Leasingové smlouvy

15.6.4.2

Leasingové smlouvy

 NahoruÚčel leasingových smluv

Leasingová smlouva je specifickým právním vztahem, jehož potřeba vyvstala zejména s ohledem na ekonomické zájmy podnikatelů a s ohledem na požadavky na daňovou optimalizaci při pořizování majetku. Leasing představuje určitou alternativu úvěru. Jako právní vztah je leasingová smlouva poněkud "neusazená“, a to se netýká pouze českého právního řádu. Je to dáno tím, že se jedná o poměrně mladý právní institut, jenž je podřizován více ekonomickým zájmům než jiné právní vztahy. Neusazenost leasingu se projevuje zejména v tom, že s výjimkou daňové oblasti není právem téměř nijak upraven. To ovšem není leasingu na škodu, neboť jeho právní úprava by pro jeho různorodost byla velmi složitá.

Slovo leasing pochází z anglického slova "to lease“ – pronajímat. Již z tohoto vyplývá, že podstatou leasingu je pronájem věci. Leasing, a v souvislosti s tím i leasingová smlouva, však není tak jednoduchou záležitostí, jak by se podle této definice mohlo zdát. Jedním z hlavních rozdílů, který odlišuje leasing od běžného pronájmu, je to, že většinou si předmět leasingu leasingový nájemce sám na trhu vybírá a leasingová společnost tento předmět následně až po uzavření leasingové smlouvy kupuje do svého vlastnictví. Ani to však nemusí být pravidlem a záleží na typu leasingu, který je mezi smluvními stranami uzavírán.

 NahoruPředmět leasingu

Předmětem leasingu může být jak věc, a to jak věc movitá či nemovitá, ale taktéž právo (například některá průmyslová práva). Leasingem jsou v některých případech dokonce řešeny i určité opravy a úpravy věci. Výběr předmětu leasingu je velmi různorodý. Předmětem leasingu ovšem nemůže být věc, která užíváním přestane ještě před uběhnutím doby leasingu existovat – z tohoto hlediska by tedy například těžko předmětem leasingu mohla být kupa uhlí, které by si leasingový nájemce pronajal za účelem topení ve vlastních kamnech. To, že předmětem leasingu mohou být i práva, je jedním z odlučovacích znaků leasingové smlouvy od smlouvy nájemní.

 NahoruTypy leasingu

V zásadě rozlišujeme tři základní typy leasingu:

1. leasing finanční,

2. leasing operativní,

3. zpětný leasing.

Každý z těchto základních typů leasingu má zcela jinou ekonomickou podstatu, a proto se budou také velmi obsahově odlišovat smlouvy, které se na ně použijí. Než přikročíme k obsahovým náležitostem jednotlivých smluv, je třeba nejprve objasnit podstatu jednotlivých typů leasingů.

 NahoruFinanční leasing

Finanční leasing – je nejrozšířenějším typem leasingu – obecně lze tento typ leasingu charakterizovat jako dlouhodobý "pronájem“ věci či práva za sjednanou pravidelně hrazenou úplatu (leasingovou splátku), přičemž v jednotlivých leasingových splátkách je kromě jiných nákladů rozprostřena pořizovací cena věci či práva, které jsou předmětem leasingu, tak, aby po uplynutí určité sjednané doby (doba leasingu) mohla věc či právo přejít do vlastnictví nájemce, respektive tomuto nájemci může vzniknout na věc předkupní právo, které může zrealizovat za předem dohodnutých podmínek. Dalším obvyklým nákladem, který je do leasingové splátky rozprostřen, jsou například úrokové náklady pronajímatele, riziko pronajímatele a jeho zisk. Typické pro finanční leasing je to, že na leasingového nájemce jsou již po dobu leasingu přenášena částečně nebo zcela rizika spojená s vlastnictvím předmětu leasingu (ačkoliv leasingový nájemce ještě vlastníkem předmětu leasingu není). Uzavření leasingové smlouvy bývá velmi často podmíněno poskytnutím první zvýšené splátky – takzvané akontace. Pronajímatelem může být buď specializovaná leasingová společnost, banka či výrobce věci. Smlouva o poskytnutí finančního leasingu je smlouvou inominátní (nepojmenovanou) ve smyslu § 269 odst. 2 ObchZ nebo § 51 ObčZ a nelze na ni použít ani ustanovení smlouvy o koupi najaté věci dle § 489 a násl. ObchZ, ani ustanovení o nájemní smlouvě (a to ani podpůrně).

