dnes je 24.7.2024

Input:

Manželé a majetek ve vztahu k podnikání

29.11.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Manželé a majetek ve vztahu k podnikání

Ing. Ivan Macháček

1. Úvod do problematiky

1.1 Rozdíl mezi spoluvlastnictvím a společným jměním manželů

Právní institut spoluvlastnictví upravuje občanský zákoník (dále NOZ) v ustanoveních §§ 1115 až 1157 NOZ, právní institut společného jmění manželů je pak upraven v §§ 708 až 753 NOZ.

1.2 Spoluvlastnictví

Vymezení spoluvlastnictví

Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikosti podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu. V případě pochybností o velikosti podílů platí vyvratitelná právní domněnka, že jsou podíly stejné.

1.3 Společné jmění manželů

Vznik společného jmění manželů

Podle ustanovení § 708 je součástí společného jmění manželů vše, co:

  • manželům náleží,

  • má majetkovou hodnotu a

  • není vyloučeno z právních poměrů.

Občanský zákoník rozlišuje trojí typ právního režimu společného jmění, a to zákonný režim, smluvený režim, anebo režim založený rozhodnutím soudu.

Zákonný režim je upraven v §§ 709 až 715 NOZ. Podle znění § 709 odst. 1 NOZ je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:

  1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  2. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  3. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  4. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
  5. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Součástí společného jmění je však dle § 709 odst. 2 NOZ zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Pokud tedy manžel např. zdědil nebo získal darem bytovou jednotku a tuto najímá, pak příjmy do výše vynaložených výdajů souvisejících s tímto nájmem nejsou součástí společného jmění, ale zisk z nájmu (rozdíl příjmů a výdajů) se již stává součástí společného jmění, i když v tomto případě jde o pronájem bytů, které nejsou součástí společného jmění manželů. Obdobně to platí v případě, že jeden z manželů před uzavřením manželství zakoupil nebo jiným způsobem nabyl akcie a jsou mu každý rok vypláceny dividendy, pak po uzavření manželství se stávají tyto dividendy součástí společného jmění manželů.

Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle § 709 odst. 1 NOZ jeho výlučné vlastnictví.

Součástí společného jmění jsou rovněž dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže:

  1. se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  2. je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Z ustanovení § 715 NOZ vyplývá, že má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. Stejně tak se postupuje v případě, má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů (např. u veřejné obchodní společnosti).

V §§ 716 až 721 NOZ se specifikuje tzv. smluvený režim. Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, přičemž si upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny. Smluvený režim může spočívat v:

  • režimu oddělených jmění – jde o úpravu, kdy každý z manželů může se svým výhradním (odděleným) jměním nakládat zcela podle své vůle, tj. bez souhlasu druhého manžela. Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, pak podle znění § 730 NOZ si rozdělí příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.

  • režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství,

  • režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

Připomínáme, že společné jmění může vzniknout pouze mezi manžely a nemůže vzniknout mezi registrovanými partnery. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví, vzniká projevem vůle dvou osob stejného pohlaví činěným formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení těchto osob o tom, že spolu vstupují do partnerství.

2. Podnikání manželů

2.1 Podnikání manželů a zákoník práce

Pracovněprávní vztahy mezi manžely jsou nepřípustné

Zákoník práce uvádí v ustanovení § 318 ZP, že základní pracovněprávní vztah nemůže být uzavřen mezi manžely nebo partnery (osoby stejného pohlaví). Základním pracovněprávním vztahem se podle § 3 ZP rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Z výše uvedeného vyplývá, že podnikatel při svém podnikání nemůže sjednat se svou manželkou pracovněprávní vztah. Lze však sjednat pracovní poměr manžela s obchodní společností, jejímž statutárním zástupcem je manžel.

Pokud by však mezi osobami nebylo uzavřeno manželství (popř. registrované partnerství) a obě osoby by žily spolu jako druh a družka (přítel s přítelkyní, resp. přítel s přítelem), pak by se na ně zákaz uzavření pracovněprávního vztahu nevztahoval. V tomto případě by podnikatel mohl se svou družkou (přítelkyní, přítelem) uzavřít pracovněprávní vztah jako zaměstnavatel.

2.2 Podnikání manželů a živnostenský zákon

Živnostenský zákon neomezuje podnikání manželů

Podle § 10 ŽZ vzniká oprávnění provozovat živnost u ohlašovacích živností dnem ohlášení, u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Ohlášení je jednostranný právní úkon, ve kterém ohlašovatel splňuje zákonem stanovené podmínky a vzniká mu živnostenské oprávnění provozovat určitou ohlašovací živnost. Živnostenský úřad prověřuje splnění všeobecných podmínek (plná svéprávnost a bezúhonnost), a dále prověřuje splnění podmínek odborné a jiné způsobilosti, pokud jsou zákonem předepsány. Živnostenský úřad však nezkoumá, zda podnikatel naplnil § 715 NOZ, tj. že manžel – podnikatel získal k použití majetku ve společném jmění manželů k podnikání souhlas druhého manžela.

