení tato vada nesmí být na újmu účastníkům. Proto správní řád v § 83 odst. 2 stanoví, že v takových případech lze podat odvolání do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení, pokud bylo vydáno podle § 70 správního řádu, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Odvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí

Účastník, kterému rozhodnutí nebylo oznámeno, může podat odvolání v (subjektivní) lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o vydání rozhodnutí a řešení otázky, která byla jeho předmětem. Nejpozději tak však může učinit v (objektivní) lhůtě do 1 roku, kdy předmětné rozhodnutí bylo oznámeno poslednímu z účastníků. Zmeškání podání odvolání v této lhůtě již nelze prominout, přičemž uvedené podmínky neplatí pro účastníky podle § 27 odst. 1 správního řádu.

Neoznámení rozhodnutí se nemůže dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu bylo doručeno rozhodnutí s chybějícím poučením (viz výše).

Postupu dle § 84 odst. 1 správního řádu se lze dovolávat v případě, nedoručil-li správní orgán rozhodnutí osobě, které svědčilo postavení účastníka řízení, avšak s ní nebylo jednáno, tedy jde o situaci, kdy účastník řízení splnil podmínky účastenství v konkrétním případě a příslušný správní orgán jej v řízení skutečně opomenul. Toto ustanovení nedopadá však na ty případy, kdy rozhodnutí nebylo oznámeno osobě, které postavení účastníka řízení od samého počátku ze zákona nenáleželo, tohoto postavení se ani nedomáhala, a proto s ní jednáno nebylo. 2)

Ustanovení § 84 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, je nutno vztáhnout nejen na případy, kdy se účastník sice účastnil celého správního řízení, avšak konečné rozhodnutí mu nebylo doručeno, ale i na případy, kdy potenciální účastník o probíhajícím správním řízení vůbec nevěděl a neparticipoval na něm, a tudíž mu ani konečné rozhodnutí doručeno nebylo. 3)

Místo, lhůta a způsob podání odvolání

Odvolání se podává u toho správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Na tuto skutečnost by měl být konečně odvolatel upozorněn v poučení napadeného rozhodnutí.

Lhůta pro podání odvolání je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, případně je podáno k poštovní přepravě (jde o lhůtu procesní). V případě, že odvolatel nemůže z vážných důvodů podat odvolání u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, lhůta je zachována, jestliže je její poslední den učiněno odvolání u správního orgánu vyššího stupně (tj. přímo u odvolacího správního orgánu). Tento odvolání bezodkladně postoupí správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.

Odvolání může být učiněno písemně, ale i ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem a prostřednictvím datové schránky. Pokud je do 5 dnů potvrzeno některým ze shora uvedených způsobů, lze je učinit i jiným způsobem.

Náležitosti odvolání

Odvolání je specifickým druhem podání, kterým se zahajuje odvolací řízení. Musí proto vyhovovat jak základním podmínkám, které jsou kladeny na náležitosti podání (srov. § 37 odst. 2), tak i podmínkám a náležitostem specifickým. Podle § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Výjimka platí pro řízení s velkým počtem účastníků, kde je z logiky věci odvolatel povinnosti dodat odvolání v potřebném počtu stejnopisů zproštěn.

Pokud přesto není v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu, je správní orgán povinen postupovat podle § 37 odst. 3 tohoto zákona tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. 4)

Neúplná apelace

V odvolacím řízení se k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení nepřihlíží. Přihlédne se k nim, jen pokud jde o takové skutečnosti nebo důkazy, které odvolatel nemohl uplatnit dříve. V případě, že účastník namítá, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí jej učinit společně s odvoláním.

Správní řád zvýšil odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno (§ 82 odst. 2). Pozornost, kterou je odvolací orgán povinen nad rámec uplatněných odvolacích námitek věnovat základním zásadám správního řízení, je limitována skutečnostmi, které jsou ze spisu zjevné. Nelze proto vytýkat odvolacímu orgánu, že sám nezjistil, že v řízení před správním orgánem I. stupně nebyly účastníkovi řízení řádně doručovány písemnosti (včetně rozhodnutí), pokud na tuto skutečnost odvolatel ve včas podaném odvolání obsahujícím základní specifikaci a obsah tohoto rozhodnutí nijak neupozornil a ze spisu to jinak nebylo možno seznat. 5)

Účinky odvolání

Včasné odvolání jako řádný opravný prostředek má suspenzivní a devolutivní účinek.

Suspenzivní účinek znamená, že včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek, není-li ovšem stanoveno jinak. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Odkladný účinek však může být buďto přímo ze zákona nebo rozhodnutím správního orgánu vyloučen. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek ex lege (srov. § 76 odst. 5). Správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit v taxativně stanovených případech. Vyloučení odkladného účinku odvolání musí být odůvodněno. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci; proti tomuto výroku se nelze odvolat. Pokud odvolání nemá odkladný účinek, musí být tato skutečnost uvedena v poučení. Jindy právní úprava zase stanoví, že odkladný účinek vyloučit nelze, kdy kupř. podle § 62 odst. 5 správního řádu odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má vždy odkladný účinek.

Devolutivní účinek označuje skutečnost, že o věci bude rozhodovat správní orgán vyššího stupně, nikoliv ten, který napadené rozhodnutí vydal.

Autoremedura

Výjimku z devolutivního účinku představuje institut autoremedury, který je projevem zásady rychlosti a hospodárnosti. Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, jej může sám změnit nebo zrušit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím vyslovili souhlas. Rozhodnutí v autoremeduře představuje stále rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, a tak proti němu lze podat odvolání, byť to bude vzhledem k povaze autoremedury spíše výjimečné.

Postup správního orgánu prvního stupně

Po podání odvolání, které se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, se správní spis nachází u tohoto orgánu. Ten činí některé procesní úkony, včetně možného rozhodnutí v rámci autoremedury. Správní orgán prvního stupně rozešle stejnopis odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě, ne však kratší než 5 dnů, vyjádřili. Podle okolností dále doplní řízení. Ve vyjádření tito účastníci nemohou uplatňovat nové skutečnosti a činit nové návrhy, ledaže je nemohli uplatnit dříve. Došlá vyjádření účastníků k podanému odvolání jsou součástí spisu. Bylo-li však odvolání podáno opožděně nebo je-li nepřípustné, správní orgán odvolání rozesílat s ohledem na zásadu procesní ekonomie a hospodárnosti řízení nebude. Pokud v této fázi dojde ke kupř. zpětvzetí odvolání, odvolací řízení zastaví správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal. 6)

Pokud nedojde ze strany správního orgánu prvního stupně k využití institutu autoremedury, předá spis společně se svým stanoviskem k odvolání a v něm uvedeným námitkám odvolacímu správnímu orgánu, a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení odvolání. Je-li podáno odvolání opožděně nebo je nepřípustné, spis se předá ve lhůtě 10 dnů a ve stanovisku správní orgán prvního stupně uvede důvody, pro které považuje odvolání za nepřípustné nebo opožděné.

Postup odvolacího správního orgánu

Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu odvolacích námitek, jinak jen tehdy, pokud to vyžaduje veřejný zájem. K vadám řízení, které nemohly

Nahrávám...
Nahrávám...