 NahoruOperativní leasing

Operativní leasing – jedná se o časově ohraničený pronájem určité věci, který není prioritně uskutečňován za účelem nabytí vlastnického práva k předmětu leasingu. Naopak předmět leasingu po ukončení řádné doby leasingu zůstává i nadále ve vlastnictví pronajímatele. Na rozdíl od běžného pronájmu však leasingový pronajímatel poskytuje po celou dobu leasingu leasingovému nájemci další doprovodné služby. Uzavření smlouvy o operativním leasingu nebývá podmíněno zaplacením první zvýšené splátky – akontace. Leasingové splátky jsou většinou hrazeny lineárně po celou dobu leasingového vztahu a obsahují poplatky a náklady spojené s provozem předmětu leasingu. Jak již bylo uvedeno, tak operativní leasing je svou podstatou nájemním vztahem, který je však rozšířen o další povinnosti pronajímatele. V zásadě není vyloučeno, aby na tento právní vztah byly aplikovány ustanovení upravující nájemní vztahy – například ustanovení smlouvy o nájmu dopravního prostředku dle § 630 a následující ObchZ nebo ustanovení § 633 a následující ObčZ, týkající se nájemní smlouvy. Dokonce může být uzavřen i formou smlouvy o koupi najaté věci dle § 489 a násl. ObchZ ( o této možnosti viz dále).

Asi nejtypičtějším případem, kdy je operativní leasing využíván, je uzavření operativního leasingu pro pronájem vozového parku či počítačových systémů, což bývá využíváno zejména většími společnostmi. Podnikatelé operativní leasing využívají z toho důvodu, že veškeré služby jsou jim ze strany leasingové společnosti fakturovány jednou částkou a nemusí zaměstnávat vlastního zaměstnance, který by se jim o předmět leasingu staral.

 NahoruZpětný leasing

Zpětný leasing – zpětný leasing může mít formu jak leasingu finančního, tak leasingu operativního. Jedná se případ, kdy podnikatel předmět leasingu v době uzavření leasingové smlouvy vlastní a za účelem získání finančních prostředků předmět leasingu prodá leasingové společnosti, která jej následně již za využití finančního či operativního leasingu zpětně podnikateli pronajme. Tento právní vztah podnikateli umožní získat finanční prostředky, ale zároveň je mu umožněno i nadále využívat předmět leasingu.

 NahoruLeasing přímý a nepřímý

Pokud leasingové služby poskytuje přímo výrobce či prodejce, označujeme takový leasing jako leasing přímý. O leasing nepřímý jde v případech, kdy je leasing poskytován specializovanou leasingovou společností či bankou. Banky mohou ze zákona poskytovat pouze leasing finanční. V případě nepřímého leasingu pak do celého vztahu vstupuje ještě výrobce či prodejce předmětu leasingu, který uzavírá kupní smlouvu s leasingovou společností.

Kupní smlouva výrobce či prodejce x leasingová společnost

V kupních smlouvách jsou pak velmi často stanoveny zvláštní podmínky, na jejichž základě je leasingová společnost oprávněna určitá práva, které by jinak mohla uplatňovat pouze ona jako kupující, přenést na leasingového nájemce. Leasingová společnost pak tato práva na leasingového nájemce přenáší leasingovou smlouvou. Typicky se jedná o práva ze záruky na předmět leasingu a možnosti jejího uplatňování leasingovým nájemcem. Tím je docíleno toho, že leasingový nájemce může uplatňovat tato práva přímo vůči výrobci či prodejci a nemusí se s každou záležitostí obracet na leasingovou společnost. To je aktuální zejména u leasingu finančního.

