15.7.12.5.1
Odvolání a odvolací řízení
NahoruPodstata odvolání
Odvolání lze stručně charakterizovat jako procesní úkon účastníka
řízení, jímž napadá vydané rozhodnutí za účelem jeho vyvrácení a
vydání rozhodnutí opačného. Je významným oprávněním každého účastníka. Institut
odvolání je projevem zásady dvouinstančnosti.
NahoruOdvolání jako řádný opravný prostředek
Odvolání představuje řádný opravný prostředek. Je jím
napadáno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, které dosud nenabylo
právní moci. Na jeho podání je při splnění stanovených podmínek právní
nárok. Oproti tomu mimořádné opravné prostředky směřují vůči rozhodnutím již
pravomocným. Na jejich podání již není právní nárok. Právní mocí rozhodnutí se označuje stav, kdy je rozhodnutí nezměnitelné a nenapadnutelné řádnými opravnými prostředky a závazně působí na právní
vztahy (práva a povinnosti).
NahoruKdo a proti čemu se může odvolat
Proti rozhodnutí se může odvolat každý účastník, není-li
však stanoveno jinak. Právo podat odvolání nicméně nemá podle § 81
odst. 2 a 3 správního řádu účastník, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Rovněž nemá právo na podání
odvolání účastník, který sice nejprve odvolání podal, ale posléze jej vzal
zpět. Odvolání tedy nelze podat znovu. Podle § 76 odst. 5 správního řádu,
proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se nelze
odvolat. Odvolat se rovněž nelze proti rozhodnutí odvolacího správního
orgánu. Není možné připustit, aby rozhodnutí mohla být napadána opravnými
prostředky a v určité fázi řízení již odvolání podat nelze. V úvahu však
připadají jiné prostředky nápravy.
Odvolání se podává proti rozhodnutí, přičemž se jím napadá
toliko jeho výroková část. Odvolání podané výlučně proti odůvodnění,
aniž by napadalo jeho výrok, je proto nepřípustné. Odvoláním lze
napadnout takřka jakékoliv rozhodnutí, není-li to však právní úpravou
vyloučeno. Odvoláním tak lze napadnout jak rozhodnutí ryze procesní povahy, tak
i rozhodnutí ve věci samé.
NahoruOdvolací lhůta
Odvolání se podává v odvolací lhůtě. Podle § 83 odst. 1 správního
řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud ovšem
není zvláštním zákonem stanoveno jinak (lhůta kratší, nebo delší). Z logiky
věci platí, že odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Pokud
však bylo odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo
podáno první den odvolací lhůty a je včasné.
Odvolací lhůta v případě chybějícího, neúplného nebo
nesprávného poučení
Na délku odvolací lhůty a její počátek musí být účastníci
upozorněni v poučení rozhodnutí. V případě chybějícího, neúplného nebo
nesprávného poučení tato vada nesmí být na újmu účastníkům. Proto správní řád v
§ 83 odst. 2 stanoví, že v takových případech lze podat odvolání do 15 dnů
ode dne oznámení opravného usnesení, pokud bylo vydáno podle § 70 správního
řádu, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
NahoruOdvolací lhůta při neoznámení rozhodnutí
Účastník, kterému rozhodnutí nebylo oznámeno, může podat odvolání
v (subjektivní) lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o vydání
rozhodnutí a řešení otázky, která byla jeho předmětem. Nejpozději tak však
může učinit v (objektivní) lhůtě do 1 roku, kdy předmětné rozhodnutí
bylo oznámeno poslednímu z účastníků. Zmeškání podání odvolání v této lhůtě již
nelze prominout, přičemž uvedené podmínky neplatí pro účastníky podle § 27
odst. 1 správního řádu.
Neoznámení rozhodnutí se nemůže dovolávat ten, kdo se s ním
prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu bylo
doručeno rozhodnutí s chybějícím poučením (viz výše).
Postupu dle § 84 odst. 1 správního řádu se lze dovolávat v
případě, nedoručil-li správní orgán rozhodnutí osobě, které svědčilo postavení
účastníka řízení, avšak s ní nebylo jednáno, tedy jde o situaci, kdy účastník
řízení splnil podmínky účastenství v konkrétním případě a příslušný správní
orgán jej v řízení skutečně opomenul. Toto ustanovení nedopadá však na ty
případy, kdy rozhodnutí nebylo oznámeno osobě, které postavení účastníka řízení
od samého počátku ze zákona nenáleželo, tohoto postavení se ani nedomáhala, a
proto s ní jednáno nebylo.
Ustanovení § 84 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, je nutno
vztáhnout nejen na případy, kdy se účastník sice účastnil celého správního
řízení, avšak konečné rozhodnutí mu nebylo doručeno, ale i na případy, kdy
potenciální účastník o probíhajícím správním řízení vůbec nevěděl a
neparticipoval na něm, a tudíž mu ani konečné rozhodnutí doručeno nebylo.
NahoruMísto, lhůta a způsob podání odvolání
Odvolání se podává u toho správního orgánu, který napadené
rozhodnutí vydal. Na tuto skutečnost by měl být konečně odvolatel upozorněn v poučení napadeného rozhodnutí.
Lhůta pro podání odvolání je zachována, je-li posledního
dne lhůty učiněno podání u správního orgánu, který rozhodnutí vydal,
případně je podáno k poštovní přepravě (jde o lhůtu procesní). V
případě, že odvolatel nemůže z vážných důvodů podat odvolání u správního
orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, lhůta je zachována, jestliže je její
poslední den učiněno odvolání u správního orgánu vyššího stupně (tj. přímo u odvolacího správního orgánu). Tento odvolání bezodkladně postoupí
správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
Odvolání může být učiněno písemně, ale i ústně do
protokolu, v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým
podpisem a prostřednictvím datové schránky. Pokud je do 5 dnů
potvrzeno některým ze shora uvedených způsobů, lze je učinit i jiným způsobem.
