Námitka podjatosti

15.4.6.2.1

Námitka podjatosti

 NahoruÚvod

V předchozích kapitolách této publikace jsme se již dostatečně věnovali pojmu účastníci řízení, takže nyní bychom se zaměřili na některá procesní práva, která nám jako účastníkům řízení náš právní řád přiznává. Jedním z důležitých procesních práv, které jako účastníci řízení můžeme využít, je možnost vyjádřit se k osobě soudce, který rozhoduje náš spor. Jelikož se jedná o procesní právo, musíme být o něm soudem řádně poučeni. Soud tak nejčastěji činí prostřednictvím písemného poučení, ve kterém zjišťuje stanovisko účastníků řízení, dále pak v předvolání k jednání či při samotném ústním jednání ve věci samé. Pokud se tedy domníváme, že soudce má jakýkoli poměr k protistraně, případně k zástupcům, nebo k projednávané věci, rozhodně je na místě použít institut tzv. vyloučení soudce v případě jeho podjatosti. Podjatost soudce znamená, že není schopen dostatečně objektivně věc posoudit, tedy objektivně rozhodnout náš spor. K využití tohoto institutu nám pak slouží tzv. námitka podjatosti, kterou si níže podrobněji rozebereme a vysvětlíme.

 NahoruVymezení

Námitkou podjatosti se nazývá takové podání účastníka řízení, kterým účastník řízení tvrdí, že existují skutečnosti, z nichž dovozuje, že určitý soudce by měl být vyloučen z projednávání a rozhodování konkrétního případu pro jeho osobní poměr či vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Jinak řečeno se jedná o podání, kterým požadujeme, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

 NahoruRůzné druhy poměru soudce

Jak již bylo výše uvedeno, soudce může mít osobní vztah buď k projednávané věci nebo k účastníkům řízení či jejich zástupcům, přičemž si tyto dva druhy poměrů soudce níže podrobněji popíšeme:

• Soudcův poměr k věci – v tomto případě má soudce přímý osobní právní zájem na projednávané věci. Jedná se zejména o případy, kdy je soudce sám účastníkem řízení, nebo kdy by mohl být výsledkem řízení přímo dotčen ve svých právech. Dle tohoto poměru by měl být taktéž vyloučen soudce, který získal informace o věci jinak než prostřednictvím dokazování při jednání, tedy kdy byl např. svědkem události, která se ve věci stala předmětem dokazování. Zvláštním případem soudcova poměru k věci je pak situace, kdy soudce již o daném případu rozhodoval, nebo se účastnil jednání a prováděl dokazování, jako soudce prvního stupně, a poté je přiřazen k rozhodování sporu v rámci soudu druhého stupně, např. o námi podaném odvolání by rozhodoval soudce, který již náš spor projednával v prvním stupni.

• Soudcův poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům – soudcův poměr k účastníkům řízení či jejich zástupcům je především založen příbuzenským, přátelským nebo naopak nepřátelským vztahem. Pod tyto případy taktéž můžeme zahrnout situace, ve kterých soudce spojuje s účastníky řízení ekonomická vazba.

 NahoruLhůta k podání námitky podjatosti

Jelikož jsou velice často námitky podjatosti účastníky řízení podávány pouze z důvodu neúměrného prodlužování řízení, které je motivováno snahou oddálit konečné rozhodnutí ve věci, je toto nevhodné a zneužívající chování účastníků řízení alespoň částečně limitováno, a to tím, že námitku podjatosti lze podat nejpozději na začátku prvního ústního jednání ve věci, kterého se zúčastnil soudce, o jehož vyloučení se jedná. Pokud se stane, že se o důvodu pro vyloučení soudce dozvíme později než při prvním jednání ve věci, je možné námitku podat ve lhůtě 15 dnů…