 NahoruSmlouva o zpětném odkupu věci

V neposlední řadě je pak třeba vzpomenout na to, že leasingové společnosti velmi často uzavírají s výrobcem či prodejcem smlouvu o zpětném odkupu věci pro případ, že leasingový nájemce neplní podmínky leasingové smlouvy a předmět leasingu je mu odebrán.

 NahoruVnitrostátní a mezinárodní leasing

Z hlediska teritoriálního pak rozlišujeme leasing vnitrostátní a leasing mezinárodní. O mezinárodním leasingu hovoříme v případech, kdy mají leasingový nájemce a leasingový pronajímatel sídla v rozdílných státech. Pokud oba účastníci tohoto leasingového vztahu budou pocházet ze zemí, které jsou účastníky Úmluvy o mezinárodním finančním leasingu uzavřené v Otawě roku 1988, je třeba při uzavírání takové smlouvy respektovat pravidla daná touto mezinárodní úmluvou. Bohužel se dosud příliš mnoho států k této mezinárodní úmluvě nepřipojilo.

 NahoruGarant

U mezinárodního leasingu může ještě do vztahu leasingový nájemce, leasingový pronajímatel a dodavatel vstoupit subjekt čtvrtý, a tím je garant. Protože u mezinárodního leasingu se většinou jedná o opravdu velké finanční operace, funkci garanta musí pro leasingového nájemce vykonávat některá z větších mezinárodních bank. Takovéto bance nemusí být leasingový nájemce znám, proto může být vztah mezi garantem a obvyklou bankou leasingového nájemce řešen ještě prostřednictvím bankovních záruk.

Nyní již k jednotlivým leasingovým smlouvám.

 NahoruPrávní úprava

Leasingová smlouva uzavřená mezi dvěma podnikateli se bude vždy řídit obchodním zákoníkem. Leasingová smlouva uzavřená mezi podnikatelem a nepodnikatelem (leasing pro osobní potřebu) se naopak bude řídit ustanoveními zákoníku občanského, pokud ovšem nebude mezi smluvními stranami dohodnuto ve smyslu § 262 ObchZ, že bude smlouva dohodou podřízena ustanovením zákoníku obchodního. Leasingové smlouvy sjednávané pro osobní potřebu většinou tuto dohodu obsahují.

 NahoruDůležité upozornění!

Nepodnikatelé užívají při uzavírání leasingových smluv zvláštní ochrany, a to i v případech, kdy dohodou podřídili právní vztah z leasingové smlouvy ustanovením obchodního zákoníku. Leasing je totiž považován za spotřebitelský úvěr, a proto je třeba při uzavírání smlouvy s těmito subjekty respektovat i právní úpravu, která se na spotřebitelské úvěry vztahuje.

 NahoruSmlouva o poskytnutí finančního leasingu

Jak už jsme uvedli výše, lze finanční leasing charakterizovat jako dlouhodobý "pronájem“ věci či práva za sjednanou pravidelně hrazenou úplatu (leasingovou splátku). Na rozdíl od nájmu je však v leasingové splátce obsažena cena předmětu leasingu. To je také základním rozlišovacím znakem leasingové smlouvy od smlouvy nájemní. Finanční leasing může být v zásadě řešen pouze inominátní smlouvou ve smyslu § 269 odst. 2 ObchZ nebo § 51 ObčZ.

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27.11. 2003, sp. zn. 30 Cdo 2033/2002 :

 NahoruLeasing x nájem

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ustanovení o nájemní smlouvě nejsou na smlouvu o poskytnutí finančního leasingu využitelná vůbec, a to ani podpůrně. Na leasingovou smlouvu nejsou ani aplikovatelná ustanovení smlouvy o koupi najaté věci ve smyslu § 489 ObchZ. V případě smlouvy o koupi najaté věci se totiž jedná o typický nájemní vztah, kde nájemce hradí nájem, v němž není zahrnuta hodnota předmětu leasingu.