NahoruNáležitosti odvolání
Odvolání je specifickým druhem podání, kterým se zahajuje odvolací
řízení. Musí proto vyhovovat jak základním podmínkám, které jsou kladeny na
náležitosti podání (srov. § 37 odst. 2), tak i podmínkám a náležitostem
specifickým. Podle § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat údaje o
tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá
a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Odvolání se podává s potřebným
počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby
každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet
stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Výjimka platí pro
řízení s velkým počtem účastníků, kde je z logiky věci odvolatel povinnosti
dodat odvolání v potřebném počtu stejnopisů zproštěn.
Pokud přesto není v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel
rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
Nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37
odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu, je správní orgán povinen postupovat
podle § 37 odst. 3 tohoto zákona tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit
nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
NahoruNeúplná apelace
V odvolacím řízení se k novým skutečnostem a k návrhům na
provedení nových důkazů uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího
řízení nepřihlíží. Přihlédne se k nim, jen pokud jde o takové
skutečnosti nebo důkazy, které odvolatel nemohl uplatnit dříve. V
případě, že účastník namítá, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním
stupni určitý úkon, musí jej učinit společně s odvoláním.
Správní řád zvýšil odpovědnost účastníka řízení za rozsah
odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých
hledisek má být prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno (§ 82 odst. 2).
Pozornost, kterou je odvolací orgán povinen nad rámec uplatněných odvolacích
námitek věnovat základním zásadám správního řízení, je limitována skutečnostmi,
které jsou ze spisu zjevné. Nelze proto vytýkat odvolacímu orgánu, že sám
nezjistil, že v řízení před správním orgánem I. stupně nebyly účastníkovi
řízení řádně doručovány písemnosti (včetně rozhodnutí), pokud na tuto
skutečnost odvolatel ve včas podaném odvolání obsahujícím základní specifikaci
a obsah tohoto rozhodnutí nijak neupozornil a ze spisu to jinak nebylo možno
seznat.
NahoruÚčinky odvolání
Včasné odvolání jako řádný opravný prostředek má suspenzivní a devolutivní účinek.
Suspenzivní účinek znamená, že včas podané a přípustné
odvolání má odkladný účinek, není-li ovšem stanoveno jinak. V důsledku
odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné
právní účinky rozhodnutí. Odkladný účinek však může být buďto přímo ze
zákona nebo rozhodnutím správního orgánu vyloučen. Odvolání
proti usnesení nemá odkladný účinek ex lege (srov. § 76 odst. 5). Správní orgán
může odkladný účinek odvolání vyloučit v taxativně stanovených případech.
Vyloučení odkladného účinku odvolání musí být odůvodněno. Výrok o
vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci; proti
tomuto výroku se nelze odvolat. Pokud odvolání nemá odkladný účinek,
musí být tato skutečnost uvedena v poučení. Jindy právní úprava zase
stanoví, že odkladný účinek vyloučit nelze, kdy kupř. podle § 62 odst. 5
správního řádu odvolání proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty má vždy
odkladný účinek.
Devolutivní účinek označuje skutečnost, že o věci bude rozhodovat správní orgán vyššího stupně, nikoliv ten, který napadené
rozhodnutí vydal.
NahoruAutoremedura
Výjimku z devolutivního účinku představuje institut autoremedury, který je projevem zásady rychlosti a hospodárnosti.
Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, jej může sám změnit nebo zrušit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže
být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím vyslovili souhlas. Rozhodnutí v autoremeduře představuje stále rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně, a tak proti němu lze podat odvolání,
byť to bude vzhledem k povaze autoremedury spíše výjimečné.
NahoruPostup správního orgánu prvního stupně
Po podání odvolání, které se podává u správního orgánu, který
napadené rozhodnutí vydal, se správní spis nachází u tohoto orgánu. Ten činí
některé procesní úkony, včetně možného rozhodnutí v rámci autoremedury.
Správní orgán prvního stupně rozešle stejnopis odvolání všem účastníkům,
kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzve je, aby se k němu v přiměřené
lhůtě, ne však kratší než 5 dnů, vyjádřili. Podle okolností dále doplní
řízení. Ve vyjádření tito účastníci nemohou uplatňovat nové skutečnosti a činit
nové návrhy, ledaže je nemohli uplatnit dříve. Došlá vyjádření účastníků k
podanému odvolání jsou součástí spisu. Bylo-li však odvolání podáno
opožděně nebo je-li nepřípustné, správní orgán odvolání rozesílat s ohledem na
zásadu procesní ekonomie a hospodárnosti řízení nebude. Pokud v této fázi dojde
ke kupř. zpětvzetí odvolání, odvolací řízení zastaví správní orgán, který
napadené rozhodnutí vydal.
Pokud nedojde ze strany správního orgánu prvního stupně k využití
institutu autoremedury, předá spis společně se svým stanoviskem k
odvolání a v něm uvedeným námitkám odvolacímu správnímu orgánu, a to ve lhůtě
do 30 dnů od doručení odvolání. Je-li podáno odvolání opožděně nebo je
nepřípustné, spis se předá ve lhůtě 10 dnů a ve stanovisku správní orgán
prvního stupně uvede důvody, pro které považuje odvolání za nepřípustné nebo
opožděné.
NahoruPostup odvolacího správního orgánu
Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a
řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost
napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu odvolacích námitek, jinak jen
tehdy, pokud to vyžaduje veřejný zájem. K vadám řízení, které nemohly…