Oceňovací rozdíl k nabytému majetku a goodwill
Ing. Jiří Šperl
NahoruÚvod
Pojmy goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku jsou v účetních
předpisech zavedeny od roku 2003. Fakticky se jedná o pojmy známé před rokem
2003 jako opravné položky k nabytému majetku. Od roku 2003 vznikly dvě
samostatné položky. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku se v účetnictví řadí
mezi dlouhodobý hmotný majetek; goodwill je pak podle účetních předpisů zařazen
mezi dlouhodobý nehmotný majetek. Pro účely ZDP se však o hmotný ani nehmotný
majetek nejedná.
Z účetního hlediska goodwill i oceňovací rozdíl vznikají obvykle při
koupi nebo vkladu podniku nebo jeho části jako rozdíl mezi oceněním
jednotlivých složek majetku podniku či jeho části a celkovou cenou (oceněním),
za kterou byl podnik či jeho část nabyta. Ocenění v účetnictví nabyvatele může
být buď v účetních cenách prodávajícího (příp. vkladatele) – vzniká oceňovací
rozdíl k nabytému majetku, nebo mohou být jednotlivé složky majetku
individuálně přeceněny, a pak dochází ke vzniku goodwillu.
Vzhledem k tomu, že v současné době se účetní předpisy vztahují pouze
na poplatníky, kteří jsou definováni jako účetní jednotka, tedy vedou
účetnictví, nelze účetní postupy použít v případě poplatníků nevedoucích
účetnictví.
Vedení daňové evidence a postup v případě uplatňování výdajů paušálem
nepodléhá účetním předpisům, ale je stanoven přímo zákonem o daních z příjmů.
Ten také stanoví, jak postupovat v případě úplatného pořízení podniku či jeho
části a obdobných případech pořízení více věcí, práv, pohledávek a závazků za
jednu cenu.
Pouze v případě, kdyby podle účetních předpisů vznikl záporný
oceňovací rozdíl, se z daňového hlediska přiměřeně použije ustanovení § 23 odst. 15 ZDP upravující postup zahrnování záporného oceňovacího rozdílu do základu daně jako
položky zvyšující základ daně.
NahoruPrávní úprava
-
ZDP, a to:
-
§ 7b odst.
3, který stanoví, že je-li v případě úplatného pořízení nemovitých a
movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, nebo části tohoto
majetku a závazků, rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle
zvláštního právního předpisu (zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb.),
zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a
snížený o hodnotu závazků, záporný, postupuje se obdobně jako v případě
záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku (§ 23).
-
§ 23 odst.
15 uvádí, že záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části
podniku je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a
výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet
měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové
přiznání. Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo
části podniku je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení
poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku. Při
postupném vyřazování majetku tvořícího koupený podnik nebo část podniku se
oceňovací rozdíl nemění.
-
§ 32a odst.
2, který stanoví, že goodwill se pro účely ZDP nepovažuje za
nehmotný majetek.
-
§ 26, ze kterého vyplývá,
že oceňovací rozdíl k nabytému majetku není zahrnut mezi hmotný majetek pro
účely ZDP.
NahoruKladný a záporný rozdíl
Z dikce § 7b odst. 3 plyne, že v případě
úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a
závazků nebo části uvedeného majetku a závazků za jednu pořizovací cenu, se
cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých
složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz,
cenin, pohledávek a závazků. Je tedy zřejmé, že žádný kladný rozdíl, který by
se uplatňoval samostatně do výdajů, nevzniká, ale výdaje se uplatňují
standardním způsobem, tedy např. u hmotného majetku formou odpisů, zásoby do
výdajů aj., přičemž se vychází…