S ohledem na různorodost předmětů leasingu, kdy musí být leasingová smlouva vždy přizpůsobena konkrétní situaci, pro kterou je uzavírána (např. předmětu leasingu), lze pouze velice těžko stanovit, co by obecně mělo být jejím obsahem. Přesto jsme se pokusili uvést alespoň základní práva a povinnosti smluvních stran a další možnosti, které leasingové smlouvy v praxi obsahují.

Základní práva a povinnosti leasingového pronajímatele

Základní práva a povinnosti leasingového pronajímatele:

• povinnost k pořízení předmětu leasingu, který je většinou vybírán leasingovým nájemcem. Z toho vyplývá, že se leasingová smlouva většinou podepisuje v době, kdy ještě leasingový pronajímatel majitelem předmětu leasingu není. To však nemusí platit u přímého leasingu poskytovaného prodejcem či výrobcem;

• přenechání předmětu leasingu do užívání leasingového nájemce na předem stanovenou dobu; předání předmětu leasingu je v případech, kdy je osoba leasingového pronajímatele odlišná od dodavatele předmětu leasingu (nepřímý leasing), realizováno prostřednictvím dodavatele předmětu leasingu;

• v případech nepřímého leasingu pak leasingový pronajímatel zpravidla leasingovou smlouvou přenáší na leasingového nájemce některá svá práva vůči dodavateli předmětu leasingu (např. právo na uplatnění záruky);

• u nepřímého leasingu leasingový pronajímatel neručí leasingovému nájemci za to, že bude předmět leasingu po celou dobu leasingu způsobilý k užívání; pronajímatel totiž poskytuje nájemci pouze finanční službu. Pronajímatel přesto, že je vlastníkem předmětu leasingu, se jako vlastník věci nechová. Naopak postavení leasingového nájemce se v některých okamžicích téměř přibližuje postavení vlastníka věci – to také odlišuje leasing od nájemní smlouvy.

 NahoruZákladní práva a povinnosti leasingového nájemce

Základní práva a povinnosti leasingového nájemce:

• právo na předání předmětu leasingu do užívání;

• povinnost k hrazení leasingových splátek, a to ve výši a čase, které jsou sjednány smlouvou; leasingové splátky bývají rozloženy různorodě. Ve smlouvě bývá často sjednána povinnost uhradit první zvýšenou splátku, takzvanou akontaci, jejíž výše se většinou pohybuje v rozmezí od 10 % do 30 %. Někdy bývá akontace nahrazena takzvanou úhradou nájmu předem a požadavkem koupě, kdy je určitý počet splátek nájemného hrazen při podpisu smlouvy a nahrazují se tak splátky nájemného na konci období. To má především daňové důvody. Na trhu jsou nabízeny i leasingy s postupně rostoucími splátkami apod. V zásadě platí, že rozložení leasingových splátek bývá přizpůsobeno možnostem leasingového nájemce a daňové výhodnosti a v neposlední řadě výhodnosti pro pronajímatele;

• právo na automatický přechod vlastnictví předmětu leasingu do vlastnictví leasingového nájemce po uplynutí doby leasingu, případně právo, aby po uplynutí doby leasingu mohl leasingový nájemce rozhodnout jednostranným úkonem o koupi předmětu leasingu, a to za předem stanovených podmínek;

• od okamžiku předání předmětu leasingu přejímá nebezpečí škody na předmětu leasingu;

• od okamžiku předání předmětu leasingu nese náklady spojené s provozem, údržbou a opravami předmětu leasingu;

• od okamžiku předání předmětu leasingu má právo na užitky a výnosy, které předmět leasingu přináší.

 NahoruDalší obsahové náležitosti

Kromě obecných náležitostí smluv (jako je například uvedení smluvních stran) a popisu výše uvedených práv a povinností bude leasingová smlouva zpravidla obsahovat:

 NahoruNabytí vlastnictví

Pokud se týká očekávaného výsledku smlouvy o poskytnutí finančního leasingu, je jím zajisté přechod vlastnického práva k předmětu leasingu na leasingového nájemce. Leasingová smlouva by měla být…