2.3 Podnikání manželů a insolvenční zákon

Účinky prohlášení konkurzu na SJM

Konkurz je způsob řešení úpadku dlužníka spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Dlužník je přitom v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Fyzická osoba – podnikatel a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena (dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku).

V § 268 odst. 1 IZ (insolvenčního zákona) se uvádí, že prohlášením konkurzu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkurzu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.

Řešení společného jmění manželů prohlášením konkurzu na jednoho z nich je obsaženo v ustanovení §§ 268 až 276 IZ. Prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené dlužníkem po prohlášení konkurzu jsou neplatné. Část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená insolvenčním správcem je účinná, jakmile ji schválí insolvenční soud. Insolvenční soud dohodu o vypořádání společného jmění manželů neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy nebo jestliže s ní nesouhlasí věřitelský výbor. Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů; uzavře-li dlužník nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku těchto účinků.

Řešení úpadku formou oddlužení je obsahem §§ 389 až § 418 IZ. V § 389 IZ se uvádí, že dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o:

a) právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo

b) fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.

Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže:

a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo

b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d) IZ, anebo

c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Ustanovení § 394a IZ se zabývá společným návrhem manželů na povolení oddlužení. Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

2.4 Podnikání manželů a zákon o daních z příjmů

Využití věci ve SJM k samostatné činnosti

Ustanovení § 7 odst. 9 ZDP stanoví, že pokud je věc ve společném jmění manželů a je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů.

V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů a je současně využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto věcí rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti.

Příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku.

2.5 Používání automobilu k samostatné činnosti manželů

Použití osobního automobilu ve SJM k samostatné činnosti

Pokud půjde o osobní automobil, který je využíván oběma manžely k samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 1 ZDP, vkládá tento automobil jeden z manželů do obchodního majetku. Výdaje souvisící s provozem vozidla (odpisy, výdaje na opravu a údržbu, pojištění vozidla zákonné i havarijní, dálniční známka atd.) se rozdělí mezi oba manžele v poměru, v jakém osobní automobil využívají při své samostatné činnosti, tj. v poměru ujetých kilometrů na základě evidence jízd vedené oběma manžely. V evidenci jízd by měly být evidovány minimálně následující údaje: datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté kilometry, dále pak údaje o typu vozidla, státní poznávací značka, stav ujetých kilometrů k 1. lednu a k 31. prosinci kalendářního roku.

Alternativy uplatnění výdajů na pracovní cesty

Z hlediska výdajů na pracovní cesty manželů je nutno postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Do daňových výdajů manžela, který má vozidlo zahrnuto v obchodním majetku, se uplatní výdaje podle bodu 1 ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP ve skutečné výši na základě dokladů o nákupu pohonných hmot doložených knihou jízd. U manžela, který nemá vozidlo zahrnuto do svého obchodního majetku, lze postupovat dle jedné z následujících alternativ:

Alternativa A:


Manžel, který uplatňuje do daňových výdajů při své samostatné činnosti poměrnou část stálých nákladů souvisejících s provozem vozidla, může do daňových výdajů zahrnout náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty doloženou knihou jízd. Náhradou výdajů za spotřebované pohonné hmoty se dle pokynu GFŘ D-59 k § 24 odst. 2 bod 24 rozumí částka stanovená v závislosti na počtu ujetých kilometrů, nákupní ceně pohonných hmot a na údaji o spotřebě pohonných hmot pro kombinovaný provoz uvedeném výrobcem nebo dovozcem v technickém průkazu vozidla; není-li tento uveden, použije se aritmetický průměr všech údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu vozidla. Sazbu základní náhrady v tomto případě již uplatnit nemůže.

Alternativa B:


Manžel, který nemá vozidlo zahrnuté do svého obchodního majetku a neuplatňuje poměrnou část stálých nákladů souvisících s provozem vozidla do svých nákladů, může k sazbě náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ještě uplatnit i sazbu základní náhrady pro osobní automobil (aktuální sazby cestovních náhrad jsou v Praktických informacích – viz hlavní obrazovka).

Použití obou alternativ si ukážeme na konkrétním příkladu.

Manžel vloží do svého obchodního majetku osobní automobil, který patří do společného jmění manželů. Tento osobní automobil je využíván k podnikání obou manželů – manžel je soukromým lékařem a manželka je dealerkou kosmetických přípravků. V průběhu zdaňovacího období 2023 jsou vynaloženy následující stálé provozní náklady související s provozem osobního automobilu:

 
Odpisy vozidla 150 000 Kč
Opravy vozidla 13 700 Kč
Pojištění vozidla 13 000 Kč
Dálniční známka 1 500 Kč
Provozní výdaje celkem 178 200 Kč
Ujeté kilometry dle knihy jízd:
Lékař (manžel) 17 600 km – 80 %
Podnikatelka (manželka) 4 400 km – 20 %
Celkem najeté kilometry 22 000 km

Výpočet daňových výdajů u lékaře a jeho manželky:

Alternativa A

Manžel 80 % x 178 200 Kč = 142 560 Kč
+ skutečně vynaložené výdaje na spotřebu pohonných hmot podle dokladů
Manželka 20 % x 178 200 Kč = 35 640 Kč
+ náhrada výdajů za spotřebované PHM podle technického průkazu a ceny za PHM

Alternativa B

Manžel 80 % x 178 200 Kč = 142 560 Kč
+ skutečně vynaložené výdaje na spotřebu pohonných hmot podle dokladů
Manželka Základní náhrada:
4 400 km x 5,20 Kč = 22 880 Kč
+ náhrada výdajů za spotřebované PHM podle technického průkazu a ceny za PHM

Pro daný příklad je výhodnější alternativa A, kdy manželka dosáhne vyšších daňově uznatelných nákladů (lékař má v obou alternativách stejné daňové náklady). Pro zvolení jedné z alternativ si musíme vždy v každém konkrétním případě propočítat daňové výdaje, které závisejí na poměru ujetých kilometrů obou manželů a na výši stálých provozních nákladů, které se v alternativě A rozdělují mezi oba manžele.

Poznámka:

Na základě zákona č. 142/2022 Sb., kterým došlo k novelizaci zákona č. 16/1993 Sb. o dani silniční, se od 1. 1. 2022 neplatí silniční daň z osobních automobilů.

V případě, že bude automobil využíván nejen k samostatné činnosti obou manželů, ale i k soukromým účelům, je nutné provozní výdaje krátit v poměru ujetých kilometrů pro samostatnou činnost obou manželů a počtu ujetých kilometrů pro samostatnou činnost a pro soukromé účely.

2.6 Dary mezi manžely

Možnosti darování mezi manžely

Darování mezi manžely není vyloučeno. Musí však jít o případ, kdy toto bezúplatné plnění pochází z odděleného majetku, tedy pouze z majetku jednoho z manželů. V tomto případě lze uplatnit dle § 15 odst. 1 ZDP bezúplatné plnění jako odčitatelnou položku od základu daně, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč a bezúplatné plnění je poskytnuto manželovi na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP. V úhrnu lze odečíst od základu daně nejvýše 15 %, resp. pro zdaňovací období kalendářních let 2020 až 2022 lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně.

Pokud je však bezúplatné plnění jednoho manžela druhému poskytnuto z prostředků patřících do společného jmění manželů, nejedná se o bezúplatné plnění, ale jde o hospodaření a nakládání se společným majetkem. V tomto případě nelze uplatnit u manžela – dárce žádný odpočet od základu daně.

2.7 Zápůjčka mezi manžely

Zápůjčka peněžních prostředků mezi manžely

Uzavření smlouvy o zápůjčce peněžních prostředků mezi manžely dle § 2390 NOZ není vyloučeno. Záleží však na tom, zda manželé mají, nebo nemají zúžený rozsah společného jmění manželů.

V případě, že manželé nemají zúžené společné jmění manželů, se pak peněžní částka, kterou jeden z manželů (zapůjčitel) přenechal druhému manželu (vydlužitel) k výkonu samostatné činnosti, i když tato částka byla získána děděním nebo darováním a byla ve výlučném vlastnictví věřitele, stane majetkem zahrnutým do společného jmění manželů. Manželovi je zápůjčka vrácena ze společného jmění manželů, a tudíž ze společného majetku obou manželů.

Pokud dojde k zúžení společného jmění manželů, bude manžel – podnikatel výlučným vlastníkem příjmů ze samostatné činnosti a z těchto příjmů by byla výše uvedená zápůjčka vrácena manželovi. Totéž se týká i úroků v případě, že zápůjčka bude sjednána úročená. Na straně manžela, který zápůjčku z prostředků ve výlučném vlastnictví poskytl druhému z manželů, bude úrok ze zápůjčky zdaňován jako příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP.

2.8 Fakturace mezi manžely

Možnost fakturování mezi manžely

V současně

Nahrávám...
Nahrávám...